aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

Guvernér České národní banky na UHK

Pro studenty Fakulty managementu a informatiky přednesl v úterý 8. 2. 2011 přednášku Vývoj v eurozóně a v české ekonomice guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Miroslav Singer je absolventem VŠE v Praze (obor matematické metody v ekonomii) a v roce 1991 získal stipendium na doktorandském studiu University of Pittsburgh. Od roku 1993 pracoval v Národohospodářském ústavu AV ČR a Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI), od roku 1995 byl hlavním ekonomem Expandia Finance. V roce 2001 nastoupil jako ředitel do společnosti PricewaterhouseCoopers ČR, kde se specializoval na projekty zlepšující výkonnost podniků, restrukturalizace a transakce s problémovými aktivy. Přednášel kurzy přípravné matematické analýzy, statistiky, pokročilé ekonometrie a ekonomiky práce v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK a přednáší kurz Informační ekonomie na VŠE Praha.

Členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky se Miroslav Singer stal v únoru 2005, v červenci 2010 jej prezident republiky jmenoval guvernérem ČNB na šestileté funkční období.

Jeho vystoupení na Univerzitě Hradec Králové zahrnovalo téma příčin finanční a hospodářské krize, oblasti veřejných financí jako úzkého místa vývoje v eurozóně, údajů o aktuálním makroekonomickém vývoji v ČR a prognózu ČNB.

Z jeho vystoupení zaujaly zejména části týkající se:

• vývoje ekonomiky po krizi. Světové hospodářství pokračuje po růstové trajektorii, avšak vývoj je značně nerovnoměrný. V lepší situaci jsou rozvíjející se ekonomiky než ekonomiky vyspělé, ve kterých krize vznikla. Hospodářský růst ve vyspělých ekonomikách bude brzděn globálními nerovnováhami, značnými veřejnými dluhy, vysokou nezaměstnaností a křehkým bankovním sektorem. Krátkodobými riziky jsou ceny komodit, inflační tlaky a protekcionismus,
• eurozóny, před kterou stojí dlouhodobá rizika, jako hospodářský růst, který bude pomalý a nerovnoměrný, dále značné rozdíly v konkurenceschopnosti napříč eurozónou. Předchozí „žití nad poměry“ vede ke konsolidaci veřejných financí, ale vyšší daně představují brzdu růstu. Tendence přerozdělování prostředků má zabránit rozpadu eurozóny, negativně jsou hodnoceny návrhy nesystémových opatření (v bankovní regulaci a dohledu),  
• možných scénářů budoucího vývoje eurozóny, které spočívají ve vystoupení neproblematičtějších členů, je možný návrat k vlastním někdejším měnám, jejich devalvace může podnítit ekonomický růst, obnovit konkurenceschopnost a snížení dluhů,
• české ekonomiky, která není doposud na přijetí eura připravena. Náklady plynoucí z členství v eurozóně by zřejmě byly vyšší než přínosy. Stávající podoba eurozóny není důvěryhodná a způsob řešení problémů během krize naznačuje nutnost zásadních změn v institucích a v rozhodování. Pokud nedojde k významným strukturálním změnám, hrozí eurozóně dlouhodobě pomalý hospodářský růst, přitažlivost eurozóny pro země stojící mimo ni se během krize snížila,
• oživení. Většina indikátorů svědčí o tom, že česká ekonomika je na cestě k oživení (oživení je taženo průmyslem a zahraniční poptávkou). V současnosti rostou nákladové inflační tlaky, které jsou částečně kompenzovány posilováním koruny, poptávka zůstává utlumená. V nejbližších letech bude náš vývoj ovlivněn fiskální konsolidací. Přednosti české ekonomiky je makroekonomická rovnováha, pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a řízený floating) a vlastní měna, konkurenceschopnost podniků a odolný a ziskový bankovní sektor.
• faktorů zranitelnosti, které guvernér spatřuje v nekonsolidovaných veřejných financích, vysoké exportní závislosti, regulaci Evropsku unií. Česká ekonomika má dobré předpoklady pro návrat k poměrně rychlým tempům hospodářského růstu a k pokračování konvergence k vyspělým ekonomikám EU.

Studenty přednáška zaujala a k tématu přednášky položili řadu dotazů.

Jaroslava Dittrichová
Katedra ekonomie FIM UHK

Článek byl napsán s použitím materiálů z prezentace guvernéra ČNB Miroslava Singera.