viz prahový podnět

viz proximální podnět

různá citlivost na smyslové podněty a také různá ochota lidí sdělovat skutečný stav (volně podle HARTL – HARTLOVÁ 2000). Viz též senzibilizace.

vytváření reflexně podmíněné odpovědi na podnět, který je blízký podnětu, který spouští podmíněný reflex. Tato reakce je slabší než reakce na původní podnět, který spouští podmíněný reflex. Viz též dishabituace, habituace, nepodmíněný reflex, podmíněná odezva, podmiňování, senzibilizace.

neuvědomělá percepce vnějšího nebo vnitřního podnětu, což souvisí nejčastěji s krátkou délkou nebo nízkou intenzitou podnětu (např. na zlomek vteřiny promítnutý obraz v rámci filmu nebo televizní reklamy – nyní již zákony v mnoha zemích zakázáno). Podle STERNBERG (2002) předvědomé zpracovávání informací, kdy jsou lidé schopni vnímat informace bez uvědomování si, že je vnímají. Ukazuje se, že podprahové vnímání může ovlivňovat i vyšší kognitivní funkce (např. motivaci – proto bylo podprahové vnímání dříve zneužíváno v reklamě). Viz též mimosmyslové vnímání, nevědomí, počitek, podprahový podnět, podvědomí, subcepce, vjem.

podnět, který nevyvolává počitek, ale přesto neurofyziologicky působí, aniž o tom daný jedinec ví. Srovnej mimosmyslové vnímání. Viz též geopsychika, genius loci, klíčový podnět, podprahové vnímání, podvědomí, prahový podnět.

souhrn duševních obsahů, které jsou v daném okamžiku mimo vědomí jedince. Část z nich se může stát vědomými, část ne. Viz též aktivní pozornost, kontinuum nevědomí-vědomí, nevědomí, podprahový podnět, práh vědomí, předvědomí.

viz hypotalamus

symbolické vyjádření (v jazyce reprezentován slovem nebo slovním spojením) podstatných společných vlastností skupiny objektů reálného nebo virtuálního světa, resp. jevů v reálném nebo virtuálním světě. Je jedním z výrazů lidské schematizace světa, což výrazně podporuje zvládnout množství přicházejících informací. Srovnej symbol. Viz též kognitivní ekonomie, obecná kognitivní mapa, představa, sémantická paměť, symbolická reprezentace, teorie znaků.

viz fenomenální pole

viz akční potenciál

viz percepční potenciál

viz senzorický potenciál

viz evokované potenciály

viz kognitivní evokované potenciály

vnitřní pocit (determinovaný fyziologicky nebo kognitivně) o nedostatku nebo nadbytku něčeho, ať již ve smyslu hmotném, či kognitivně, sociálně a/nebo kulturně podmíněném. Potřeby mohou mít různou hierarchii naplňování (viz Maslowova pyramida potřeb) – naplnění jedné potřeby může být podmíněno předchozím naplněním potřeby jiné – a mohou se týkat např. individuální existence či místa jedince ve společnosti. Viz též hierarchie potřeb, metapotřeba, motivace, potřeba poznávat, základní potřeba.

individuálně různě silná potřeba, spojená s motivací vyhledávat a vnímat nové informace a znalosti o vnějším světě i o sobě samém. Viz též disonantní kognice, hierarchie potřeb, konsonantní kognice, koherence, Maslowova pyramida potřeb, metapotřeba, neurokognice.

viz primární potřeba

viz základní potřeba

viz praktická použitelnost