V druhé polovině ledna 2013 mě oslovili z děkanátu FIM, zdali bych, jako absolvent FIMky, nesepsal krátký příspěvek pro Telegraf na téma „jak vzpomínáte na dobu studií zde na fakultě, co pro vás FIM UHK znamená dnes a co byste jí popřál do budoucna“. Když jsem se nad tím zamyslel a s přivřenýma očima zavzpomínal, vytanulo mi v duchu několik „flashbacků“z té doby.
Je jaro roku 2001. Sedím se svým tátou na předzahrádce restaurace před radnicí na Velkém náměstí a pijeme pivo. Je předvečer mé přijímací zkoušky na FIM UHK. Pivo si samozřejmě zasloužíme, protože jsme nachodili přinejmenším 4 km, jelikož nikdo z místních obyvatel nevěděl, kde je „nová budova Univerzity“, kterou jsme hledali.
Flashback 2 – KolejeJe léto 2001. Jedu rozhrkaným trolejbusem napříč cizím městem, na zádech batůžek, přes rameno tašku s oblečením a základním nádobím. Zdá se mi, že řidič příliš nemyslí na to, co veze a setrvačné síly při brzdění mi připomínají, že se mám pevně držet. V kapse žmoulám papírek s poznámkami o tom, kde mám vystoupit a kterým směrem jít. Tehdy měla „GPSku“ tak možná armáda a nejchytřejším telefonem byla Nokia 3310 :-) Bus mě vyplivne kdesi na sídlišti a já se snažím zorientovat dle své „mapky“.
Flashback 3 – „Stará a Nová budova“Léto akademického roku 2001/2. Pospíchám ze cvičení na „Staré budově“ na přednášku na „Nové budově“. Jdu z náměstí Svobody přes Pražský most. Pak podél řeky směrem k „Hučáku“ a dál kolem „Zimáku“ a přes Moravský most. Nynější „ementál“ vědecké knihovny ještě neexistuje, místo je oplocené a zarostlé. „Kurňa kdo vymejšlel ten rozvrh? Jak to mám stíhat?“. V bistru na „Nové“ si kupuji párek v rohlíku a hurá na přednášku.
Flashback 4 – Nástrahy „velkoměsta“Podzim/zima akademického roku 2001/2. Pospíchám ze cvičení na „Staré budově“ na přednášku na „Nové budově“. Jdu z náměstí Svobody přes Pražský most. Pak podél řeky směrem k „Hučáku“. Cestou míjím restauraci v Rokycanově ulici. Dojdu dneska na tu přednášku?
Flashback 5 – Ježkovy vočiOspalé odpoledne v učebně na „Staré budově“. Počítačová grafika. Ing. Ježek vysvětluje mému spolužákovi jakýsi složitý algoritmus. Spolužák očividně zapojuje všechny závity vč. toho na propisce ve svých rukou. Po asi patnácti minutách vyčerpaný spolustudent na otázku pana inženýra, zda je mu to už jasné, jen vzdychne: „ježkovy voči“, aniž by si to v ten moment uvědomil :-)
Flashback 6 – Snídaně s děkanem
Březen 2004, moje Bc. studium se chýlí ke konci. Kancelář děkana, tehdy ještě doc. Josefa Hynka. U kávy probíráme náměty na vylepšení výuky na FIMce. Panuje naprosto přátelská atmosféra a mám pocit, že nás pan děkan bere opravdu jako partnery. Bylo to perfektní a mám pocit, že můžu alespoň takto přispět k něčemu důležitému!
Takových vzpomínek z dob studií by se určitě našlo mnohem více, než umožňuje rozsah mého příspěvku. Konec konců byla to velká změna. Vysoká škola, koleje, člověk se najednou musel obejít bez každodenní podpory rodičů a také se musel naučit vybalancovat potřeby studentského života s potřebou něco se naučit. Zážitky z té doby mám ale v naprosté většině kladné, a to především díky tomu, jaká atmosféra na FIMce panovala, jak k nám přistupovali vyučující a i díky tomu, co a jak se tehdy vyučovalo. O spoustě věcí jsem tehdy sice nemohl říct, že bych si představil jejich uplatnění v praxi, nicméně následné pracovní zkušenosti mě o nezbytnosti nabytých znalostí přesvědčily.
Každopádně mohu říct, že i přesto, že lidská paměť je veskrze optimistická, a že tedy máme tendenci pamatovat si kladné zážitky a zapomínat ty horší, vzpomínám na roky strávené na Univerzitě Hradec Králové opravdu s láskou a ačkoliv jsem titul Ing. získal jinde, je mojí Alma Mater zcela bez pochyby FIM UHK.
FIMce bych do dalších 20ti let existence popřál hlavně ambiciózní a schopné studenty, úspěšné absolventy, trpělivé a laskavé vyučující, schopnost pružně reagovat na měnící se situaci a nové trendy a hlavně - ať udrží (anebo zdvihne) nastavenou laťku! Bude mi i nadále ctí prostřednictvím mé firmy s univerzitou spolupracovat a budu rád, když tak budu moci přispět svojí „troškou do mlýna“.
Ing. Petr Holodňák