viz stimulanty

z lat. kladný, skutečný; metodické stanovisko vyjadřující, že základem poznání jsou smyslové vjemy a představy a všechny teorie musí být z nich logicky odvozeny. Naopak všechny výpovědi, které nelze převést na fakta tohoto druhu (metafyzické výpovědi), prohlašuje za nesmyslné a neužitečné. Opakem pozitivizmu je racionalismus, idealismus a intuicionismus (podle UNIVERSUM 2003). Viz též behaviorismus.

též PET; metoda založená na detekci fotonů, které vznikají při anihilaci pozitronů (antičástice elektronu) s elektrony, a na počítačovém zpracování detekovaného signálu vůči časoprostorovým souřadnicím. Do zkoumaného těla jsou vpraveny vhodné radionuklidy a při jejich radioaktivních přeměnách jsou vyzařovány pozitrony, které pak interagují s elektrony prvků, vázaných ve tkáních. Metoda PET umožňuje sledovat metabolismus těchto radionuklidů v tkáních, což při aplikaci na nervovou soustavu vytváří funkční biochemický obraz činnosti tkání mozku. Jde o výrazně funkčně zaměřenou metodu, vhodnou pro sledování biologických souvislostí kognitivních procesů, výhodou je dobré prostorové rozlišení. Mezi nevýhody patří vysoká cena, využívání ionizujícího záření potenciálně poškozujícího zkoumané tkáně a malá rozlišovací schopnost metody v čase (podle MAZZIOTTA 2000 cit. v KOUKOLÍK 2002). Často se sleduje zvýšená spotřeba glukózy (do organismu se tedy vpravuje radioaktivní glukóza) aktivovanými částmi lidského mozku. Viz též elektroencefalografie, evokované potenciály, funkční magnetická rezonance, funkční nukleární magnetická rezonance, funkční zobrazování mozku, jednofotonová emisní tomografie, magnetická rezonanční spektroskopie, magnetoencefalografie, mapování, neurobiologie, neurobiologický proces, neurofyziologie, neurokognitivní, neuropsychologie, počítačová tomografie.

viz znalost

dostupný percepci, měřitelný a/nebo stávající se součástí koherentní struktury lidských poznatků. Viz též alogismus, determinismus, heuristika, kauzalita, koherence, konsonantní kognice, pravidla, teorie poznání, znalost.

viz kognice

interní kognitivní funkce, spočívající v aktivním vyhledávání informace o okolí nebo o vnitřních procesech včetně kognitivních. Podle DUNLOP 1993 soustředění vědomých procesních zdrojů na vykonání určité kognitivní úlohy. Viz též aktivní pozornost, kognitivní psychologie, pasivní pozornost.

viz aktivní pozornost

viz pasivní pozornost

viz výběrová pozornost

paměť, která slouží pro uchování informací po krátkou dobu pro vykonání určité aktivity – např. mezivýpočty pro matematický výpočet, znalosti vyčtené těsně před zkouškou (zde může jít ale také o aktivaci a případně i propojení znalostí, uložených v dlouhodobé paměti). Viz též architektura poznávání, deklarativní paměť, epizodická paměť, krátkodobá paměť, okamžitá paměť, sémantická paměť, shlukování.

úroveň elektrického vzruchu, která je dostatečná pro vznik akčního potenciálu. Pokud elektrochemická stimulace uvnitř neuronu této hladiny nedosáhne, akční potenciál nevzniká. Viz též aktivace.

hranice, kdy se z nevědomého procesu stává proces vědomý. Viz též kontinuum nevědomí-vědomí, nevědomí, podvědomí, vědomí.

mezní podnět, který již/ještě může být vnímán, tedy odlišen od pozadí nebo od jiných podnětů. Hodnoty se liší u různých lidí, jsou závislé u stejné osoby také na věku, denní době, předchozím tréninku, únavě, nemoci apod. Meze vnímání může určovat zejména intenzita podnětu a to dolní a horní (nad ní je vnímána pouze bolest, nejsou vnímány barvy u světla apod.) a časový interval mezi podněty, ale také další aspekty. Viz též akustický práh, podprahový podnět, problém koktejlové párty, prahový podnět, senzibilizace.

viz akustický práh

podnět takové intenzity (délky trvání), který může u 50% stimulací vyvolat behaviorální reakci. Srovnej práh vnímání. Viz též klíčový podnět, podprahové vnímání, podprahový podnět, senzibilizace.

jedno z kritérií, které bývá posuzováno ve vztahu k dané metodě mentální reprezentace - možnost aplikovat výsledky využití této mentální reprezentace např. ve vzdělávání, v umělé inteligenci, v lékařství. Viz též CRUM, CRUMBS, neurologická přijatelnost, psychologická přijatelnost, reprezentační mohutnost, výpočetní mohutnost.

obrazce nebo pravidelnosti, popisné nebo normativní, používané tehdy, pokud specifikují souvislosti mezi podmínkami a odpovědí, chováním, vývojem, výsledkem. Mezi pravidla patří např. heuristiky, principy, zákony, konvence (podle FLORIDI 2004). Viz též pravidla odvozování, pravidlo učení.

teoretický přístup k analýze lidského myšlení vycházející z toho, že lidé kódují své znalosti do formálních struktur a tvrzení a používají sadu pravidel k odvozování nových znalostí z nich. Nejznámějším pravidlem je modus ponens. Viz též dedukce, formální logika, heuristika, logické myšlení, logika, mentální logika, mentální reprezentace, modus tollens, odvozování, symbolická reprezentace.

v konekcionistických systémech pravidlo nebo algoritmus, který vede ke změně váhy mezi prvky sítě. Takovými pravidly jsou např. Delta pravidlo, Hebbovo pravidlo učení, zobecněné Delta pravidlo - pravidlo zpětného šíření (viz zpětné šíření). Viz též konekcionismus, logické myšlení, model procesu paralelní distribuce, neuronová síť.