Ve dnech 1. 6. – 4. 6. se konal již 9. ročník česko-slovenské konference Kognice a umělý život, tentokrát ve Staré Lesné - v kongresovém centru Slovenské akademie věd Academia.
Hlavním pořadatelem byla Katedra aplikované informatiky Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě. Tato konference si klade za cíl umožnit prezentaci nových pohledů, poznatků, aktuálních trendů v oblasti umělé či výpočetní inteligence a kognitivních věd.
Letošní ročník byl zahájen přednáškou známého teoretického biologa pana doc. A. Markoše s názvem Zpátky k Darwinovi a to na počest 200. výročí narození Charlese Darwina a 150. výročí vydání jeho nejznámější knihy O původu druhů. Téma evoluce neopustilo konferenci ani následující dny a to především z pohledu výpočetně inteligentního. Stranou nebyla ponechána problematika celulárních automatů a jejich evoluce (Banda), stavových automatů jakožto jednoho ze způsobů modelování chování agentů (Petrovič). K dalším reprezentantům evoluční sekce patřily: paralelní gramatická evoluce použitelná pro optimalizaci elektronických obvodů (Ošmera), aplikace umělých imunitních systémů pro doporučení vhodného psího plemene (Husáková) a úvahy nad souvislostmi mezi kreativitou a genetických programováním ve smyslu propojení expertních systémů a genetického programování (Brandejský).
Dalším výrazným tématem konference byla robotika. Jedna z prezentovaných prognóz, kterou zmínil doc. P. Nahodil ve svém příspěvku Humanoidní robot – fikce nebo skutečnost?, ukázala, že do roku 2011 bude využíváno téměř 1,2 milionů průmyslových a 17,5 milionů servisních robotů. Robotika byla demonstrována teoreticky i prakticky. Řada videoprezentací se týkala robotů určených např. pro roli průvodce budovou, k pomoci přenášet nemohoucí osoby nebo čistě jen pro útěchu a relaxaci. Velice zajímavé bylo předvedení robotiky pomocí stavebnice Lego Mindstorm, kterou si mohli účastníci konference sami vyzkoušet, pokud se ovšem včas k robotu dostali.
Od robotiky čistě hardwarové není daleko k softwarovým robotům. Jejich aplikovatelností se zabýval příspěvek s názvem Zeptejte se Anny – od osobního softwarového asistenta k virtuální osobnosti, který se snažil řešit problém s informačním přehlcením a to pomocí softwarových asistentů (Mls).
Dalšími zajímavými oblastmi byly L-systémy (teoretický výpočetní model pro generování rostlin) využitelné jako nástroj pro podporu vzdělávání studentů (Majherová), PM kolonie (model pro tvorbu gramatik) (Kožaný) a jejich rozšíření Eco-P kolonie (Ciencala).
Konference Kognice a umělý život je určena i pro prezentaci výsledků doktorandů. Příkladem bylo uvedení autonomního systému pro analýzu finančního trhu s využitím multiagentového přístupu (Jakel) nebo létajícího amorfního počítače jako nového pohledu na to, jak by mohl vypadat počítač naší budoucnosti (Petrů).
Pokud se bavíme o umělé inteligenci tak se často nevyhneme různým filosofickým otázkám. Alan Turing a jeho srovnání s R. Descartem se stal obsahem další prezentace s názvem Turingův test a jeho výsledky ve vztahu k pojmu myšlení (Číhalová).
Mnohé další příspěvky byly v rámci konference představeny a jistojistě se staly inspirací k dalším úvahám a diskuzím. Pomineme-li fakt, že většinu účastníků postihla v průběhu druhého dne konference "virová infekce", která výrazně ubrala na energii a chuti k jakémukoliv vědeckému bádání, hodnotí autoři tohoto článku konferenci jako zdařilou. Kromě sledování zajímavě prezentovaných příspěvků zde bylo možno se osobně setkat s celou řadou význačných odborníků, navázat nové kontakty nebo oživit stará přátelství.
Martina Husáková, Karel Mls