psychotropní látka navozující zklidnění, ospalost až spánek, je návyková. Srovnej sedativa. Viz též euforika, extancia, fantastika, farmakopsychologie, halucinogen, neurofarmakologie, stimulanty, změněný stav vědomí.

též podvěsek mozkový; část lidského mozku (struktura koncového mozku), ovlivňující procesy související s vědomím, pamětí, motivací (sex, hlad, žízeň), kontrolou vitálních funkcí (teploty těla, tlaku, srdečního rytmu aj.), spánku a emocí. Uvolňuje také některé hormony. Viz též amygdala, Brockova oblast, funkční zobrazování mozku, hipokampus, lokalizace, lokalizace funkcí, neurokognitivní deficit, thalamus, Wernickova oblast.

podle STERNBERG (2002) termín, který nelze přímo měřit či pozorovat, ale lze jej využít jako mentální reprezentaci pro pochopení fungování psychologického jevu.

souhrn předpovědí, závěrů, pravidel, která mohou být dále testována a vycházejí ze současného stavu poznání. Úspěšně otestovaná a doplněná hypotéza se stává teorií. Viz též abdukce, Occamova břitva.

též hypotéza dvojího kódu; 1. obecně: domněnka, že informace (znalosti) mohou být v lidském mozku reprezentovány ve formě obrazů (neverbálních představ) či v symbolické podobě slov (verbální představa), někdy též v obou formách (podle STERNBERG 2002). Autorem domněnky je Paivio (1971); 2. ve vztahu k paměti pro obrazy: domněnka o tom, že důvodem, že obrazy jsou lépe zapamatovatelné v porovnání se slovy, je to, že obrazy jsou při paměťovém kódování ukládány současně jako obrazy i jako slova. Viz též engram, mentální obraz, paměťová stopa, vybavování, zapomínání.

v environmentální psychologii korelace mezi různými úrovněmi hustoty lidí a kladnou/zápornou odezvou jedince na ni

podle STERNBERG (2002) hypotéza, která předpokládá, že ačkoli představivost není totožná s percepcí, je s ní funkčně ekvivalentní, tj. funguje přibližné stejně jako percepce

viz Sapir-Whorfova hypotéza

názor, že pro plné pochopení systému pro zpracování informací je nezbytné jeho studium ve třech úrovních. Podle MARRA (1982) jsou těmito úrovněmi výpočetní (angl. computational; popis, jaký problém je řešen systémem), algoritmická (angl. algorithmic; popis kroků pro řešení problému) a implementační (angl. implementational; popis fyzických charakteristik systému). Podle PYLYSHYNA (1984) je ekvivalentem implementační úrovně funkcionální architektura (angl. functional architecture). Viz též CRUM, CRUMBS, mentální reprezentace, reprezentace znalostí, zpracování informací.

viz výroková hypotéza

viz výroková hypotéza