- Hlavní strana
- Konference 2009
- Pozvánka
- Přihláška na konferenci
- Seznam účastníků
- Témata konference
- Důležité termíny
- Forma příspěvku
- Program konference
- Programový výbor
- Organizační výbor
- Přednášející pro plenární jednání
- Ubytování
- Mapa ubytování v Hradci Králové
- Údaje pro platbu konferenčního poplatku
- Pozvánka Kognice 2009
- Kontakt
- Přihláška na konferenci 2009
- Výkladový slovník
- Databáze zdrojů a informací
- Diskusní fórum
Vítejte! Dnes je Pátek 22. listopadu 2024 - Svátek má Cecílie, zítra Klement
Výkladový slovník
prostředí, percepční
viz percepční prostředí
prostředí, vjemové
viz percepční prostředí
prostředí, životní
viz životní prostředí
prostředky, povzbuzující
viz stimulanty
prototyp (angl. prototype)
model nejlépe reprezentující daný pojem, zahrnuje soubor charakteristických znaků (rysů), které jsou typické pro většinu příkladů pojmu, ačkoli žádná jednotlivá vlastnost (rys, znak) není nezbytná pro to, aby položka byla považována za reprezentanta pojmu (STERNBERG 2002)
proximální podnět (angl. proximal stimulus)
vnitřní počitek zdroje stimulace tak, jak je zaznamenáván smyslovými receptory. Tento vnitřní vjem nemusí přesně odpovídat vnějšímu zdroji stimulace tak, jak se vyskytuje ve světě (STERNBERG 2002). Srovnej distální podnět. Viz též percepční konstanta.
prožívání (angl. experience)
psychologický proces, který nemůže proběhnout bez pojmového myšlení. Viz též emoce, pocit.
předoperační stadium (angl. preoperational stage)
podle Piageta stadium ontogeneze (kognitivního vývoje dětí), v němž si dítě (ve věku mezi dvěma a sedmi lety) aktivně začíná vytvářet mentální reprezentace a užívat jazyk jako prostředek kognitivní manipulace a komunikace (podle STERNBERG 2002). Viz též adaptace, formálně operační myšlení, kognitivní vývoj, konkrétní operace, senzomotorické stadium.
předpoklad uzavřeného světa (angl. closed-world assumption)
předpoklad, který je často vkládán do systémů umělé inteligence jako prevence špatných rozhodnutí: chybná je každá domněnka/tvrzení, která/é nemůže být ověřena/o systémem
předpovídání budoucnosti (angl. precognition)
jedna z předpokládaných a široce diskutovaných forem mimosmyslového vnímání, vnímání informací o budoucích událostech, která není založena na dedukci, extrapolaci, modelování nebo výpočtech dalšího vývoje, jedna z forem jasnovidnosti. Její existence není všeobecně přijímána, ani nebyla experimentálně prokázána. Viz též intuice, parapsychologie.
představa (angl. image, notion, idea, concept, imagery)
vybavený nebo v mozku přepracovaný vjem, vzpomínka, zážitek; resp. podle STERNBERG (2002) mentální obraz objektů, událostí, míst a dalších předmětů a jevů, který není bezprostředně dostupný smyslovým receptorům. Srovnej fantazie, percepce. Viz též kreativita, mentální obraz, představivost.
představivost (angl. imagery, imagination)
schopnost vytvořit mentální prostorové nebo logické obrazy reality nebo i podle určitých pravidel vytvářené fantazijní nebo logicky konstruované imaginární světy (např. matematické modely). Představivost může pomoci při zapamatování, může být zdrojem nových znalostí, je jedním ze zdrojů kreativity. Viz též fantazie, mentální obraz, modelování, představa.
předvědomí (angl. preconsciousness)
soubor vzpomínek, informací a znalostí o vnějším světě, který běžně nevstupuje do vědomí, ale lze jej soustředěným úsilím do vědomí vyvolat. Viz též kontinuum nevědomí-vědomí, nevědomí, podprahové vnímání, podvědomí, práh vědomí.
přenašeč, nervový
viz nervový přenašeč
přijatelnost, neurologická
viz neurologická přijatelnost
přijatelnost, psychologická
viz psychologická přijatelnost
přímá percepce (angl. direct perception, někdy též ecological perception)
přístup k interpretaci procesu percepce (někdy zužováno na vidění), jehož základem je předpoklad, že podněty ze senzorů jsou v přímé korelaci s vlastnostmi okolního světa, bez nutnosti ovlivnění předchozími znalostmi světa nebo odvozování. Jinak řečeno (STERNBERG 2002): soubor informací ve smyslových receptorech představuje vše, co je zapotřebí pro vnímání, tj. předchozí znalosti či myšlenkové procesy nejsou pro vnímání nutné. Srovnej nepřímá percepce, modální percepce. Viz též amodální percepce, empirická znalost, počitek, smysl, zpracování „shora dolů“, zpracování „zdola nahoru“.
přirozená logika (angl. mental logic)
viz mentální logika
přirozená psychologie
viz lidová psychologie
přirozený jazyk (angl. natural language)
jazyk, který vznikl vývojem u různých národů (angličtina, čínština, němčina, španělština, ruština, čeština aj.). Na rozdíl od umělých jazyků je pro něj typický široký rozsah vyjádřitelných sdělení, redundance vyjadřování a menší efektivita sdělování. Viz též nativismus.