- Hlavní strana
- Konference 2009
- Pozvánka
- Přihláška na konferenci
- Seznam účastníků
- Témata konference
- Důležité termíny
- Forma příspěvku
- Program konference
- Programový výbor
- Organizační výbor
- Přednášející pro plenární jednání
- Ubytování
- Mapa ubytování v Hradci Králové
- Údaje pro platbu konferenčního poplatku
- Pozvánka Kognice 2009
- Kontakt
- Přihláška na konferenci 2009
- Výkladový slovník
- Databáze zdrojů a informací
- Diskusní fórum
Vítejte! Dnes je Pátek 22. listopadu 2024 - Svátek má Cecílie, zítra Klement
Výkladový slovník
EA (zkr. z angl. evolutionary algorithm)
viz evoluční algoritmy
EC (zkr. z angl. evolutionary computation)
viz evoluční výpočty
efekt kontextu (angl. context effects)
zlepšení/zhoršení paměti, pokud je daná informace prezentována ve stejném/jiném kontextu. Viz též metoda loci, učení, vybavování, zapomínání.
efekt primingu (angl. priming)
též priming, 1. aktivace určité oblasti v mozku podnětem, což činí tuto oblast rychleji přístupnou pro odpovídající následný podnět (DUNLOP 1993). Viz též aktivace; 2. rychlejší přístup ke specifickému podnětu, informaci nebo znalosti, vyvolaný jeho/její nedávnou aktivací. Dobře je vysvětlován modely neuronových sítí – aktivace posiluje propojení uzlů sítě.
efekt rybího oka (angl. fish eye effect)
přeceňování vzdáleností (rozměrů) objektů v bezprostřední blízkosti pozorovatele. Lze jej popsat vzorcem d=k x Dn, kde d je vnímaná vzdálenost (rozměr), k je specificky odstupňovaná konstanta (lze přirovnat k mapovému měřítku), D je objektivní vzdálenost (rozměr) a n je exponent menší než 1. Když k a n = 1, pak k = D a objekt je vnímán bez zkreslení. Srovnej percepční konstanta. Viz též binokulární disparita, fí jev, monokulární vodítka prostorové hloubky, paralaxa pohybu, percepce hloubky, percepční dovednost, smyslový klam, topografická paměť, vizuální iluze, vizuální percepce prostoru, zraková paměť, zrakově-prostorová dovednost, zrakově-prostorová inteligence.
efekt, vějířový (angl. fan effect)
viz vějířový efekt
ego (angl. ego)
v různých psychologických školách různé pojetí; 1. já, zahrnuje individuální prožitky a zážitky; 2. psychoanalýza: struktura psychiky ego (já), ono (id - instinkty) a nadjá (superego). Ego je integrující částí psychiky mezi ono, nadjá a realitou a realizuje obranné mechanismy, paměť, percepci aj.
echolokace (angl. echolocation)
prostorová orientace živočichů, založená na vysílání a zachycování odrazu (ultra)zvukových signálů od různých bariér – stěn, stromů, živočichů atd. (dle NOVOTNÁ ed. 2001). Představuje tedy významnou součást procesu mentálního mapování organismů, které disponují tímto typem orientace (např. netopýři a delfíni). Viz též kognitivní mapování, percepce, smysl.
ekologická psychologie (angl. ecological psychology, environmental psychology)
též psychologie životního prostředí, environmentální psychologie, směr v psychologii, který zkoumá vzájemné vztahy člověka a jeho okolí, důsledky jednání člověka na přírodu a zpětně i vlivy životního prostředí na mentální procesy. Součástí je i představa, že mentální jevy reprezentují a předvídají tok vnějších událostí v kontinuální interakci s vnějším prostředím (DUNLOP 1993). Viz též CRUMBS, distribuovaná kognice, ekologický přístup, environmentální determinismus, etnografie, etologie.
ekologická teorie vnímání (angl. ecological theory of perception)
představa, že proces vnímání je podmíněn a zaměřen spíše na hodnoty, příležitosti a případná ohrožení jedince z reálného světa, než na objektivní fyzikální, chemické a biologické charakteristiky objektů. Více vnímány jsou v této souvislosti dynamické charakteristiky a změny parametrů. Srovnej ekologický přístup. Viz též ekologická psychologie, percepce, vjem.
ekologická validita (angl. ecological validity)
1. podle STERNBERG (2002): stupeň, v jakém mohou být specifická zjištění v jednom kontextu (např. v laboratoři) považována za relevantní vně tohoto kontextu; 2. míra, v níž mohou být zjištění z laboratorních experimentů přenášena na jevy reálného světa. Viz též behaviorismus.
ekologický přístup (angl. ecological approach)
studium fenomenálního prostředí s cílem předpovědět jeho vliv na konkrétní osoby, součást ekologické psychologie. Srovnej ekologická teorie vnímání. Viz též behaviorální prostředí, geopsychika.
ekonomie, kognitivní
viz kognitivní ekonomie
ekvilibrace (angl. equilibration )
podle STERNBERG (2002) proces kognitivní adaptace na prostředí, kdy se jedinec snaží udržet stav kognitivní rovnováhy i přes vliv nových informací a znalostí. Viz též akomodace, asimilace, disonantní kognice, kognitivní disonance, koherence.
ekvipotencialita (angl. equipotentiality)
představa, že různé struktury v mozku mohou podporovat stejné funkce, a naopak mnoho neurologických struktur má více než jednu funkci (DUNLOP 1993). Viz též lokalizace, lokalizace funkcí, plasticita, specializace hemisfér.
elektroencefalografie (angl. electroencephalography, EEG)
též EEG, metoda, která zaznamenává elektrickou aktivitu mozku elektrodami, které jsou umístěny na povrchu hlavy. Výstupem metody je elektroencefalogram. Pokud je záznam prováděn dlouhodobě a současně je i počítačově zpracován, jde o metodu BEAM (angl. brain electrical activity mapping). Výhodami elektroencefalografie jsou minimální zátěž pro zkoumanou osobu (neužívá se ionizující záření) a vysoká rozlišovací schopnost v čase, nevýhodami nízké prostorové rozlišení a možnost měření aktivity zejména povrchových oblastí mozku (Mazziotta cit. v KOUKOLÍK 2002). Viz též biologická zpětná vazba, funkční magnetická rezonance, funkční nukleární magnetická rezonance, funkční zobrazování mozku, jednofotonová emisní tomografie, magnetická rezonanční spektroskopie, magnetoencefalografie. mapování, neurobiologie, neurobiologický proces, neurofyziologie, neurokognitivní, neuropsychologie, počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie.
eliminativní materialismus (angl. eliminative materialism)
teorie, že běžné koncepty lidové psychologie, jakými jsou přání, cíle, přesvědčení, nereprezentují přesně správné kognitivní kategorie a že proto neurokognitivní přístup nemůže hledat vysvětlení pro tyto koncepty. Podle této teorie nemůže být tradiční psychologie převedena na neuropsychologický základ, ale naopak musí být korigována v souvislosti s rozvojem neurovědy (DUNLOP 1993). Viz též fyzikalismus.
elitismus (angl. elitism, elitist strategy)
v kognitivně vědě: způsob výpočtu ve vybraných evolučních algoritmech, spočívající v tom, že do další generace přechází určitý minimální počet genů nejlépe splňujících zadání úlohy a tyto nejsou pozměňovány variačními operátory. Postup často vede k rychlejší konvergenci úlohy k řešení. Viz též distribuované evoluční algoritmy, dynamické modelování, evoluční programování, evoluční strategie, evoluční výpočty, genetické programování, genetické algoritmy, modelování, optimalizace, simulace.
ELIZA
známý program (autor J. Weizenbaum), který relativně úspěšně simuluje lidskou konverzaci. Jeho cílem bylo ukázat, jak relativně jednoduché (s využitím několika pravidel) je vhodným programem simulovat lidskou konverzaci. Je implementován též na WWW stránkách (např. URL = http://www-ai.ijs.si/eliza/eliza.html). Není korektní uvažovat, že ELIZA je pokusem úspěšně projít Turingovým testem, jak bývá někdy uváděno, to nebylo záměrem implementace. Viz též simulace, umělá inteligence.
emoce (angl. emotion, affect)
označení psychické funkce, která sestává ze tří komponent: citového zážitku, neuroendokrinních a vegetativních (útrobních) procesů. Dimenze emocí: úroveň vzrušení, pocit příjemného či nepříjemného a event. napětí a uvolnění. Emoce byly pokládány za prožívání vzrušení, nebo vegetativních změn. Pocity příjemného a nepříjemného signalizovaly biologickou hodnotu podnětu (pozitivní, negativní). Nověji jsou pokládány za integraci vzrušení a kognitivního zpracování situace. Komplexnost emocí se vyvinula jako biologicky účelné spojení zážitků a fyziologických změn (např. strach a mobilizace energie organismu, umožňující útěk; encyklopedie Universum A-Z 2003). Srovnej pocit. Viz též pocit, stres.