označení velkého pokroku v oblasti výzkumu myšlení a současně velkého nárůstu informací a znalostí, spojeného s rozvojem kognitivní vědy a konekcionismem. Viz též kognitivní obrat, new look.

přístup k poznávání společnosti, který vychází ze spojení kognitivních a symbolických přístupů s dalšími aspekty společnosti a z úlohy ideologie jako aktivní organizační síly. Je alternativou materialistické orientace na funkčně-procesní přístup (angl. functional-processual approach). Kognitivně-procesní přístup využívá teoretický přístup metodologického individualismu (angl. methodological individualism). Podle HYPERDICTIONARY 2003.

týkající se poznávání, poznání

obecné označení pro poznávací činnost centrální nervové soustavy (zúženě mozku). Viz též kognitivní funkce.

součást antropologie, věda zabývající se způsobem lidského myšlení v kulturním kontextu – např. jak lidé různých kultur shromažďují informace o okolním světě, jak tyto informace zpracovávají a jak na základě nich přijímají rozhodnutí. Základní metodou zkoumání je praktická etnografie, kdy výzkumník žije dlouhou dobu v blízkém kontaktu se zkoumanou komunitou. Viz též kulturní antropologie, kognitivní archeologie.

studium historických společností s důrazem na studium historických způsobů myšlení a symboliky z dochovaných reliktů (podle HYPERDICTIONARY 2003). Do vzniku písma je způsob myšlení odvozován pouze z dochovaných artefaktů (stavby, kresby, sošky atd.). Srovnej paleopsychologie, evoluční psychologie. Viz též archetyp, ikonografie, kognitivní antropologie, symbol, kulturní antropologie, symbol.

propojené mentální prvky, které jsou nutné k vytvoření mentální reprezentace, která řeší určité problémy a vykazuje inteligentní chování. Architektura vyjadřuje, že toto propojení mentálních prvků je stálé a determinuje základní vlastnosti systému. Kognitivní architektura může abstrahovat od biologických struktur (srovnej symbolická reprezentace a konekcionismus) a být modelována prostředky umělé inteligence. Příklady kognitivní architektury jsou krátkodobá paměť a dlouhodobá paměť (podle DUNLOP 1993).

fyzické objekty, vytvořené lidmi pro podporu, zlepšení nebo zesílení kognice. Mezi příklady kognitivních artefaktů lze zařadit kalendář, uzly na kapesníku, počítače, seznam pro nákup (podle The MIT Encyclopedia of the Cognitive Science 1999).

logické chyby v myšlení, které vznikají na základě zkresleného vnímání reálného světa díky stavu psychiky, a to vnímání negativní (stavy deprese), nebo přehnaně pozitivní (stavy euforie). Viz též emoce, kognitivní terapie, metakognice.

psychologický stav, v němž je pociťován rozpor mezi novými zkušenostmi a vjemy a předchozími osobními zkušenostmi a znalostmi (Festinger), synonymum pro disonantní kognici. Viz též koherence, teorie kognitivní disonance.

schopnost individua chápat a využívat informace, znalosti a dovednosti a využívat je také při učení novým znalostem a dovednostem. Srovnej inteligence, IQ. Viz též kreativita.

schematizace a generalizace v klasifikaci objektů reálného i imaginárního světa – využívání pojmů, symbolů pro označování celých tříd objektů, což zjednodušuje (resp. vůbec umožňuje) komunikaci a symbolické myšlení. Podobné myšlenky byly vysloveny E. Roschem (teorie kategorizace – angl. categorization theory) a H. Simonem (kognitivní heuristika v souvislosti s diskusí ohraničené racionality). Viz též generalizace, lidová biologie.

studium kognice v pracovním prostředí ve vztahu k designu technologií, organizaci a výukovému prostředí. Kognitivní ergonomie analyzuje práci v termínech kognitivní reprezentace a kognitivních procesů a směřuje k návrhu designu pracoviště, používaných zařízení a procesů tak, aby podporovaly spolehlivé, efektivní a dostatečné kognitivní procesy (The MIT Encyclopedia of the Cognitive Science 1999)

studiem mentálních zkušeností zvířat v jejich přirozeném prostředí (zúžené pojetí; obecněji i v umělém prostředí) v jejich každodenním životě. Studium komplexnosti reakcí a chování při výchově mláďat, obraně před predátory, pociťování bolesti i slasti ukazuje, že zvířata disponují vědomím včetně stavů, jakým je očekávání (The MIT Encyclopedia of the Cognitive Science 1999)

viz evokované potenciály

mechanismus v lidské psychice, který přednostně propouští do vědomí pouze některé informace, především ty, které jsou ve shodě s vlastními názory, přesvědčením a očekáváním jedince. Viz též disonantní kognice, kognitivní flexibilita, kognitivní disonance, konsonantní kognice, podvědomí, učení kognitivní flexibility.

tvořivá schopnost změnit své znalosti a jejich souvislosti jako reakce na nové informace, znalosti a vlastní zkušenosti. Lidé se vyznačují širokým spektrem kognitivní flexibility. Srovnej fixace. Viz též kognitivní disonance, disonantní kognice, kreativita, plasticita mozku, plasticita nervového systému, učení kognitivní flexibility.

dílčí činnosti myšlení, na které lze podle různých přístupů výpočetního modelování myšlení rozdělit lidské myšlení. Viz též atomistická psychologie, CRUM, CRUMBS, funkcionalismus, kognitivní aktivita, kognitivní proces, léze, mentální reprezentace, teorie myšlení.

zjednodušené modely světa a způsoby uvažování, které lidé k interpretaci reality využívají. Pojem byl zaveden Simonem (SIMON 1987) v rámci jeho diskusí ohraničené racionality. Viz též heuristika, kognitivní ekonomie, kognitivní iluze.

chyby v interpretaci vlastní zkušenosti nebo zprostředkovaných informací za použití kognitivních heuristik. Pojem zavedli TVERSKY & KAHNEMAN (1983). Srovnej smyslový klam, kognitivní deformace.