prostorovým sousedstvím, podobností či symetrií a obdobnými faktory vyvolané sjednocení jednotlivých pocitů v tvarovou soudržnost (HARTL – HARTLOVÁ 2000). Viz též gestalt psychologie.

statistická metoda pro zkoumáním vzájemných vztahů několika proměnných, popisujících daný systém a převádějící je na menší počet přímo neměřitelných faktorů. Poté se zjišťuje závislost vlastností systému na jednotlivých faktorech, počítají se korelace mezi vlastnostmi systému a faktory (volně podle HARTL – HARTLOVÁ 2000). Srovnej korelační analýza. Viz též multidimenzionální škálování.

druh psychotropních látek, jejichž podávání může povzbuzovat fantazii. Viz též euforika, extancia, farmakopsychologie, hypnotika, neurofarmakologie, změněný stav vědomí.

vědomě představovaná sekvence obrazů nebo událostí, které jsou výsledkem projekce nevědomých přání, nevědomých konfliktů či mentální přípravou na budoucí události. Srovnej představa. Viz též fantastika, nevědomí.

obor zkoumající vliv léčiv (obecně chemických látek) na stavy psychiky a na psychické procesy. Tím je současně prokazována souvislost psychických procesů s biochemickými pochody v mozku. Je součástí neurofarmakologie. Viz též euforika, extancia, fantastika, hypnotikum, halucinogeny, neurofarmakologie, psychofarmaka, psychotropní látka, změněný stav vědomí.

kombinace fyzikálního jevu (různě zkreslené zrcadlení vzdálených předmětů, staveb a částí krajiny na vrstvě rozpáleného vzduchu nejčastěji v poušti) a psychického a fyzického stavu osoby, která obraz interpretuje, vedoucí k tomu, že jsou: a) pozorovány velmi vzdálené objekty a/nebo části krajiny, s větší nebo menší mírou zkreslení jejich obrazu; b) jsou vnímány reálně neexistující objekty a/nebo části krajiny. Viz též halucinace, smyslový klam, vizuální iluze.

viz fuzzy kognitivní mapy

viz fí fenomén

myšlenkový směr, podle něhož realita nemůže být poznána taková, jaká skutečně je, nýbrž pouze taková, jak se nám jeví. Srovnej alogismus, empirismus, racionalismus, solipsismus. Viz též ekologický přístup.

též fenomenální prostor, souhrn všeho, co člověk právě vnímá v reálném světě, tedy souhrn všech objektů a jevů reálného světa a vztahů mezi nimi a jejich působení na člověka, které je právě vnímáno (tedy řečí teorie relativity jakýsi „horizont jevů a objektů“, který je člověku v reálném světě právě dostupný). Srovnej fenomenální prostředí. Viz též behaviorální prostředí, ekologický přístup, nepřímá percepce, percepce, přímá percepce.

viz fenomenální pole

též jevové prostředí, fyzické prostředí obsahující přírodní i antropogenní prostředí a jevy – rozšíření přírodního prostředí a přírodních jevů o změny a jevy, vyvolané člověkem. Srovnej percepční prostředí (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též halucinace, Obr. 1, životní prostředí.

viz vědomí

chemická látka, která slouží ke komunikaci uvnitř druhu a ovlivňuje též emoce a kognitivní procesy. Působí zpravidla i ve velmi malém množství a typicky podprahově. Viz též biokomunikace, čich, nevědomí, podprahové vnímání, podvědomí.

(angl. phi phenomenon) viz fí jev

též fí fenomén, jeden z modelových druhů vizuální iluze (optické iluze), kdy dva nebo více podobných obrazů promítaných postupně na různá místa jsou interpretovány jako pohyb objektu, přestože pozorovatel neviděl objekt pohybovat se po trajektorii, ale viděl pouze krajní polohy objektu. Jev je důkazem, jak významnou roli při vizuální percepci hraje zpracování obrazu na základě předchozí zkušenosti (dříve pozorovaný reálný pohyb objektu). Viz též iluze, percepční konstanta, smyslový klam.

část filosofie, zabývající se podstatou myšlení (obecněji mentálních projevů) a jeho vztahem k fyzickému jsoucnu člověka. Klade si a pokouší se odpovědět mimo jiné na následující otázky: Závisí myšlení na těle (viz problém myšlení – tělo, psychofyzický problém) Mohou se lidé opravdu svobodně rozhodovat, nebo je jejich rozhodování zcela determinováno fyzikálními, chemickými a biologickými procesy v jejich tělech (viz biologický determinismus, biologický naturalismus, kvantová biologie) Zkoumá také roli vědomí, rozhodování, paměti, percepce, přání atd. Viz též CRUM, CRUMBS, dualismus, fyzikalismus, genetický determinismus, environmentální determinismus, fyzikalismus, kognitivní věda, kognitivní antropologie, komputacionalismus, kvantová biologie, kvantová teorie vědomí, materialismus, mentalismus, mentální reprezentace, monismus, neuropsychologie, psychologie myšlení.

filosofie zabývající se základními otázkami psychologie, např. jaké psychologické projevy mají být považovány za znalosti; jsou lidé racionálně myslící bytosti Může být považována za specifickou součást obecnější filosofie myšlení. Viz též psychologie myšlení, Turingův test, umělá inteligence.

viz kognitivní filtry

ustrnutí na určitém objektu, způsobu uspokojování potřeby, způsobu myšlení, vztahu k druhým, způsobu řešení situace, ačkoli individuální vývoj nebo změna podmínek by vyžadovaly jiný způsob myšlení nebo jiné chování. Fixace (spojená případně s nevhodnou kognitivní mapou) může být příčinou nepřiměřeného psychického, sociálního i sexuálního chování. Viz též behaviorální terapie, bezděčnost, funkční fixace, kognitivní terapie.