- Hlavní strana
- Konference 2009
- Pozvánka
- Přihláška na konferenci
- Seznam účastníků
- Témata konference
- Důležité termíny
- Forma příspěvku
- Program konference
- Programový výbor
- Organizační výbor
- Přednášející pro plenární jednání
- Ubytování
- Mapa ubytování v Hradci Králové
- Údaje pro platbu konferenčního poplatku
- Pozvánka Kognice 2009
- Kontakt
- Přihláška na konferenci 2009
- Výkladový slovník
- Databáze zdrojů a informací
- Diskusní fórum
Vítejte! Dnes je Čtvrtek 21. listopadu 2024 - Svátek má Albert, zítra Cecílie
Výkladový slovník
báze, znalostní
viz expertní systém
bdělost (angl. alertness, vigilance)
stav, kdy je organismus připraven reagovat na vnější podněty. Viz též kontinuum nevědomí-vědomí, nevědomí, vědomí.
behaviorální geografie (angl. behavioural geography, behavioral geography)
vědní obor, součást sociální geografie, který zkoumá chování člověka v prostoru a proces shromažďování prostorových informací člověkem, způsoby jeho rozhodování – zejména výběr určitých míst pro určité aktivity. Aplikace v cestovním ruchu – např. analýza důvodů pro výběr konkrétních destinací, sledování motivací jednotlivců i skupin, analýza prožitku z návštěvy destinace, analýza časoprostorových stezek. Aplikace v mentálním mapování – např. souvislost mezi formou mentálních map a způsobem chování jedinců či skupin v prostoru (podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002).
behaviorální prostor (angl. behavior space)
prostor všech možných projevů chování, které může realizovat daný subjekt (obecně zkoumaný systém), je obecně multidimenzionální. Konkrétní pozorované chování je obecně determinované počátečními podmínkami, okolnostmi, účelem atd. Viz též behaviorální prostředí, behaviorismus, dynamická teorie systémů.
behaviorální prostředí (angl. behavioural environment, behavioural setting, decision environment)
část percepčního prostředí (resp. prostředí, které je s percepčním prostředím úzce propojeno, toto pojetí je znázorněno v Obr. 1 a liší se podle různých autorů), v němž člověk přijímá rozhodnutí, jedná, je s ním "jednáno" (manipulováno) a případně následně svým chováním působí na fenomenální prostředí (jevové prostředí); součást studia environmentální psychologie. Někdy je behaviorální prostředí nesprávně zaměňováno s fenomenálním prostředím (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též kognitivní proces, kognitivní mapa, mentální mapa, percepční mapa.
behaviorální terapie (angl. behavior therapy)
psychoterapie, která učí žádoucí reakce a vzorce chování náhradou za reakce a vzorce nežádoucí. Srovnej kognitivní terapie. Viz též fixace.
behaviorální věda (angl. behavioural science)
věda o chování lidí i živočichů. Viz též behaviorální prostor, behaviorální prostředí, behaviorismus, biologie chování.
behaviorismus (angl. behaviorism)
filosofický směr a výzkumný přístup, v podstatě pozitivisticky založený, vysvětlující chování organismů v intencích vstupů a výstupů, neboli procesy mezi stimuly a odpovědí. Základem přístupu je tedy minimalizace významu mentálních procesů a přesvědčení, že chování je jednoznačně určeno minulými a současnými vstupy. Mezi jeho základní směry patří metodologický behaviorismus (angl. methodological behaviorism) a filosofický behaviorismus (angl. philosophical behaviorism). V současnosti byl u většiny autorů nahrazen přístupy kognitivní vědy a specificky kognitivní psychologií. Viz též behaviorální věda, biologie chování, fyzikalismus.
bezděčnost (angl. automaticity)
dosažení takové úrovně vykonávání určité aktivity (např. základní úkony při řízení auta), která vede k minimálnímu počtu chyb a je charakteristická vysokou rychlostí, automaticky věnovanou pozorností pro vykonávání činnosti, obtížností popsat z hlediska jednající osoby všechny podrobnosti procesu a malými kolizemi s paralelně vykonávanými činnostmi. Bezděčným může být i pohyb osoby v prostoru v prostředí, které daná osoba důvěrně zná (domov, frekventovaně osobou používaná cesta). Podle The MIT Encyclopedia of the Cognitive Science (1999) je bezděčným procesem transformace písmen textu do jejich sémantického významu. Bezděčné jednání může být vyvoláno automaticky (reakce na zaslechnutí vlastního jména), či následovat po cílených aktivitách (reakce při řízení auta). Srovnej habituace. Viz též automatizace, automatické procesy, kontinuum nevědomí-vědomí, nevědomí, podmíněný reflex, podvědomí.
binokulární disparita (angl. binocular disparity)
jev, kdy dva obrazy světa, vytvořené párem očí, nejsou stejné. Je dán prostorovou diferencí umístění obou očí (různou u různých živočichů a lišící se vzdáleností i úhlem umístění očí), projevuje se různě v závislosti na vzdálenosti, geometrii očí a způsobu zpracování obou obrazů v nervové soustavě. U člověka (i živočichů) je díky způsobu zpracování obrazů v mozku binokulární disparita základem prostorového vidění, perspektivy a orientace v prostoru. Viz též fí jev, efekt rybího oka, monokulární vodítka prostorové hloubky, navigace, orientace, percepce hloubky, percepční dovednost, prostorová lokalizace, smyslový klam, topografická paměť, vizuální iluze, vizuální percepce prostoru, stereopse, vnímání hloubky, zraková paměť, zrakově-prostorová dovednost, zrakově-prostorová inteligence.
binokulární stereopse (angl. binocular stereopsis)
viz stereopse
biofeedback (angl. biofeedback)
viz biologická zpětná vazba
biokomunikace (angl. biocommunication)
dorozumívání mezi živočichy prostřednictvím vysílaných a přijímaných signálů. Tato komunikace může mít různou formu – zvuky (např. delfíni, opice), pohyby (např. včely), pachové stopy (např. psi, termiti). Viz též feromon, jazyk, řeč.
biokybernetika (angl. biocybernetics)
obor, který využívá přístupů a nástrojů kybernetiky (informatiky) ke studiu a ovlivňování biologických systémů (např. studium využívání biologické zpětné vazby, popis kontroly funkcí a automatické regulace v biologických systémech)
biologická zpětná vazba (angl. biofeedback)
též biofeedback, zpětná vazba v biologickém systému. Soustava zpětných vazeb je pro živé systémy zásadní, neboť vytváří zejména stav dynamické rovnováhy uvnitř živých organismů (autoregulace). Je využívána i v kognitivní vědě při studiu externího ovlivňování mozkových vln. Viz též biokybernetika, elektroencefalografie, neurotechnologie.
biologický čas (angl. biological time)
čas, který je určován průběhem biologických pochodů, stejně jako psychologický čas se mění během ontogeneze. Viz též chronologický čas.
biologický determinismus (angl. biological determinism)
názor, že veškeré lidské chování a myšlení je determinováno biologickými faktory (genetickými, ontogenetickými aj.) a může být jimi zcela vysvětleno. Dílčím vyjádřením je např. teorie identity. Biologický determinismus je jednou z odpovědí na problém myšlení – tělo. Srovnej biologizace, paralelismus. Viz též biologický naturalismus, determinismus, filosofie myšlení, fyzikalismus, genetický determinismus, kvantová teorie vědomí, materialismus, mneme, psychologický determinismus.
biologický naturalismus (angl. biological naturalism)
názor, že vědomí je pouze vyšší funkcí fyzických struktur mozku (John Searle). Je zatím otevřenou otázkou, zda je takový redukcionismus oprávněný, ačkoli je základem mnoha přístupů v neurovědách (resp. v kognitivní vědě) a funkční zobrazování mozku přináší řadu časoprostorových korelací mezi psychickými aktivitami a aktivitami různých částí mozku. Mimo jiné myšlení vede k měřitelným okamžitým změnám aktivit mozku i dlouhodobým strukturálním změnám v různých částech mozku, zřejmě odpovídajícím daným kognitivním procesům. Viz též biologizace, biologický determinismus, CRUM, CRUMBS, genetický determinismus, komputacionalismus, konekcionismus, kvantová teorie vědomí, materialismus, mneme, plasticita mozku.
biologie chování (angl. biology of behaviour)
obor, který zkoumá pomocí neurofyziologie, sociobiologie, etologie a dalších oborů a přístupů biologické determinanty chování. Srovnej behaviorismus. Viz též behaviorální věda.
biologie, kvantová
viz kvantová biologie