číslo 13/2004, vyšlo 01.12.2003
Milí čtenáři Telegrafu,
ráda bych se s vámi podělila o jednu zajímavou zkušenost, kterou jsem získala během přijímacích pohovorů do zaměstnání.
Během studia na fakultě jsem nepracovala v žádné firmě, takže jsem měla téměř nulovou praxi. Prostě jsem si vědomosti z přednášek a seminářů nijak nevyzkoušela v nějaké společnosti. A přesto jsem věděla, že budoucí zaměstnavatelé se rádi ptají na vaše praktické zkušenosti, na vaše projekty v různých firmách apod.
Záchranou se mi stala diplomová práce. Mnozí mi dáte za pravdu, když řeknu, že diplomka je pro některé studenty noční můrou - člověk stále počítá stránky, už aby jich bylo vytoužených šedesát. Je ale zároveň jakýmsi vrcholným dílem studenta na fakultě.
Moje diplomová práce zahrnovala vytvoření databázového systému v Accessu. Vím, že ve své podstatě to byl malý projekt, ale v konečné fázi 70% textu obsahovalo moje názory a poznatky. A to bylo veliké plus. Když přijdete do nějaké firmy s "právě zaschlým" diplomem žádat o práci, je vhodné (pokud to jde) představit jakékoli produkty své tvůrčí činnosti. Například tím, že si můj budoucí šéf vyzkoušel již zmíněný systém, zařadil mne před ostatní uchazeče (mladé muže), kteří jen přednesli co umí, ale už nic viditelně nepředvedli.
Takže jedna moje osobní rada na závěr. Nevěste hlavu kvůli tomu, že jste si během studia nenašli více času na brigádu nebo poloviční pracovní úvazek v oboru. Žijete přece tady a teď, takže se snažte u přijímacího pohovoru poukázat na jakékoli výsledky vaší tvůrčí činnosti na fakultě.
Mnoho trpělivosti a odvahy při studiu a následně při pohovorech do práce vám přeje
Klára Machačková (bývalá studentka FIM)