viz kognitivní terapie

nejmenší homogenní složka krajiny, základní strukturní prvek krajiny, může mít formu plošky, koridoru i matrice, ale také jejich částí (FORMAN – GODRON 1993). Při vytváření kognitivní mapy je tesera často vnímána jako celek (např. lesík, pole, louka). Viz též struktura krajiny.

viz totální Turingův test

viz Turingův test

viz Church – Turingova teze

též talamus; ústřední uzel pro percepce v mozku, struktura koncového mozku. Procházejí jím všechny signály z receptorů (s výjimkou čichu). Viz též amygdala, hipokampus, hypothalamus, lidský mozek, lokalizace, lokalizace funkcí, smysl, Wernickova oblast

viz jednofotonová emisní tomografie

viz počítačová tomografie

viz pozitronová emisní tomografie

viz počítačová tomografie

paměť, která obsahuje informace o místech v prostoru i jejich vzájemných vztazích, o cestách mezi různými místy. Viz též kognitivní mapa, mentální mapa, mentální obraz, navigace, orientace, prostorová lokalizace, prostorové učení, reprezentace prostoru, tesera, vizuální percepce prostoru, zrakově-prostorová dovednost, zrakově-prostorová inteligence.

test schopnosti umělé inteligence myslet jako člověk založený na tom, že se arbitr rozhoduje nejen podle verbálních schopností jako v původním Turingově testu, ale také podle nonverbálních schopností a doba testu není omezena. Test byl navržen S. Harnadem (1991). Obdobně navrhl rozšíření Turingova testu i J. Sennett – umělá inteligence musí simulovat nejen myšlení člověka, ale také jeho osobnost.

souhrn myšlenkových, duchovních, uměleckých i praktických vědomostí, dovedností a postojů, které se předávají z generace na generaci, čímž se udržují, prohlubují a rozmnožují. Tradice je současně duchovní i kulturní dílo, které nemá autora, není prosazováno mocí či autoritou, a přitom stále žije a působí. Je podstatnou složkou náboženství, kultury, civilizace i výchovy. Mezi součásti tradice patří podoba a způsob používání předmětů denní potřeby (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Tradici lze považovat za mem. Viz též kolektivní paměť, ritualizace.

tendence věřit, že problémové situace v podobných kontextech či s obdobným obsahem mají analogickou formální strukturu či cesty vedoucí k řešení (STERNBERG 2002).

teorie Sternberga, podle níž má inteligence člověka (chápaná utilitárně) tři aspekty: analytickou (angl. componential element), praktickou (angl. contextual element) a tvořivou inteligenci (angl. experiential element). Podle Sternberga (STERNBERG 2002:611) doslova: teoretický přístup integrující rysy vnitřního a vnějšího světa i zkušenosti jedince, jež jednotlivec využívá při vykonávání úkolů, vyžadujících analytickou, praktickou a tvořivou inteligenci. Srovnej teorie vícenásobných inteligencí. Sternberg je autorem též triarchické teorie lásky (angl. triangular theory of love), podle níž jsou součástí lásky intimita (angl. intimacy), vášeň (angl. passion) a rozhodování (angl. decision/commitment). Viz též idiot savant, IQ, teorie multidimenzionální inteligence, zázračné dítě.

viz totální Turingův test

mechanické zařízení, které může simulovat činnost všech typů formalizovaných výpočetních systémů. Sestává z nekonečně dlouhé papírové pásky sloužící jako paměť a mechanismu, který uskutečňuje čtyři operace: označení pásky, odznačení pásky a její pohyb vpřed nebo vzad. Viz též automat, Church – Turingova teze.

test, který má rozhodnout, zda daný systém myslí jako člověk (je jako člověk inteligentní) a disponuje tedy silnou umělou inteligencí. Jeho podstatou je, aby člověk (arbitr) rozhodl pouze z obsahu komunikace na dálku (bez fyzického kontaktu, tedy pouze z verbální komunikace), zda komunikuje s člověkem nebo se systémem s umělou inteligencí. Pokud není arbitr schopen odlišit odpovědi systému od odpovědí člověka, je systém označen za inteligentní. Turingův test je široce diskutován a jeho význam pro odlišení umělé inteligence systému není obecně přijímán, byly vytvořeny mnohé logické a modelové protiargumenty – např. Čínská komnata nebo zvážení subjektivity vyhodnocení takto navrženého testu. Jedním z prvních programů simulujících komunikaci s člověkem byla ELIZA (implementace viz např. http://www-ai.ijs.si/eliza/eliza.html), která je často zmiňována v kontextu s Turingovým testem, jejímž cílem však nebylo dosažení kladného výsledku v Turingově testu. Rozšířenou verzí Turingova testu je totální Turingův test. Viz též automat, Turingův stroj.

míra nevraživosti rezidentů ve vztahu k návštěvníkům a k vývoji cestovního ruchu v daném místě obecně. Jako ukazatel tohoto vztahu se používá empiricky odvozená čtyřstupňová škála, tzv. Doxeyho iritační index: euforie, apatie, znechucení, antagonismus. V průběhu životního cyklu destinace se zpravidla plynule mění postoj rezidentů k návštěvníkům destinace v závislosti na typu interakce návštěvníků a rezidentů, zejména na měnícím se typu segmentu cestovního ruchu (alocentrik, midcentrik, psychocentrik) a převažujících formách cestovního ruchu, a to nejčastěji od euforie přes apatii a znechucení až k antagonismu. Hodnoty iritačního indexu (též Doxeyho iritačního indexu) souvisí také s prostorovou a časovou koncentrací návštěvníků a rezidentů, mírou rozdílnosti kultur, kvalitou infrastruktury atd. (PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002). Turistická iritace může výrazně měnit percepční mapy rezidentů a zprostředkovaně i návštěvníků.

viz gestalt psychologie