Vítejte!   Dnes je Neděle 24. listopadu 2024   -  Svátek má Emílie, zítra Kateřina
Hlavní strana    Výkladový slovník

Výkladový slovník


A  |  B  |  C  |  D  |  E  |  F  |  G  |  H  |  CH  |  I  |  J  |  K  |  L  |  M  |  N  |  O  |  P  |  Q  |  R  |  S  |  T  |  U  |  V  |  W  |  X  |  Y  |  Z  | 

inhibice, proaktivní
viz proaktivní interference
instinkt (angl. instinct)
vrozené cílené chování, pro které je často charakteristická silná nutkavost nebo motivace. Je často vysvětlován jako řetězec nepodmíněných reflexů. Učením lze instinkt oslabit až potlačit. Srovnej archetyp. Viz též atavismus, habituace.
instrumentalismus (angl. instrumentalism)
jeden ze směrů pragmatismu, rozpracovaný J. Deweyem – rozum a zkušenost jsou spolu s prostředky, které umožňují orientaci ve světě, prostředkem adaptability; myšlení není odrazem objektivní reality, ale prostředkem k dokonalejšímu ovládnutí přírody (HARTL – HARTLOVÁ 2000). Viz též vědecký realismus.
intelekt (angl. intellect)
1. synonymum pro inteligenci; 2. schopnost správně operovat se symbolickými systémy v rámci kulturního prostředí. Viz též symbolická reprezentace.
inteligence (angl. intelligence)
schopnost účelně (adaptivně) se chovat v souvislosti se změnou vnějších podmínek, zahrnuje tedy řešení nových problémů. Inteligence má vrozené složky a kulturní složky, bývá rozlišována i podle hlavního zaměření adaptace – např. sociální, obecná (dále se rozlišuje na konkrétní a abstraktní - logika, symbolické operace). Je předmětem diskusí a analýz, zda lze inteligenci chápat jako celek (utilitárně – např. Sternberg), či zda existuje několik relativně oddělených druhů inteligence (viz GARDNER 1999). Viz též Čínská komnata, IQ, kognitivní dovednost, lidová psychologie, lidová sociologie, mentální logika, mentální věk, teorie vícenásobných inteligencí, triarchická teorie inteligence, Turingův test, umělá inteligence.
inteligence, emoční
viz emoční inteligence
inteligence, fluidní
viz fluidní inteligence
inteligence, krystalická
viz krystalická inteligence
inteligence, krystalizovaná
viz krystalická inteligence
inteligence, nová umělá
viz nová umělá inteligence
inteligence, silná umělá
viz umělá inteligence
inteligence, slabá umělá
viz umělá inteligence
inteligence, symbolická umělá
viz symbolická umělá inteligence
inteligence, tekutá
viz tekutá inteligence
inteligence, umělá
viz umělá inteligence
inteligence, zrakově-prostorová
viz zrakově-prostorová inteligence
inteligenční kvocient (angl. IQ intelligence quotient)
viz IQ
inteligentní percepce
viz konstruktivní percepce
interaktivní aktivace (angl. interactive activation)
předpoklad často používaný v konekcionistických modelech o tom, že mentální proces je realizován díky interaktivním vlivům na různých úrovních abstrakce. Viz též hierarchie, konekcionismus.
interference (angl. interference)
1. snížení rychlosti či přesnosti některých kognitivních procesů (např. rozpoznání), způsobená konkurenčními vlivy. Příkladem může být obtížnost rozpoznání předmětu, umístěného mezi podobnými předměty, na rozdíl od stejného předmětu, umístěného na volné ploše (např. uprostřed louky). Viz též proaktivní interference, retroaktivní interference. 2. podle STERNBERG (2002) proces, při němž dochází k zapomínání informací, protože soupeřící informace nahrazuje informaci, kterou si jedinec snaží uchovat v paměti. Srovnej vyhasínání, teorie interference. Viz též proaktivní interference, retroaktivní interference, vějířový efekt. 3. fyzika: interakce dvou vlnění, vedoucí k jejich zeslabování či zesilování v různých místech prostoru
Předchozí      1 2 3    Další