viz kognitivní stav

viz mentální stav

binokulární viz binokulární stereopse

schopnost určovat hloubku v prostoru (vzdálenost od pozorovatele) s využitím rozdílné polohy očí – viz binokulární disparita. Je podmíněna složitým výpočtem v mozku, který vychází z polohy odpovídajících si bodů na obou sítnicích. Stereopse není jediným způsobem určování hloubky v prostoru – viz percepce hloubky. Viz též efekt rybího oka, monokulární vodítka prostorové hloubky, navigace, paralaxa pohybu, prostorová lokalizace, vizuální percepce prostoru, zrakově-prostorová dovednost.

viz časoprostorové stezky

viz podmíněný stimul

ovlivňování individua vnějšími (nebo i vnitřními) podněty (události, chování druhých, informace apod.), jednorázové nebo opakované, spontánní nebo řízené, který vyvolává behaviorální reakci nebo změnu myšlení a může se měnit v motivaci. Viz též dishabituace, habituace, Maslowova pyramida potřeb, podmiňování, podmíněný reflex, reflex, senzibilizace.

též povzbuzující prostředky; skupina drog (patří mezi ně kofein, nicotin, amfetaminy, kokain aj.), která zvyšuje vybuzení organismu. Srovnej sedativa. Viz též euforika, extancia, fantastika, farmakopsychologie, halucinogen, hypnotika, neurofarmakologie, psychofarmaka, psychotropní látky sedativa, změněný stav vědomí.

resp. krátkodobá paměť

viz paměťové stopy

viz evoluční strategie

viz kognitivní strategie

fyziologická odpověď organismu na velmi silný jednorázový externí podnět (stresor), resp. na dlouhodobě působící podněty, jako příprava organismu na zvýšený výdej energie, spojený s útokem nebo útěkem. Stres se projevuje zrychlováním srdečního tepu, zvyšováním krevního tlaku, prohlubováním a zrychlováním dechové frekvence, do krve se uvolňují zdroje energie. Pokud po této fyziologické změně nenásleduje fyzický výkon, může opakovaný stres způsobit chorobné fyziologické změny (kardiovaskulární systém), resp. i negativní změny psychické (podle PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Stres představuje významný faktor při procesu mentálního mapování prostředí, ovlivňuje rychlost, intenzitu a celkový průběh tvorby mentálních map jednotlivce či kolektivu.Viz též psychologie cestovního ruchu.

viz Turingův stroj

způsob reprezentace informací v rámci počítačového modelu/programu/počítačové simulace. Viz též mentální reprezentace, paměť, paměťové kódování, zpracování informací.

prostorové uspořádání jednotlivých složek krajiny (matrice, koridorů a plošek). Krajinná struktura je ovlivněna především rozmístěním plošek, rozrůzněností prvků na makro i mikroúrovni, kontrastem, zrnitostí a antropogenním působením (podle NOVOTNÁ ed.2001). Z pokusů vyplývá, že mentální mapy lidí se odvíjejí v časové posloupnosti, nejdříve jsou mapovány plošky, poté koridory a nakonec matrice jako celek. Viz též kostra, paměť krajiny, pevný referenční systém, tesera.

viz kognitivní struktura

metoda převedení prostorové mentální mapy (kognitivní mapy) do grafické reprezentace, kdy jsou respondenti kromě geografického rozsahu informováni též o bodech či objektech, které mají zakreslit. Nevýhodou je potlačení individuálních zvláštností, naopak metoda poskytuje výraznou možnost srovnatelnosti mentálních map jednotlivých respondentů včetně přesnosti reprezentace reálného světa. Srovnej nestrukturované mentální mapování. Viz též kognitivní mapování, mapování, mentální reprezentace, reprezentace prostoru.

viz kognitivní styl

viz životní styl