viz proaktivní interference

viz retroaktivní interference

též internalizace; proces vnitřního se ztotožnění, přijímání za své myšlenek, idejí, společenských norem, etických ideálů, hodnot apod., a to v rámci sociální interakce individua; termín zavedl Vygotský (volně podle HARTL – HARTLOVÁ 2000). Viz též teorie memů.

viz interiorizace

viz mentální reprezentace

též sebepozorování; proces mentálního vnitřního pozorování nebo zkoumání sebe sama. Předmětem zájmu je obsah vědomí i operace či vnitřní i vnější vlivy, kterými se k němu dospělo. Srovnej extrospekce. Viz též autoanalýza, empatie, kognitivně nepenetrabilní, kognitivní penetrabilita, obraz těla, okamžité Já, sebepercepce, sebepojetí, superego, zrcadlové Já.

přístup v psychologii, který je zaměřen na obsah vědomí jako podstatu psychologie

bezprostřední znalost bez vědomého použití rozhodování. Intuice bývá uváděna jako způsob, kterým jsou získávány nové vědecké poznatky – vztahuje se zejména na hypotézy nebo nové přístupy vysvětlení empirických údajů. Viz též alogismus, empirická znalost, inteligence, iracionalismus, lidová biologie, lidová psychologie, lidová sociologie, mimosmyslové vnímání.

viz lidová sociologie

inteligenční kvocient; relativní vyjádření inteligence jedince, vypočítané dělením jeho výsledků v testech (označovaným jako skóre, zjišťuje se různě širokým a pojatým spektrem dotazů - viz např. CARTER – RUSSELL 2003, CARTER – RUSSELL 2002) průměrnými výsledky v testech pro danou věkovou skupinu, to vše násobeno stem. Protože IQ se od věku zhruba 18 let nemění (jinak řečeno mentální věk zůstává konstantní), neprovádí se u běžně zveřejňovaných a dostupných testů (a tedy testů využitelných pro dospělé) relativizace výsledku vzhledem k chronologickému věku, ale výsledek se vztahuje k průměrnému výsledku dospělé populace. Pro děti lze IQ vyjádřit jako podíl inteligenčního věku (mentálního věku) a chronologického věku (skutečného věku), to vše násobeno stem. Hodnota IQ je závislá na způsobu zjišťování, především na míře začlenění získaných vědomostí (znalostí) a obsahem různě zjišťovaných kompetencí a schopností (viz podrobná diskuse v GOULD 1997). Testy IQ (angl. IQ tests) jsou ve větší či menší míře kulturně závislé, což vedlo v minulosti k nesprávným rasově či sociálně determinovaným závěrům. Nelze ztotožňovat IQ a kreativitu. Viz též intelekt, kognitivní dovednost, teorie multidimenzionální inteligence, teorie vícenásobných inteligencí, teorie Wechslerova škála inteligence dospělých.

myšlenkový směr, který vedle poznání rozumového (resp. až odmítání rozumu jako základního zdroje poznání) uvažuje jako způsob poznávání na rozumu nezávislé vnímání, prožívání jevů. Mezi hlavní představitele patřili A. Schopenhauer, F. Nietzsche, F. W. Schelling, S. Kierkegaard (encyklopedie Universum A-Z 2003). Srovnej racionalismus. Viz též alogismus, dualismus, intuice.

viz turistická iritace