jakákoli teorie založená na předpokladu, že procesy myšlení je možné modelovat čistě formálními operacemi nad symbolickými entitami, přičemž je ignorován význam těchto symbolických entit (podle FLORIDI 2004 a DUNLOP 1993). Srovnej východiska fyzikalismu. Srovnej CRUM, CRUMBS. Viz též symbolická architektura, symbolická reprezentace, symbolická umělá inteligence.

1. lingvistika: pravidla, která určují způsob, kterým jsou sestavovány smysluplné a gramaticky správné věty v daném jazyce. Srovnej sémantika. Viz též Brockova oblast, sémantická síť; 2. programování: popis formální struktury programu - definuje klíčová slova, identifikátory, čísla a další programové entity a určuje způsob, jak je lze kombinovat.

oblast v prostoru, obsahující určitými vztahy propojené prvky a ohraničená povrchem, který lze z hlediska funkce systému považovat za jeho hranici/rozhraní s okolním prostředím/okolními systémy. Podle míry ohraničenosti (vazby k okolí) se rozlišuje uzavřený systém (bez výměny energie a hmoty s okolím; žádný známý systém zřejmě včetně černých děr není uzavřeným systémem, jde tedy pouze o myšlenkovou abstrakci), otevřený systém (výměny hmoty i energie s okolím) a polouzavřený systém (resp. relativně uzavřený systém; výměna buď pouze energie, nebo hmoty s okolím). Podle BUREŠ – ŠABATOVÁ – ZELENKA (2005) lze systémy rozdělit do dalších tříd, které vzniknou klasifikací systémů na základě jiných kritérií – např. podle vztahu k realitě (systémy abstraktní nebo konkrétní/reálné), chování v čase (systémy statické a dynamické), způsobu chování (systémy s cílovým chováním a bez cílového chování, systémy adaptivní nebo neadaptivní a systémy deterministické a stochastické) a obsahu (systémy hmotné, nehmotné a informační). Živé organismy, ale i jejich části (např. buňky) jsou složitými otevřenými systémy, s okolím si intenzivně a pravidelně (na této výměně jsou vitálně závislé) vyměňují hmotu i energii (a informace) a přesně regulují své vnitřní procesy. Viz též holismus, negentropie, synergie, teorie systémů, zpětná vazba.

podle Mortona (1971, citován v MLS 2004) jsou systémy pro podporu rozhodování „interaktivní počítačové systémy, které pomáhají rozhodovacím subjektům využívat data a modely k řešení nestrukturovaných problémů“. Little (1971, citován v MLS 2004) definuje DSS jako “na modelech založený soubor procedur na zpracování dat a usuzování o nich, určený k pomoci managerovi při jeho rozhodování”. Viz též expertní systém, heuristika, systém pro podporu rozhodování, umělá inteligence, znalostní systém.

viz expertní systém

viz informační systém

viz kognitivní systém

viz nervová soustava

viz otevřený systém

viz pevný referenční systém

viz znalostní systém

vliv, který svým dlouhodobým působením vede k percepčnímu nebo kognitivnímu zkreslení odrazu reality. Klasickým příkladem je vliv ideologie nebo víry. Srovnej nesystematické zkreslení skutečnosti. Viz též fí jev.

viz šíření excitace

proces, kdy je v nervové soustavě přenášena excitace mezi místem vzniku a místem (místy) jejího vyhodnocení. Viz též funkční zobrazování mozku.

viz zpětné šíření

viz Wechslerova škála inteligence dospělých

viz multidimenzionální škálování

viz multidimenzionální škálování

problém, u kterého není zřejmá cesta (postup), vedoucí k jeho řešení. Srovnej dobře strukturovaný problém. Viz též algoritmus, cyklus řešení problémů, heuristika.

neurální viz neurální šum