- Hlavní strana
- Konference 2009
- Pozvánka
- Přihláška na konferenci
- Seznam účastníků
- Témata konference
- Důležité termíny
- Forma příspěvku
- Program konference
- Programový výbor
- Organizační výbor
- Přednášející pro plenární jednání
- Ubytování
- Mapa ubytování v Hradci Králové
- Údaje pro platbu konferenčního poplatku
- Pozvánka Kognice 2009
- Kontakt
- Přihláška na konferenci 2009
- Výkladový slovník
- Databáze zdrojů a informací
- Diskusní fórum
Vítejte! Dnes je Pátek 22. listopadu 2024 - Svátek má Cecílie, zítra Klement
Výkladový slovník
kapacita, percepční
viz psychologicky únosná kapacita
kapacita, psychologicky únosná
viz psychologicky únosná kapacita
kaskádové zpracování (angl. cascade processing)
zpracování informací, kdy další etapa jejich zpracování začíná dříve, než je kompletně ukončena předchozí etapa zpracování. Je jedním ze způsobů zpracování informací v mozku, vysvětluje se jím mimo jiné zkrácení doby odezvy na podnět při percepci. Viz též lidský mozek, sekvenční zpracování.
kategorizace (angl. categorisation, categorization)
rozdělení informací do skupin či konceptů, jeden ze základních kognitivních procesů. Základem kategorizace je nepadání ekvivalentnosti, vnější či vnitřní podobnosti struktury či probíhajících procesů. Může být vnímána jako výstup induktivního myšlení. Tradičně (schematicky) byla kategorizace pojímána jako přesné rozdělení do skupin na základě přesně daných a dobře popsaných kritérií. V současnosti se kategorizace chápe tak, že hranice nejsou ostře předem dány a že některý objekt/jev může být pro danou skupinu více charakteristický, než objekt/jev jiný (např. říční parník je typičtějším představitelem plavidel než obojživelné vozidlo). Zpracováno podle DUNLOP 1993. Viz též analogie, fuzzy množina, generalizace, indukce, lidová psychologie.
kauzalita (angl. causality)
též příčinnost; existence vztahu mezi příčinou a účinkem. Kauzální myšlení (angl. causal reasoning), tj. hledání vztahu mezi příčinou a účinkem, je základem vědeckého přístupu zkoumání světa. Kauzalita může mít různé formy včetně statistických (házení kostkou, chování plynů aj.) a dualistických (projevy chování elementárních částic – vlnově-částicový dualismus). Viz též determinismus.
kauzalita, psychická
viz psychická kauzalita
každodenní psychologie
viz lidová psychologie
KBS (angl. knowledge based system)
viz znalostní systém
klam, smyslový
viz smyslový klam
klíčový podnět (angl. key stimulus)
podnět, který vyvolává určitý druh chování (např. nářek mláděte, feromony hmyzu; HARTL – HARTLOVÁ 2000)
KM
kognitivní mapa
kódování (angl. encoding)
též zakódování; 1. obecně: proces transformace informace z jedné reprezentace do jiné; 2. v kognitivní vědě: změna informace z receptoru tak, aby mohla být uložena v paměti, součást procesu percepce. Viz též dlouhodobá paměť, hypotéza dvojího kódování, mentální reprezentace, paměťové kódování, pracovní paměť, reprezentace, smysl, specifičnost kódování, vybavování, zpracování „shora dolů“, zpracování „zdola nahoru“, zpracování informací.
kódování, paměťové
viz paměťové kódování
kognice (angl. cognition)
též poznávání; obecné označení procesu poznávání, tedy procesů a struktur, které se týkají percepce, představivosti, vysvětlování, očekávání, řešení problémů, vytváření hypotéz atd. Mělo by se rozlišovat mezi kognicí jako procesem poznávání a kognicí jako výsledkem tohoto procesu, tedy poznatky, znalostmi. Základními přístupy pro vysvětlení kognice jsou symbolická reprezentace, konekcionismus a semiotický přístup. Viz též disonantní kognice, distribuovaná kognice, koherence, kognitivní funkce, metakognice, neurokognice, mentální reprezentace, potřeba poznávat, rozpoznání, sociální kognice, subkognice, teorie poznání.
kognice, disonantní
viz disonantní kognice
kognice, distribuovaná
viz distribuovaná kognice
kognice, konsonantní
viz konsonantní kognice
kognice, sociální
viz sociální kognice
kognitivismus (angl. cognitivism)
1. psychologický přístup, podle nějž studium myšlení lidí povede k hlubšímu vhledu do řady způsobů lidského chování (STERNBERG 2002); 2. teorie, že morální soudy vypovídají o faktech a tedy mohou být označeny jako pravdivé nebo nepravdivé (morální kognitivismus)
kognitivně nepenetrabilní (angl. cognitively impenetrable)
kognitivní proces, který není dostupný pro introspekci, není tedy dostupný pro vědomí