programovací jazyk, často používaný pro reprezentaci znalostí v rámci umělé inteligence. Jeho typickou strukturou je seznam jako základní datový objekt, zajišťující vysokou flexibilitu datových struktur. Je využíván pro modelování znalostních reprezentací jako sémantických sítí. Viz též CRUM, CRUMBS, mentální reprezentace, modelování, Prolog, simulace.

akt vytváření názoru (tvrzení) ze zadaných předpokladů. Jako základní typy se rozlišuje odvozování z obecného ke specifickému (dedukce) a ze specifického k obecnému (indukce). Logické myšlení je objektem zkoumání zejména psychologie a filosofie. Srovnej pravidlo učení. Viz též abdukce, abstrakce, formální logika, generalizace, heuristika, intelekt, intuice, inteligence, IQ, kognitivní psychologie, mentální reprezentace, modus ponens, modus tollens, pravidla odvozování, symbolická reprezentace.

věda o zákonech, zásadách a formách správného myšlení, usuzování a odvozování. Je využívána jako jedna z reprezentací lidského myšlení - viz přístupy CRUM, CRUMBS. Základními postupy logiky jsou dedukce a indukce, podle některých autorů též abdukce a analogie (DUNLOP 1993). Viz též formální logika, heuristika, logické myšlení, pravidla odvozování.

viz formální logika

viz fuzzy logika

viz mentální logika

viz mentální logika

viz formální logika

podle HARTL – HARTLOVÁ 2000: 1. termín zavedený Mortonem (britský psycholog) pro hypotetickou paměťovou jednotku, spojující všechny aspekty slova, tj. sémantický, zrakový, sluchový a obrazový; 2. termín zavedený Paiviem (1971) pro psychické představy, které jsou organizovány na základě asociací a jejich hierarchii. Srovnej imagen.

hypotéza, že oddělené mentální funkce jsou výsledkem oddělených neurologických procesů a že tedy lze přiřadit určité funkce mozku jeho určitým oblastem. Poškození určitých částí mozku by tedy mělo vést ke ztrátě zcela určitých kognitivních funkcí. To se částečně potvrdilo, ale vzhledem k plasticitě mozku dochází jednak k velkým individuálním rozdílům, jednak část funkcí poškozených oblastí mozku může být nahrazena funkcí jiných oblastí. Srovnej holismus. Viz též amygdala, Brockova oblast, funkční zobrazování mozku, hipokampus, hypotalamus, lidský mozek, lokalizace funkcí, neurokognitivní deficit, neurokognice, neuropsychologie, neurověda, thalamus, Wernickova oblast.

identifikace specifických struktur či oblastí mozku, které se částečně či úplně podílejí na specifických kognitivních procesech a dalších činnostech lidského mozku (STERNBERG 2002). Jedním z postupů lokalizace je využití různých metod funkčního zobrazování mozku ve spojení s aktivací různých kognitivních funkcí. Lze zkoumat také anatomické změny různých oblastí mozku u lidí, kteří vykonávají specifické povolání. Viz též amygdala, Brockova oblast, frontální lalok, hipokampus, hypotalamus, laloky, léze, lidský mozek, lokalizace, morfologie, neurokognitivní deficit, neurokognice, neuropsychologie, neurověda, okcipitální lalok, parietální lalok, specializace hemisfér, temporální lalok, thalamus, Wernickova oblast.

viz prostorová lokalizace

reprezentace, kdy informace je uložena v určitém místě. Viz též distribuovaná reprezentace.