někdy též rozpoznávání objektů; proces rozdělování obrazu na jednotlivé, významově a/nebo fyzicky rozdílné objekty. Proces přirozeně probíhající v rámci kognitivních procesů živočichů i člověka, pro umělou inteligenci jedna z typických a relativně obtížných úloh. Viz též analýza význačných rysů.

1. obecnější pojetí: schopnost člověka pomocí verbálních (strukturované zvuky spojené pomocí pravidel) i nonverbálních prostředků (posunky, mimika, gesta) vyjadřovat a pomoci sdílet obsah svých duševních pochodů, a to externě i interně (vnitřní řeč). Řeč je považována za výrazný determinant lidského myšlení – viz Sapir-Whorfova hypotéza, determinace řečí, relativita řeči. Viz též nativismus; 2. zúžené pojetí: schopnost člověka pomocí strukturovaných zvuků vyjadřovat obsah svých duševních pochodů. Viz též jazyk.