viz vybuzení

viz lidová psychologie

viz lidová psychologie

osvojování si souboru informací najednou, nikoli rozložením dílčích kroků v čase. Při testování s časovým odstupem tato technika většinou nevede k tak dobrému vybavování jako distribuované učení.

obraz vlastního já, který zahrnuje vzpomínky na minulost i úmysly do budoucna. Viz též autoanalýza, ideální Já, introspekce, minimální Já, obraz těla, okamžité Já, perceptuální model, sebepercepce, vědomí vlastního „Já“.

viz naratologie

též narativní psychologie; směr psychologie, který se zabývá odvozováním závěrů o psychice člověka ze studia krásné literatury

názor, že schopnosti spojené s řečí jsou vrozenou, přirozenou lidskou vlastností (N. Chomský, J. Fodor). Existuje několik směrů nativismu. Viz též lidová biologie, přirozený jazyk, význam.

v oblasti mentálního mapování jde o názor, že mentální procesy mohou být vysvětleny jako součást přírodních zákonitostí a jsou experimentálně dostupné. Viz též biologický determinismus, dualismus, funkční zobrazování mozku, funkcionalismus, fyzikalismus, komputacionalismus, materialismus, paralelismus, umělá inteligence.

viz biologický naturalismus

činnost, která zajišťuje přemísťování v prostoru po žádoucí (předem dané) dráze, resp. mezi předem danými místy. Srovnej orientace. Viz též percepce prostoru, prostorová lokalizace, prostorové učení, topografická paměť, zrakově-prostorová dovednost, zrakově-prostorová inteligence.

1. naučený akt činnosti; původně používáno jen v souvislosti s motorickou činností, může se však týkat i kognitivní činnosti a emočního prožívání. Srovnej fixace. Viz též bezděčnost, habituace, podmiňování; 2. vzorec aktivity, která se stává automatickou, fixovanou a snadno vykonavatelnou; 3. závislost - na drogách, alkoholu, určité aktivitě (podle encyklopedie Universum A-Z 2003). Viz též psychotropní látka.

viz habituace

též implicitní paměť; paměť mimovolní, nevědomá, která se projevuje řízením kroků chování (paměť pro dovednosti; podle HARTL – HARTLOVÁ 2000)

uspořádanost, velice blízkým termínem je informace, opakem je entropie. Negentropie vyjadřuje komplexnost fyzikální, chemické a biologické struktury otevřeného systému (živého i neživého, včetně společnosti), vytvořené na úkor energie a informací zvnějšku systému. Na Zemi jsou systémy s nejvyšší negentropií mozek, DNA, resp. struktury implementující umělou inteligenci.

automatická instinktivní odpověď na podnět, která nebyla získána učením. Srovnej podmíněný reflex. Viz též atavismus, instinkt.

přístup k percepci předpokládající, že výsledek percepce se liší od vstupních informací z receptorů, neboť percepce je aktivní proces a její výsledek je závislý na předchozích znalostech. Srovnej přímá percepce, amodální percepce. Viz též dotyková iluze, empirická znalost, modální percepce, percepční prostředí, smyslový klam, vizuální iluze, vjem, zpracování „shora dolů“, zpracování „zdola nahoru“, zpracování informací.

též nervový systém; soustava neuronů, které přenášejí, kódují a zpracovávají vnější i vnitřní podněty a jsou základem kognitivních procesů. U člověka má tři hlavní části – centrální nervovou soustavu (CNS; angl. central nervous system, CNS; mozek, prodloužená mícha a mícha), vegetativní nervovou soustavu (angl. vegetative nervous systems) a periferní nervovou soustavu (angl. peripheral nervous systems). Na nervový systém je bezprostředně napojen systém smyslový. Viz též lidský mozek, plasticita nervové soustavy, psychotropní látka, synapse.

viz centrální nervová soustava

viz periferní nervová soustava