V roce 2010 byl na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové řešen rozvojový projekt Fondu rozvoje vysokých škol s názvem „Přednáškový pobyt Richarda Brunet-Thorntona“, který byl založen na rozšíření existující spolupráce s uznávaným kanadským odborníkem Richardem Brunet-Thorntonem.
Projekt obsahoval pět hlavních cílů, a to obohatit studijní obory o nové kurzy, rozšířit existující předměty o nové aspekty, představit studentům ukázku praktických problémů a možností jejich řešení, nabídnout příležitost studia v angličtině a vytvořit spolupráci ve vzdělávání a prohloubit tak existující spolupráci ve vědecko-výzkumné činnosti. V rámci projektu proběhlo šest doplňujících přednášek ve vybraných předmětech a studenti absolvovali speciální předměty Multikulturální management a Projektový management v telekomunikačním průmyslu.
Pana Richarda Brunet-Thorntona jsme se zeptali:
Jaká je Vaše profesní minulost?
Profesí jsem manažer. Jsem zodpovědný za management mezinárodních obchodních aktivit jednoho z největších poskytovatelů IS/IT na světě, který sídlí zde v Montrealu, v Kanadě. Se svým týmem se specializuji na telekomunikační průmysl, především poskytujeme produkty a služby spojené přímo s operátory. Jsme jedním z mála poskytovatelů, kteří zůstali v Severní Americe, a je nás hrstka, kteří jsme zůstali na celé planetě. Nabízíme naše vlastní produkty, a tak můj tým kromě projektových manažerů, obchodních analytiků a expertů zahrnuje i programátory a systémové architekty. Rád bych zdůraznil fakt, že nás považuji za velmi dynamický a soběstačný tým. Průměrný počet let strávených v naší pracovní skupině je 20. Osobně jsem právě při svém pobytu v Hradci Králové minulý podzim oslavil 36. rok působení v naší společnosti.
Jak jste přišel na myšlenku spolupracovat s akademickým prostředím?
To je opravdu zajímavý příběh, který vedl k trvalému přátelství a zajímavé spolupráci. Několik let zpátky jsem si jako doktorand přál navázat kontakty s českou akademickou obcí. V rámci skupiny mých česko-kanadských přátel byla také vedoucí katedry fyziky na jedné zdejší vysoké škole. Ta mě představila svému bratrovi, který vedl Fakultu sociologie na Karlově Univerzitě v Praze. Ten mě následně seznámil s profesorem managementu na Vysoké škole ekonomické… A pokračování příběhu? Jako téma své disertační práce jsem zvolil „Znalostní management v rámci České republiky“. Udělal jsem tedy to, co by učinil každý správný akademik, „vygooglil“ a objevil jsem několik anglicky psaných článků na dané téma. Jejich autorem byl docentem Vladimírem Burešem. Vyměnili jsme několik emailů a na konec jsme se setkali v Praze. To vše se odehrálo přibližně před třemi lety, od té doby spolu stále spolupracujeme.
V jakém rozsahu probíhá Vaše spolupráce s univerzitami?
Práce, kterou spolu s českými univerzitami realizuji, pro mě znamená naplnění celoživotního snu. Představuje pro mě příležitost pracovat v zemi, kterou mám velmi rád, a zároveň mi dává možnost bezprostředně pozorovat českou náturu. Primárně se totiž ve svém akademickém působení specializuji na znalostní management, u kterého zdůrazňuji interkulturní manažerskou perspektivu. V souvislosti s tím jsem v minulosti vyučoval kurzy spojené s následujícími disciplínami: Úvod do znalostního managementu, Úvod do interkulturního managementu nebo Mezinárodní obchodní komunikace. V říjnu jsem měl to štěstí podílet se na dvou přednáškových cyklech zaměřených na projektový management a na metody výzkumu. Ty byly sponzorovány Evropskou unií a městem Praha. Druhý zmíněný byl určen studentům doktorského studia. Kromě výzkumu a publikování článků s ním spojených jsem také přispíval do několika učebnic a jsem autorem knihy s názvem Úvod do interkulturního managementu, která byla vydána v prosinci.
Jak jste se dozvěděl o Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové?
S Fakultou informatiky a managementu jsem se seznámil díky úzké spolupráci s docentem Burešem, nicméně neměl jsem příležitost univerzitu navštívit až do dubna roku 2010. Pomáhal jsem docentu Burešovi s projektovým managementem v rámci přípravy návrhu projektu Grantové agentury České republiky zaměřeného na oblast znalostního managementu. S ohledem na téma mého výzkumu jsem měl také příležitost konzultovat práce profesora Petera Mikuleckého a doktora Pavla Čecha. Na závěr bych ještě rád zmínil, že na mě univerzita udělala výborný dojem, a to zejména svým přístupem, který zdůrazňuje management jako akademickou disciplínu.
Řekněte nám prosím pár slov o projektu FRVŠ, který jste právě ukončil na Fakultě informatiky a managementu?
Až na každodenní tříhodinové dojíždění z Prahy jsem si projekt skutečně užíval. Je vždy radost pracovat se studenty tváří v tvář na rozdíl od virtuální komunikace. Skype a email jsou sice v současnosti neodmyslitelnými komunikačními prostředky, ale nemohou nahradit lidský kontakt. Projekt tohoto charakteru je výzvou, protože všechny znalosti i osobní zkušenosti, které chcete studentům předat, musíte vměstnat do čtyř či pěti dnů. Z mého pohledu je velmi cenné setkat se s novými lidmi v prostředí, které je odlišné od toho, na které jsem zvyklý z Prahy.
Jaké jsou Vaše plány spojené s akademickou kariérou obecně a dále pak konkrétně s Fakultou informatiky a managementu?
Nikdy se mi nestalo, že bych neměl nové nápady a plány do budoucna, nejméně dostupnou komoditou je spíše čas. V současné době dokončuji kulturní model České republiky, který, jak doufám, přispěje k výzkumným záměrům, které máme s docentem Burešem již několik let. Proto má spojitost s Fakultou informatiky a managementu bude pokračovat a bude snad ještě přínosnější než doposud. Je zde řada příležitostí, které bych rád využil. Jednou z nich je revize metodiky KM-Be. At-It a její provázanost na kulturní model, respektive rozvoj této metodiky speciálně navržené pro úspěšnou implementaci znalostního managementu v českém prostředí.
Byla mi také nabídnuta práce na plný úvazek v Praze. Ačkoliv ještě nejsou stanoveny veškeré podrobnosti, měl bych se oficiálně stát členem české akademické obce. Tento fakt bude patřit k nejvíce ceněným přírůstkům do mého životopisu.
Jaké jsou Vaše cíle pro rok 2011?
Jsem velmi cílevědomý a systematický člověk. Toto „prokletí“ provází mé manažerské kompetence. Nejvíce strategickým cílem roku 2011 je bezpochyby rozvoj akademické kariéry. V roce 2010 jsem strávil celkově 112 dní v mé „adoptivní“ zemi. Proto bych rád zvýšil počet strávených dní na 125 a tento čas věnoval přeměně našich společných plánů z fáze přípravy a návrhu do stádia jejich rozvoje, realizace a zveřejnění.
Děkujeme za rozhovor.