- Hlavní strana
- Konference 2009
- Pozvánka
- Přihláška na konferenci
- Seznam účastníků
- Témata konference
- Důležité termíny
- Forma příspěvku
- Program konference
- Programový výbor
- Organizační výbor
- Přednášející pro plenární jednání
- Ubytování
- Mapa ubytování v Hradci Králové
- Údaje pro platbu konferenčního poplatku
- Pozvánka Kognice 2009
- Kontakt
- Přihláška na konferenci 2009
- Výkladový slovník
- Databáze zdrojů a informací
- Diskusní fórum
Vítejte! Dnes je Pátek 22. listopadu 2024 - Svátek má Cecílie, zítra Klement
Výkladový slovník
konsonantní kognice (angl. consonant cognition)
stav, kdy nové vjemy, informace a znalosti zapadají do dosavadních poznatků, pocitů. Srovnej disonantní kognice. Viz též adaptace, kognitivní disonance, kognitivní filtry, koherence, konsolidace, teorie kognitivní disonance.
konstanta, percepční
viz percepční konstanta
konstrukt, hypotetický
viz hypotetický konstrukt
konstruktivismus, kognitivní
viz kognitivní konstruktivismus
konstruktivní percepce (angl. )
též inteligentní percepce; jeden ze dvou klíčových pohledů na vnímání; předpokládá, že jedinec konstruuje vnímaný podnět s využitím senzorických informací, jež tvoří základ struktury, zároveň však bere v úvahu i své dosavadní znalosti a myšlenkové procesy (STERNBERG 2002). Blízkým termínem (synonymem) je nepřímá percepce. Srovnej přímá percepce.
kontinuita osobnosti (angl. personality continuity)
stálost charakteristik osobnosti. Liší se individuálně a podle jednotlivých složek osobnosti, přičemž složky s vyšším podílem vlivu dědičnosti jsou stálejší. Nejvíce stálé jsou intelektuální složky, následují osobnostní proměnné (impulsivita, extroverze/introverze aj.), nejméně stabilní jsou postoje (politické, životní apod.). Viz též kognitivní strategie, kognitivní styl, Maslowova pyramida potřeb, psychologický profil.
kontinuum nevědomí-vědomí (angl. unconsciousness-consciousness continuum)
názor (FARTHING 1992), že nevědomí, předvědomí, podvědomí a vědomí je kontinuem, jehož krajními stavy jsou nevědomí a vědomí
kontrolované/řízené procesy (angl. controlled processes)
kognitivní operace vyžadující vědomou kontrolu a úsilí. Jsou prováděny krok za krokem a jejich vykonání trvá déle než realizace duševních operací řízených automatickými procesy (STERNBERG 2002). Srovnej automatizované procesy. Viz též automatizace, pozornost, vědomí.
konvergentní myšlení (angl. convergent thinking)
myšlenkové procesy, při nichž jedinec cíleně zmenšuje počet nabízejících se alternativ, dokud nedosáhne jedné, optimální varianty (STERNBERG 2002). Viz též algoritmus, heuristika.
korelační analýza (angl. analysis of correlation)
metoda analýzy míry vztahů, které se vyskytují mezi několika veličinami v rámci zkoumaného systému. Srovnej faktorová analýza. Viz též multidimenzionální škálování.
kostra (angl. frame)
ekologická psychologie: místo nebo skupina míst, vůči které jedinec určuje svou polohu v prostoru. Viz též pevný referenční systém.
KR (angl. knowledge representation)
viz reprezentace znalostí
krajina (angl. landscape)
část zemského povrchu, vytvořená kombinací přírodních a v mnoha místech Země i kulturních prvků. K základním složkám krajiny patří její přírodní složky (reliéf, půda, vodstvo, vegetace, fauna) a antropogenní prvky (stavby, antropogenní ekosystémy, komunikace aj.). V Evropě, Severní Americe a mnoha rozvinutých státech převládá kulturní krajina, která vznikla dlouhodobým působením člověka na krajinu. Přirozená krajina téměř nedotčená lidskou činností motivuje mimo jiné k účasti na přírodním cestovním ruchu, kulturní krajina včetně oblastí přeměněných pro využití cestovním ruchem je cílem mnoha různých forem cestovního ruchu a turistiky (venkovský cestovní ruch, přírodně orientovaný cestovní ruch, ekoturistika atd.). Motivací pro účast na cestovním ruchu může být v kulturní krajině zvýšení krajinné diverzity a biodiverzity v krajině ovlivněné antropogenním působením (jižní Čechy), antropogenní ekosystémy (květinová pole v Nizozemsku), v kulturní i přirozené krajině spojení technických atraktivit a přírodní scenérie (vysokohorské železnice s mosty, tunely, visuté lanovky). Podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002. Viz též genius loci, morfická rezonance, paměť krajiny, tesera.
krátkodobá paměť (angl. short term memory, STM, short-term store, STS)
paměť s rychlým přístupem, do níž vstupují některé informace z okamžité paměti. Má malou kapacitu – obsahuje v každém okamžiku asi 7 „clusterů“ informací, doba setrvání informací v paměti je desítky sekund, některé informace mohou být přesunuty do dlouhodobé paměti. Alternativní k pojetí krátkodobé paměti je koncepce pracovní paměti, kterou navrhli BADDELEY - HITCH (1974), a také pojetí Craika a Lockharta (CRAIK – LOCKHART 1972), kteří předpokládají, že krátkodobá paměť i dlouhodobá paměť jsou pouze dva projevy jednoho paměťového systému. Původně byla krátkodobá paměť označována jako primární paměť (angl. primary memory). Viz též deklarativní paměť, kognitivní architektura, kolektivní paměť, paměť krajiny, sériové vyhledávání, zraková paměť, zvuková paměť.
kreativita (angl. creativity)
schopnost takových kognitivních procesů, které vedou k novým řešením, mentálním modelům, hypotézám, tedy k vytváření nových myšlenek, inovací. Je jednou z největších výzev pro implementaci umělou inteligencí a často bývá uváděno, že tvořivost tvoří jeden ze základních rozdílů mezi lidským myšlením a umělou inteligencí. Může být využita k testování člověku blízkého myšlení. Kreativita bývá někdy nepřesně zužována na uměleckou kreativitu. Kreativita je jednou z podmínek úspěšné vědecké práce. Viz též fantazie, intuice, kognitivní psychologie, představivost, Turingův test, učení kognitivní flexibility.
kritické období (angl. critical period)
ve vývojové psychologii: ta etapa ontogeneze organismu, kdy je organismus zvláště citlivý na environmentální a sociální vlivy. Po skončení tohoto období nemusí být sociální učení a vytváření citových vazeb možné. Viz též adaptace, fixace, formálně operační myšlení, kognitivní flexibilita, plasticita mozku, předoperační stadium, senzomotorické stadium.
krystalická inteligence (angl. crystallized intelligence)
též přesněji krystalizovaná inteligence; znalosti a zkušenosti získané v průběhu života. Obsahuje procedurální znalosti a deklarativní znalosti (např. slovní zásoba). Zachovává se s věkem a bývá vyšší u starších osob (STERNBERG 2002:495, 510, 603). Pojetí navrhli Horn a Cattell, kteří zdůrazňovali závislost krystalické inteligence na vzdělání a kulturním prostředí. Srovnej tekutá inteligence.
krystalizovaná inteligence (angl. crystallized intelligence)
viz krystalická inteligence
kultura (angl. culture)
1. bytostně lidská reflexe vlastního bytí a jeho interakce s okolním světem, jeho antropogenními a přírodními aspekty v kontextu světového vývoje i lidské historie. V užším významu označení uměleckých výtvorů a jejich dědictví. Národní kultura je systém zkušeností, naučených vzorců chování a hodnot, sdílených obyvateli stejné národnosti. Mezinárodní kultura je označení kulturních tradic, které přesahují národní hranice. Je rozlišována ideální kultura (co lidé říkají nebo si myslí, že by mohli nebo budou dělat) a reálná kultura – vzorce chování a způsoby myšlení, přístupů, které se projevují v reálném životě. Podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002. Viz též antropologie, symbolizace. 2. idealizovaný kognitivní systém – systém znalostí, přání a hodnot, který existuje v myslích členů společnosti. Kultura je mentální nástroj, který členové společnosti využívají při orientaci, kategorizaci, interpretaci, definování a diskusích aktuálního sociálního chování v jejich společnosti (podle The MIT Encyclopedia of the Cognitive Science 1999).
kultura, reziduální
viz environmentální bublina