Telegraf - elektronický časopis Fakulty informatiky a managementu UHK

Telegraf

čtrnáctideník ze života Fakulty informatiky a managementu
číslo 2/2012, vyšlo 10.04.2012

Losos a jiní experti

V posledním čísle jistého časopisu lze nalézt kratičký článek s titulkem Losos – specialista v ukládání dat.

Článek sděluje, že se německým a tchajwanským vědcům podařilo zkonstruovat paměť typu WORM (write-once-read-many-times) za použití elektrod, nanočástic stříbra a DNA lososa. Název článku je krajně zavádějící. Přesto nehrozí, že by čtenář případně doufal, že by snad bylo možné obrátit se na lososa ve věci obnovy dat na poškozeném harddisku, anebo svěřit lososovi řešení data-miningové úlohy. Je totiž všeobecně známo, že jen nepatrné procento lososů vystudovalo informatiku a ti, kterým se to podařilo, se nezabývají data-miningem.

Od loňského roku se na horních příčkách žebříčku nejprodávanějších publikací v ČR drží kniha Doba jedová, v únoru se stala „Českým bestsellerem 2011“ v kategorii Odborná a populárně naučná literatura pro dospělé. Jedná se o přehledovou popularizační příručku o nebezpečných látkách běžně používaných (a požívaných) v nápojích, potravinách, kosmetice nebo léčivech. Knihu napsali profesor toxikologie Jiří Patočka a profesorka fyziologie Anna Strunecká. Očekávání, která vzbuzují autoři ověnčení všemi myslitelnými akademickými tituly, jsou přirozeně vyšší, než očekávání, která snad můžeme mít ve vztahu k lososům. A Doba jedová naše očekávání bohatě splňuje, neboť působí veskrze seriozním dojmem, je srozumitelná, čtivá, nechybí v ní odkazy na původní prameny.

Při četbě Doby jedové odborník žasne a laik se diví. Jenomže každý z jiného důvodu.

Pro laického čtenáře kniha znamená značný otřes, protože nabourává mnohé zažité představy ohledně správné výživy, potřebnosti očkování nebo neškodnosti drogistických výrobků.

Pro odborníky, příznivce racionálního myšlení a propagátory vědeckých metod, sdružené v Českém klubu skeptiků Sisyfos, je Doba jedová jednoznačně nepřijatelná. Od díla profesorky Strunecké se distancují a dost možná by její knihu ocenili „Bludným balvanem za matení české veřejnosti a rozvoj blátivého způsobu myšlení“. Jenomže nemohou. Jeden balvan jí totiž předali už před čtrnácti lety.

Zorientovat se v protichůdných názorech renomovaných popularizátorů vědy, vesměs profesorů přírodních věd či lékařů, je v podstatě nemožné.

Skeptikové doporučují odpovědi na složité otázky hledat vždy přímo v primární literatuře (ale pozor, v jiné, než se kterou pracuje profesorka Strunecká). To je obecně skvělá metoda, ovšem jenom v případě, že si člověk neklade víc než jednu opravdu složitou otázku za deset let.

Hercule Poirot doporučuje ptát se po motivaci. Proč svou knihu napsala profesorka Strunecká, to se lze dozvědět z rozhovorů, které poskytla médiím. Hovoří v nich o negativní roli farmaceutického a potravinářského průmyslu, který nemá zájem se jistými okruhy problémů zabývat.

Co doporučuje losos, nebylo v době uzávěrky tohoto čísla Telegrafu známo.

Kamila Olševičová

Autor ilustrace: Michal Mareš

 

Článek byl zobrazen 1174x.


 
redakční rada: Ing. Věra Palánová, doc. Ing. Václav Janeček, CSc.
© 2005 Fakulta informatiky a managementu