MRS; spektroskopie založená na měření specificky izotopově nebo chemickou vazbou determinované absorpce radiofrekvenčního záření v silném magnetickém poli. Umožňuje využitím jevu magnetické rezonance zobrazit anatomické struktury (klasická nukleární magnetická rezonance, NMR), biochemické procesy (magnetická rezonanční spektroskopie, MRS) i funkci (funkční nukleární magnetická rezonance – fNMR, resp. funkční magnetická rezonance – fMR) . Magnetické rezonance se tak využívá při studiu činnosti mozku, stále se zvyšuje její prostorové rozlišení a citlivost. Její hlavní výhodou je vysoké prostorové rozlišení a citlivost pro sledování šíření vody v mozku, nevýhodou dlouhá doba zobrazování. Viz též elektroencefalografie, evokované potenciály, funkční magnetická rezonance, funkční nukleární magnetická rezonance, funkční zobrazování mozku, jednofotonová emisní tomografie, lokalizace, lokalizace funkcí, magnetoencefalografie, mapování, MRI, neurobiologie, neurobiologický proces, neurofyziologie, neurokognitivní, neuropsychologie, počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie.

též MEG; metoda, pomocí které lze sledovat elektrické proudy v mozku pomocí jimi generovaných velmi slabých změn magnetického pole a tak lokalizovat místa elektrické aktivity mozku při různých podnětech nebo zadaných kognitivních úlohách. Detekčním zařízením je magnetometr typu SQUAD (Superconductive Quantum Interference Device). Podle (KOUKOLÍK 2002 převzato z MAZZIOTTA 2000) je výhodou metody nepoužívání ionizujícího záření a dobré časové rozlišení, nevýhodou špatné rozlišení prostorové (milimetry). Srovnej elektroencefalografie. Viz též elektroencefalografie, evokované potenciály, funkční magnetická rezonance, funkční nukleární magnetická rezonance, funkční zobrazování mozku, jednofotonová emisní tomografie, lokalizace, lokalizace funkcí, magnetická rezonanční spektroskopie, mapování, neurobiologie, neurobiologický proces, neurofyziologie, neurokognitivní, neuropsychologie, počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie.

viz kognitivní mapa

viz konkrétní kognitivní mapa

viz obecná kognitivní mapa

viz mentální mapa

viz percepční mapa

1. kognitivní psychologie: přenášení struktury poznání z jedné oblasti do druhé, uplatňuje se při studiu analogie, mentálních reprezentací atd. Viz též kognitivní mapování, nestrukturované mentální mapování, strukturované mentální mapování; 2. popis a studium oblastí v mozku, snahou je zpřesňování mapování, hledání fyziologických a funkčních vztahů. Viz též elektroencefalografie, evokované potenciály, funkční magnetická rezonance, funkční nukleární magnetická rezonance, funkční zobrazování mozku, jednofotonová emisní tomografie, lokalizace, lokalizace funkcí, magnetoencefalografie, magnetická rezonanční spektroskopie, počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie.

viz analogické mapování

viz kognitivní mapování

viz mentální mapování

viz nestrukturované mentální mapování

viz strukturované mentální mapování

viz fuzzy kognitivní mapy

též Maslowův hierarchický systém lidských potřeb; Maslowem vypracovaný model vzestupně (hierarchicky) uspořádaných lidských potřeb, uspokojovaných postupně od potřeb nezbytných (nedostatkových – fyziologické potřeby, potřeba bezpečí, sexu, sounáležitosti a lásky, úcty a sebeúcty) po vyšší, nadstavbové, tzv. metapotřeby (potřeby seberealizace, poznávání a porozumění – kognitivní potřeby, potřeby krásy, spravedlnosti, cti, estetických prožitků) – viz Obr. 2. Třídění potřeb je různými autory uváděno různě, obdobně i jednotlivé potřeby jsou různě označovány – růstové potřeby, zbytné potřeby. Uspokojení potřeb je výrazným motivátorem lidských aktivit Pro každého člověka je hierarchie potřeb individuální vzhledem k jejímu obsahu, síle potřeb a jejich vzájemné hierarchii, může se měnit v průběhu života. Hierarchie potřeb ve společnosti se mění i vlivem jejího ekonomického, historického, sociálního a dalšího vývoje (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Individuální hierarchie potřeb je významným motivačním faktorem jednání a ovlivňuje i vědomé či podvědomé kognitivní procesy. Viz též hierarchie potřeb, kontinuita osobnosti, základní potřeba.

v souvislosti s vysvětlením mentálních jevů v kognitivní vědě názor, že vše, co existuje, jsou pouze fyzikální objekty a jejich stavy, a mentální stavy a procesy jsou pouze právě takovými fyzickými stavy specifických biologických struktur. Viz též biologizace, biologický determinismus, biologický naturalismus, dualismus, funkcionalismus, fyzikalismus, komputacionalismus, konekcionismus, mechanicismus, mentalismus, naturalismus, paralelismus, problém myšlení – tělo.

viz eliminativní materialismus

viz magnetoencefalografie

názor, že veškeré chování a poznávání může být zcela vysvětleno pomocí kauzálně interagujících mechanických procesů. Mechanicismus je krajní variantou fyzikalismu a opakem mentalismu. Viz též materialismus.

souhrn určitých myšlenek, postojů, mimiky, gestikulace, cítění, oblékání apod. (R. Dawkins), kulturní analogie genu. Memy jsou podle této koncepce motorem kulturního, společenského a technologického vývoje lidstva. Viz též antropologie, archetyp, distribuovaná kognice, evoluční psychologie, kognitivní archeologie, kolektivní paměť, kolektivní vědomí, paleopsychologie, teorie memů.