Příprava pobytu
Předodjezdové přípravy na pobyt v Norwich University ve Vermontu jsou trochu složitější než v případě Erasmu, zejména kvůli vízu, ale není se čeho bát.
Vyřízení víza trvá řádově jen několik dnů, ovšem je potřeba si na ambasádě dopředu domluvit termín, který nepůjde ze dne na den. V mém případě to byly zhruba tři týdny. S vízem vám nebudou dělat problémy, protože jedete studovat. Je dobré mít s sebou veškeré materiály, které vám z Norwich pošlou. Taky se budete muset nechat naočkovat. Požadují toho hodně, například žloutenka, meningokok a další. Možná se budete divit jaké detaily po vás ve zdravotní dokumentaci chtějí, nerozlišují v tomto případě totiž vojáka od výměnného studenta civilisty.
Vojenská univerzita
Norwich, jak už pravděpodobně víte, je soukromá vojenská univerzita. Jsou zde tedy studenti mezi tzv. kadety (asi 70%) a také civilisté. Výuka je společná, ovšem život v campusu naprosto odlišný. První dny kolem sebe uvidíte samé uniformy, nebudete se v nich orientovat, uslyšíte neustálé ječení starších studentů na první ročníky (ti jsou zde velmi tvrdě trénováni). Ráno v šest vás vzbudí rána z děla, s nováčky nebudete moci, krom akademické půdy, mluvit a každou chvíli vás vyděsí hlasité „Sir, good morning, sir!“ – takto MUSÍ nováčci zdravit své starší spolužáky. Nedá se to slovy popsat, Norwich musíte prostě zažít. První dny se jen divíte, nechápete, stojíte tam, kde nemáte, ale časem se vše naučíte a částečně i pochopíte jejich odhodlání a neskutečnou vůli.
Studium
Výuka na Norwich probíhá samozřejmě v angličtině. Nemějte strach, že by jste nerozuměli a nikdo vám nepomohl. Učitelé jsou neskutečně vstřícní a nápomocní. Samotná výuka je naprosto odlišná od českého vysokoškolského systému. Připravte se spíše na to, že se vrátíte zpátky na střední. Většina předmětů je za 3 kredity a vyučuje se třikrát týdně. Pokud si dáte začátečnickou úroveň jakéhokoli jazyka, získáte 6 kreditů, ale do školy budete chodit pětkrát týdně. Budete dostávat úkoly z hodiny na hodinu, zadané kapitoly z učebnic, které je většinou třeba číst, aby jste se mohli v hodině aktivně zapojit, na což se klade velký důraz. Často jsou hodiny založeny také na týmové práci. Velký důraz se klade na docházku, která je pak součástí konečného hodnocení. Závěrečná zkouška už vám bude připadat jako jeden z mnoha malých testíků. Nebojte se, že by jste nějaký předmět nezvládli. Američané nejsou zas tak clever, takže budete většinou spíš za hvězdy.
Já jsem studovala 4 předměty:
English for Foreigners: Tento předmět byl pro nás, jakožto zahraniční studenty, povinný. Je vedený celkem zábavnou formou, v rodinném duchu. Během hodin se čte hodně americké literatury, píší se eseje (které se neznámkují) a taky trocha gramatiky.
German Culture from the Beginning until 1848: Pokročilý kurz němčiny, pokud studujete němčinu na FIM, rozhodně doporučuji. Prof. Ward je úžasný člověk s takovým nadšením, které jsem ještě nikdy neviděla. Jsou zde studenti, kteří měli němčinu jen 4 semestry, takže se nebojte, že by jste nestíhali.
Intermediate French: Prof. Chevalier je typ učitele, který vás donutí se učit a opravdu se něco naučíte. Rozhodně doporučuji.
Marketing Management: Můj jediný nejazykový předmět, takže dost odlišný. Byl ze třetího (junior) ročníku, takže se od nás očekávala samostatná práce. Pracovali jsme v malých skupinkách na marketingové kampani pro School of Business (jakoby fakulta ekonomie). Motivací byly hodnotné ceny v podobě iPodu, iPadu nebo placeného Internship, takže jsme se opravdu snažili a nakonec se nám to vyplatilo.
Ubytování
Ubytováni budete v nové budově z roku 2008 – South Hall. Oproti hradeckým kolejím to je opravdový luxus. Pokoje většinou po dvou, na chodbě kožené sedačky, dvě plazmové televize, studijní místnosti, v přízemí malá posilovna a v suterénu prádelna. Vše co potřebujete. Koupelny jsou na patře, denně uklízené, čisté. Povlečení ani ručníky vozit nemusíte, dostanete je od koordinátorky, případně dokoupíte ve Walmartu, spolu s dalšími věcmi do začátku, za velmi výhodné ceny.
Stravování
Stravování je zajištěno zdarma v jídelně, která je otevřena ve všední dny od 7:00 do 20:00, o víkendech pak od 9:30 do 12:30 a od 17:00 do 18:30. Z počátku se vám výběr bude zdát až neuvěřitelně bohatý, pokud ale nejste fanouškem amerického způsobu stravování, po čase vám jídelna spíše poleze krkem. K snídani si můžete dát cereálie, pečivo, ovoce, jogurty, vajíčka různých druhů, smažené brambory, párky nebo wafle s javorovým sirupem. K obědu a večeři pak stále polévka, velké množství hamburgerů, cheesburgerů, pizzy a hranolek. „Euro“ okénko nabízí americkou verzi evropských jídel – většinou pečené kuře, občas hovězí, bramborová kaše, rýže, vegetariánské okénko. Rozmanitost i chuť trochu váznou. Každé jídlo můžete zakončit sladkou tečkou, na výběr je neustále několik druhů točené i kopečkové zmrzliny, koláče, dorty, pudinky. Na Díkuvzdání nebo Vánoce se můžete těšit na speciální slavnostní večeři. Studentská kartička vám umožňuje vstup klidně pětkrát denně, takže se nemusíte bát, že by jste na Norwich trpěli hlady.
Doprava
Do USA samozřejmě letecky, letěli jsme s Deltou přímý let Praha New York a poté s JetBlue do Burlingtonu, největšího vermontského města. Tady nás vyzvedl Mat Parker, náš učitel angličtiny a dovezl do campusu, který je vzdálen asi hodinu cesty autem. Zpátky to stejné. Cestování během semestru bylo trochu složitější. Campus je opravdu „in the middle of nowhere“ a ve Vermontu téměř neexistuje veřejná doprava. Přestože vás budou Američané přesvědčovat, že nějaký autobus do campusu jezdit přece musí (sami to neví, protože používají jen auta), tak opravdu nic takového neexistuje. Je tedy potřeba najít si kamarády s autem, kteří vás občas vezmou na nějaký ten výlet nebo pro drobnosti do Walmartu. Hlavní město Montpelier je od campusu vzdáleno asi 16 km, odtud už můžete jet autobusem například do Bostonu (4 hodiny cesty).
Finanční podpora a náklady
Od UHK jsem obdržela 52 000 Kč. Z této částky si musíte zaplatit letenku, pojištění, očkování, vízum. Jak už jsem zmínila, ubytování i stravu máte zajištěné zdarma, tudíž by vám tato částka teoreticky mohla stačit na celý pobyt (stáž trvala přesně 4 měsíce). Pokud ale chcete cestovat a nakupovat, musíte použít i vlastní úspory. Mně finanční podpora od univerzity pokryla přibližně 60 – 70% nákladů.
Cestování a zábava
Na cestování se samozřejmě každý těší, ale nakonec to není tak jednoduché. Školu budete mít pravděpodobně od pondělí do pátku a absence se přísně hlídá. Kromě toho, pokud chcete opustit campus, jste vždy na někoho vázáni. Norwich je uprostřed lesa, nejbližší město Montpelier (hl. město) má 8 000 obyvatel a já se tam dostala za celý pobyt asi jen čtyřikrát. Na konci listopadu je Thanksgiving break, kdy musí všichni studenti na týden opustit campus. A to je právě prostor pro cestování. Další možnost je na konci října, kdy získáte díky Mid-term break prodloužený víkend. Na Norwich, jakožto vojenské univerzitě, je zákázaný alkohol, tudíž neočekávejte bujarý erasmácký život. Což ovšem neznamená, že se musíte nudit. Campus nabízí nepřebernou škálu sportovních aktivit – můžete se stát členem například plaveckého týmu, trénovat pětkrát týdně a o víkendech jezdit na závody. Nebo můžete navštěvovat jednu ze dvou posiloven, otevřených od brzkého rána až do pozdních hodin. Já jsem se například přidala do horolezeckého kroužku, kde jsem si našla i spoustu kamarádů.
Celkové zkušenosti
Svůj pobyt v Americe hodnotím bez rozmýšlení na jedničku. Semestr před tím jsem absolvovala Erasmus a tyto dvě zkušenosti se dají jen těžko porovnávat. Z vojenského prostředí budete ze začátku tak trochu vykuleni, ale časem si zvyknete a doma zjistíte, že vám Norwich hodně chybí. Poznala jsem spoustu nových lidí, viděla spoustu krásných míst a odvezla si zážitky na celý život. Každému tuto stáž vřele doporučuji. Já sama jsem to zpočátku hodně zvažovala a musím říct, že rozhodně nelituji, že jsem jela. Ráda bych poděkovala všem, kteří mi tento pobyt umožnili a mnohdy zjednodušili – paní proděkance doc. RNDr. Petře Poulové, Ph.D., slečně koordinátorce Bc. Vendule Pourové a zejména americké koordinátorce a skvělému člověku Sally Gonzalez.
Michaela Fučíková