jedno z kritérií, které bývá posuzováno ve vztahu k dané metodě mentální reprezentace - vyjádření toho, jak velký rozsah kognitivních funkcí může být danou reprezentací vyjádřen, jak univerzální je tedy pro kognitivní procesy daná reprezentace. Základním porovnáním reprezentační mohutnosti může být srovnání konekcionistických přístupů, které jsou vhodné především pro vysvětlování jednodušších nervových procesů a jednodušších funkcí myšlení a symbolické reprezentace, jejíž síla spočívá zejména ve vysvětlování logického a abstraktního myšlení. Viz též CRUM, CRUMBS, neurologická přijatelnost, praktická použitelnost, psychologická přijatelnost, výpočetní mohutnost.

1. paměťový proces podílející se na paměťových úkolech, kdy je jedinec požádán, aby bez pomoci produkoval fakt, slovo či jinou položku z paměti (STERNBERG 2002). Srovnej znovupoznávání. Viz též dlouhodobá paměť, mneme; 2. proces nahrazování umírajících jedinců v populaci nově narozenými jedinci

viz mentální retardace

též retroaktivní inhibice; druh narušení paměti, k němuž dochází, je-li blokující informace prezentována po prezentaci informace, kterou si jedinec má zapamatovat (STERNBERG 2002). Srovnej proaktivní interference. Viz též interference, teorie interference.

viz funkční magnetická rezonance

viz funkční nukleární magnetická rezonance

viz morfická rezonance

1. náboženství (též obřad): předepsaný způsob vykonávání bohoslužebných úkonů; 2. sociologie: ustálený model individuálního nebo kolektivního způsobu chování, který je založen na všeobecných pravidlech přijatých v rámci dané sociální komunity, a to buď vnucených, nebo tradičních. V dějinách společnosti hraje důležitou roli jako tradičně vypracovaná metoda sociální výchovy jednotlivců a jejich přizpůsobení se společenským normám (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Viz též evoluční psychologie, mem, paleopsychologie.

projevy chování, které ztratily svou původní funkci a staly se symboly

jisté osmyslnění a strukturace života pomocí rituálů, dodávajících lidmi obývanému prostoru i lidským aktivitám jistou míru zvláštnosti a řádu. Tento mechanismus působí jako významný faktor v procesu mentálního mapování a je specifický pro různé sociální skupiny. Viz též mem.

viz mentální rotace

viz homeostatická rovnováha

výběr z několika možných alternativ aktivit, objektů, vlastností, chování, vyjádření vnitřního stavu subjektu apod. Srovnej rozhodovací procedura. Viz též heuristika.

viz rozhodovací procedura

viz expertní systém

procedura, která může být realizována v konečném počtu kroků a která vždy vede k rozhodnutí, k odpovědi na položenou otázku. Nalezení rozhodovací procedury pro danou třídu problémů je označováno jako rozhodnutí problému. Jestliže byla rozhodovací procedura nalezena (pokud existuje), problémy dané třídy jsou řešitelné a otázky k nim položené jsou rozhodovatelné (angl. decidable). Upraveno podle DUNLOP 1993. Srovnej rozhodnutí. Viz též algoritmus, heuristika.

viz rozhodovací procedura

viz hloubkové rozhovory

viz distribuované učení

též rekognice; opětné poznání něčeho dříve známého, resp. přiřazení jevu, symbolu, sdělení atd. do určité definované skupiny jevů (symbolů, sdělení apod.), není příliš závislé (neklesá) na věku. Může mít mnoho forem – rovnosti mezi aktuálním objektem a mezi skupinou (třídou) objektů, rovnosti mezi aktuálním sdělením a sděleními v minulosti atd. Viz též interference, kognice, latentní doba znovupoznání, obecná kognitivní mapa, rozpoznávání obrazů, sémantická paměť, upamatování, vybavování.