viz genetický algoritmus

(angl. gambler's fallacy) tendence lidí předpokládat, že předchozí události mohou ovlivnit události následující v případech, kdy se uplatňuje čistá pravděpodobnost výskytu určité události (tah čísel ve Sportce, vylosování čísla v ruletě). Srovnej determinismus. Viz též fixace.

nositel dědičné informace, nacházející se v jádrech buněk a tvořený dvoušroubovicí DNA (u některých virů RNA). Informace uložená v genech je proměnná mutacemi a rekombinacemi, na potomky je přenášena na základě výsledku kombinace rodičovských genů. Srovnej mem.

metoda vydělení obecných/společných znaků, jevů z jevů méně obecných, resp. z objektů nebo jevů určitého druhu. Specificky usuzování o vlastnostech všech zástupců z dané skupiny podle vlastností několika vybraných zástupců skupiny. Generalizace nemusí vždy vést k pravdivým závěrům. Srovnej abstrakce. Viz též abdukce, dedukce, indukce, kategorizace, logika, logické myšlení, typologie vnímání.

viz podnětová generalizace

vyhledávací algoritmy v rámci počítačového učení, součást evolučních algoritmů. Genetické algoritmy jsou založené na vytváření nových kandidátů na řešení problému, vycházejících z nejúspěšnějších kandidátů (často z dvou nejúspěšnějších – rodičovských) předchozího kola hledání řešení. To je základní rozdíl v porovnání s evolučními výpočty, v nichž probíhá hledání řešení nad populací, která vzniká z rodičovské populace mutací nebo křížením. Genetické algoritmy byly pojmenovány pro svou analogii s genetickým základem biologické evoluce. Viz též dědičné vlastnosti, distribuované evoluční algoritmy, dynamické modelování, ENCORE, evoluční programování, evoluční strategie, genetické programování, modelování, nová umělá inteligence.

součást evolučních algoritmů, využívá možnost evolučního (metodami mutace, křížení, selekce, replikace) vývoje programů pro dosažení specifického cíle. Nevýhodou je zatím neucelená teorie využití genetického programování. Viz též distribuované evoluční algoritmy, dynamické modelování, ENCORE, evoluční algoritmy, evoluční strategie, evoluční výpočty, genetické algoritmy, modelování, URL = http://www.genetic-programming.org/.

viz genetické algoritmy

názor, že genetická výbava určuje individuum ve všech dimenzích – fyzické, emoční a behaviorální. Jednoduše vyjádřeno – klonovaný jedinec by měl mít zcela stejné vlastnosti jako jeho genetický vzor. Srovnej teorie memů. Viz též biologizace, biologický determinismus, biologický naturalismus, determinismus, ekologická psychologie, environmentalismus, konekcionismus, vývojová psychologie, tabula rasa.

holistický souhrn hmatatelných i nehmatatelných projevů historie i současnosti lokality, jedinečný a neopakovatelný, vytvářející svou kontinuální interakcí s duchovním světem návštěvníka nebo místního obyvatele jeho vícerozměrný dynamický vjem z dané lokality. Hledání a setkávání, ne pouhé navštěvování, vytváří podmínky pro dialog s genius loci místa. Pozitivní genius loci motivuje k opakované návštěvě. Genius loci významně ovlivňuje percepční a kognitivní mapy. Jinými slovy (ŠÍPEK 2001) je genius loci "atmosféra, ”duch” místa, jak ji lidé prožívají. Psychologicky obtížně definovaný jev tvořený řadou momentů: přírodní lokalitou, kulturním ztvárněním, atmosférickými podmínkami, roční dobou, ale i aktuálním psychickým a fyzickým vyladěním člověka. Často má v takové chvíli člověk pocit neopakovatelnosti, vznešenosti, záhadnosti, nebo splynutí s místní komunitou. Genius loci může být také specifický pro konkrétního člověka – např. místo nějaké nehody, traumatické události, nebo naopak místo šťastného setkání. Genius loci bývá zabarvován hodnotami, se kterými je spjatý". Původ slova v antickém Římě (ochranný duch určitého muže nebo místa). Podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002. Viz též autenticita, čitelnost místa, paměť krajiny.

viz behaviorální geografie

část psychiky, která je ovlivňována počasím, krajinou, ročním obdobím apod., případně i vlivy prostředí, které patří do oblasti podprahových podnětů či mimosmyslového vnímání. Viz též ekologický přístup, parapsychologie.

1. původně: názor, že charakter jedinců, národů je ovlivňován podnebím a geografickými poměry; 2. psychologické aspekty cestování, setkávání se se světem (ve smyslu kulturních i fyzikálních podmínek; Šípek 2002).

též gestaltpsychologie, tvarová psychologie, gestaltistická psychologie; směr psychologie založený na tom, že lidé jsou představováni jako otevřené systémy, silně interagující se svým okolím. Obecně slovo gestalt označuje strukturu, systém biologických, fyzikálních nebo psychologických jevů, který je tak propojen, že vytváří funkční jednotku s vlastnostmi, které nelze odvodit z vlastností jednotlivých částí. Viz též dynamická teorie systémů, funkcionální analýza, holismus, psychologie myšlení, synergie, systém.

viz gestalt psychologie

též gnozeologie; viz teorie poznání

(zkr. z Goals, Operators, Methods, and Selection Rules) skupina technik pro modelování a reprezentaci znalostí, které lidé potřebují pro vykonání určitého zadání. Viz též kognitivní modelování.

viz genetické programování