aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

20 let Katedry informatiky a kvantitativních metod FIM UHK

Katedra informatiky a kvantitativních metod (KIKM) vznikla na základech katedry informatiky, která byla jednou ze tří kateder založených na nově zřízené Fakultě řízení a informační technologie (FŘIT) při Vysoké škole pedagogické ke dni 15. 2. 1993.

Záměrem zakladatelů fakulty bylo nalezení a zaplnění mezery v nabídce tehdejšího vysokoškolského vzdělání a vzhledem k zaměření těchto hlavních iniciátorů nově budované fakulty to byly obory informatika a management. V rámci uvedených dvou oborů fakulta od počátku nabízela bakalářská studia ve specializacích obecná informatika, aplikovaná informatika, manažerské informační systémy, management volného času a rekreace, zdravotnický management.

V akademickém roce 1994/95 (tedy brzy po založení), přibyla na fakultě specializace finanční management, dva manažerské obory byly přejmenovány na informační systémy (dnešní informační management) a rekreační sport (dnešní sportovní management). Současně se připravovala akreditace magisterských studií a zavedení konzultativního studia, paralelně se studiem prezenčním. Názvy studijních oborů a jejich specializací naznačují, že na výuce obou oborů se větším nebo menším podílem účastnila právě katedra informatiky, jejíž někteří členové stáli současně za vznikem fakulty.

Původní katedra informatiky na nově vzniklé fakultě měla v roce 1993 při svém založení 16 pracovníků, vedoucím byl jmenován RNDr. PhDr. Antonín Slabý, CSc. (profesorem v oboru informační management se stal v roce 2008).

Zaměření i plánovaný rozvoj fakulty si záhy vyžádaly personální posílení katedry informatiky a rozšíření oborové profilace členů katedry. Proto byla katedra informatiky rozdělená od roku 1994/95 na dvě menší, nazvané Katedra aplikované informatiky (dnešní KIT) a Katedra teoretické informatiky (dnešní KIKM). Obě katedry se od tohoto rozdělení sice každá samostatně začaly ubírat směrem vlastních specializací, ale současně, zejména v prvním desetiletí své činnosti, mezi sebou velmi úzce spolupracovaly, koordinovaly své výzkumné cíle a výukové úkoly a tím zřejmě maximalizovaly využití personálních i technických kapacit, kterými disponovaly.

Druhé desetiletí vývoje až do současnosti lze potom charakterizovat jako cestu prohlubování a upevňování specializací. V současné době se obě informatické katedry navzájem doplňují, drží tradici vzájemné spolupráce a podílejí se na řadě úkolů, splněných cílů a dosažených výsledků fakulty, a to nejen ve výuce akreditovaných magisterských i doktorských studií.

Po rozdělení katedry informatiky v roce 1994 zůstává vedoucím jedné z nových kateder, Katedry teoretické informatiky (KTI), po dobu dalších dvou let opět RNDr. PhDr. A. Slabý CSc., specializovaný na operační výzkum, numerickou matematiku, počítačovou geometrii a programování v procedurálních jazycích. Nově vzniklá katedra KTI:

• Měla na začátku celkem 11 pracovníků, jejich odborné profily byly zaměřené na databázové systémy, informační systémy, programovací techniky a jazyky, počítačovou geometrii, matematiku, diskrétní matematiku, numerickou matematiku, statistiku, ekonomickou statistiku, teorii vyčíslitelnosti, teorii automatů, logické programování a jazyk Prolog, videotechniku a videotvorbu, multimediální systémy a související techniku, didaktiku informatiky a pedagogickou praxi.
• Zajišťovala výuku informatických a matematických kurzů pro obory obecná informatika, aplikovaná informatika, informační systémy a finanční management.
• Garantovala bakalářské studium v oboru obecná informatika.
• Garantovala (až do roku 2005) pro Pedagogickou fakultu a společně s KAI plně zajišťovala magisterské oborové učitelské studium informatiky pro střední školy. Koordinátorkou studia byla od roku 2000 členka KTI RNDr. E. Milková, PhD. (profesorkou jmenovaná v roce 2010).

Po rozdělení na dvě katedry informatiky se kolektiv pracovníků KTI postupně rozšiřoval (v souvislosti s akreditací magisterského studia informačního managementu) a dlouhodobě se ustálil na počtu 14 – 15, včetně pracovníků s částečným úvazkem. K odborným profilům katedry přibyly oblasti modelování, stochastických modelů a simulačních jazyků. Postupně docházelo k personálnímu posílení skupiny, která se zabývala programováním, počítačovou grafikou, otázkami algoritmizace a datového managementu, datovými modely a strukturami. Noví pracovníci katedry jsou zpravidla absolventy informatických oborů, všichni členové katedry pracují na svém vědeckém rozvoji v oblasti, kterou ve výuce garantují.

Od září 1996 (do listopadu 2012) působila jako vedoucí katedry RNDr. Hana Skalská, CSc. (docentkou v oboru statistika jmenovaná 2003, profesorkou v oboru informační a znalostní management 2011). Jejím zaměřením je statistika, stochastické modelování a statistická podpora rozhodování.

V roce 2000, kdy došlo k přejmenování vysoké školy na Univerzitu Hradec Králové a změnil se název fakulty na FIM, byl změněný také název katedry teoretické informatiky, který již nevystihoval zaměření katedry. V nově zavedeném současném názvu Katedra informatiky a kvantitativních metod (KIKM) lze vidět nejen postupně zformované zaměření katedry, ale současně stále silnější synergii obou těchto oborů, informatiky a matematiky. Pokroky technologií akcelerovaly rozvoj některých informatických a matematických disciplín. Zesiluje se oborová spolupráce, která je dnes ještě více zřetelná (viz například počítačová grafika, datové modely, analýza dat, prediktivní modelování, analýza nestrukturovaných dat, analýza dat sociálních sítí a další) a projevuje se v různých aplikačních doménách. Vývoj směřuje k těmto integrujícím nebo vzájemně spolupracujícím disciplínám, proto (někdy k nevelké radosti studentů) stále dbáme na úroveň matematického základu znalostí.

V roce 2007 bylo akreditováno magisterské studium v oboru aplikovaná informatika, které je garantované katedrou KIKM. V roce 2012 fakulta získala akreditaci doktorského studia aplikované informatiky, toto studium je realizované společně s Univerzitou Pardubice. V současnosti jsou akreditované tři úrovně studia aplikované informatiky, bakalářské, magisterské i doktorské, katedra garantuje všechny tyto úrovně.

Nové typy studií zajišťovaných katedrou si vyžádaly další rozšíření týmu na dnešních 22 členů (z nich 6 s částečným úvazkem), 10 doktorandů a tří externích stálých spolupracovníků z IT firem.

Výuka na katedře byla vzhledem k dynamice oborů několikrát inovovovaná, což nejmarkantněji ukazují například změny koncepce výuky programování. Od procedurálních jazyků přešla kolem roku 1998 k výuce objektově orientovaných jazyků (Turbo Pascal, C++, Java), následně k vizuálním programovým nástrojům (Delphi, C++ Builder, JBuilder) a přibližně od roku 2004 na využití vývojových nástrojů Eclipse, Netbeans, MS Visual Studio, .NET, nebo Borland Developer Studio. Rozvojem prošla i výuka databází a informačních systémů, zaměřená dnes na objektově orientované metodologie, datové sklady, modelovací nástroje (CASE) a  různé technologie (MS SQL Server, Oracle, DB2). Došlo k rozšíření ve výuce počítačové grafiky (OpenGL, hardwarové akcelerace výpočtů, programovatelné GPU). Výuka kvantitativních metod je nově podpořená analytickými softwarovými nástroji (Maple, Matlab), softwarem pro komplexní analýzu dat (NCSS, IBM SPSS Statistics), softwarem pro modelování a analýzu procesů typu data mining a business intelligence.

Na katedře se vyučuje teoretická informatika, datové a objektové modelování, informační systémy, mobilní technologie, multimediální a grafické systémy, počítačová grafika, metody algoritmizace a datové struktury, objektově orientované programovací jazyky (Java, C#), nástroje a technologie pro tvorbu rozsáhlých podnikových aplikací (Spring, Java EE), neprocedurální programovací jazyky (Prolog) a webové aplikace.

Z nově zavedených kurzů lze zmínit moderní informační systémy, pokročilé programování, mobilní technologie, nebo optimalizace webových aplikací. Některé sylaby jsou připravovány ve spolupráci s IT firmami, některé specializované přednášky nebo semináře jsou vedeny odborníky z praxe. Většina předmětů je akreditována a vyučována též v anglickém jazyce.

Od počátku svého vzniku katedra spolupracuje s firmami, specialisté z praxe se podílejí na výuce některých předmětů, navrhují témata závěrečných nebo seminárních prací, poskytují konzultace a aplikační zázemí pro vybraná témata, podporují zapojení studentů do řešení praktických problémů, organizují motivační soutěže pro studenty. Cenná je spolupráce firem s katedrou při inovaci studijních programů a obsahové náplně kurzů, podporujeme kontakty s našimi absolventy a získáváme informace z praxe také touto zpětnou vazbou. Ve spolupráci s Katedrou informačních technologií a odbornou společností pro systémovou informaci připravujeme letos již desátý ročník soutěže závěrečných (bakalářských a diplomových) prací z oblasti informatiky a kvantitativních metod. Autoři nejlepších závěrečných prací získají certifikát a stipendium děkana a cenu České společnosti pro systémovou integraci. Pro katedry je to příležitost srovnávání a rozvoje úrovně prací.

Dva projekty Evropských sociálních fondů řešené nyní na katedře, se týkají inovace výuky informatických a matematických předmětů. Projekt FIM-INO (doc. RNDr. Mikulecká, CSc.) řešený ve spolupráci s KIT je zaměřený na inovaci struktury studijních oborů a obsahovou inovaci sylabů, podle standardů ACM (Association for Computing Machinery) a požadavků praxe. Na tomto projektu spolupracují firmy sdružené v hradeckém HIT klastru. Projekt REFIMAT (doc. RNDr. T. Gavalcová, CSc.) je zaměřen na zavedení reformních postupů do výuky matematiky a do hodnocení studijních výsledků. Jeho cílem je zvýšení studijní úspěšnosti, s přesahem rámců studijních programů/oborů na FIM.

Rozvoj vědeckého výzkumu katedry byl podporován domácími i zahraničními vědeckými granty, některá témata jsou řešená ve spolupráci se zahraničními nebo českými univerzitami nebo podniky. Výčet jednotlivých aktivit a jejich výsledků by byl poměrně obsáhlý a zahrnoval by vědecké články, monografie, přednášky na renomovaných zahraničních konferencích, spolupořádání mezinárodních a pořádání národních konferencí a další odborné aktivity.

Současné výzkumné zaměření lze rozdělit na několik témat: Smart solutions a problematika využití mobilních technologií a cloud computing (prof. RNDr. PhDr. A. Slabý, CSc., doc. Mgr. T. Kozel, PhD., Ing.O. Berger, Ing. T. Chlouba, Ing. M. Gregor, Ing. P. Kříž, Ing. F. Malý, PhD.); Mapování kognitivních procesů a možností jejich podpory moderními ICT (doc. RNDr. P. Poulová PhD., doc. RNDr. J. Mikulecká, CSc., doc. RNDr. T. Gavalcová, CSc., Mgr. J. Draessler PhD., Ing. M. Šimková, RNDr. J. Dolejš, PhD., Ing. Z. Mlčoch); Inteligentní systémy a přístupy pro podporu manažerských a jiných typů humánních procesů rozhodování (prof. RNDr. J. Hynek, MBA, PhD., prof. RNDr. H. Skalská, CSc., prof. Ing. J. Jablonský, CSc., RNDr. P. Pražák, PhD., Ing. B. Tesařová, Ing. M. Horáková); Bayesovské metody a rozhodování (prof. Ing. P. Hebák, CSc.); Diskrétní matematika a obecné otázky matematiky a informatiky (Mgr.J  Haviger PhD., Mgr. I. Vojkůvková, RNDr. A. Ševčíková); Vizualizace, počítačová grafika (prof. RNDr. PhDr. A. Slabý, CSc., Ing. B. Ježek, PhD., Mgr. J. Vaněk, PhD., Ing. P. Petránek, Ing. P. Janečka); Prezentační techniky, digitalizace a multimédia (Mgr. J. Lounek, PhD., Mgr. J. Sedláček).

Období 1996-2012 lze charakterizovat završením stabilizace pracovníků na katedře, prohloubením specializace ve výzkumu a úspěšným řešením úkolů ve výuce a výzkumu, které byly spojené s rozšiřováním fakulty. Novým vedoucím katedry se od 1. 12. 2012 stává RNDr. Pavel Pražák, PhD.

Dvacetileté výročí katedry nepovažuji pouze za příležitost k rekapitulaci, ale spíš za podnět k zamyšlení se nad rozvojem katedry a jejím současným potenciálem. Vývoj katedry nelze posuzovat pouze z hlediska ambicí jednoho pracoviště. Úkolem katedry je navrhovat, plnit a předkládat výsledky, které jsou potřebné pro společné cíle fakulty, pro podílení se na společných úkolech mezikatedrálních v odborné práci, zajištění kvalitní výuky, práci se studenty a vedení závěrečných prací, podávání projektů do grantových agentur, dále podpora vzdělávání a profesního rozvoje pracovníků katedry, podíl na organizaci studia, získávání a poskytování zpětných vazeb a reakce na nové podněty. Katedra prokazuje výsledky ve všech těchto činnostech, ale racionálně „neusíná na vavřínech“, víme o slabších stránkách, uvědomujeme si, že ekonomická situace ve státě i ve školství nám nedovoluje propadnout sebeuspokojení z výsledků předchozích období.

Fakulta se od začátku svého vzniku rozvíjela díky silným a pracovitým osobnostem s vizí a schopnostmi spojovat pracovní úsilí. Dosavadní děkani i vedení fakulty v tomto duchu navázali na prvního děkana fakulty doc. Ing. J. Pavlíčka CSc., který byl v prvním období po zřízení fakulty také členem katedry informatiky. Katedra, na jejíž práci se odráží atmosféra fakulty a která současně s našimi studenty spoluvytváří fakultní klima, má šanci se dál rozvíjet.

V závěru mne napadá paralela mezi vývojem katedry a generací studentů, kteří k nám nastupují nyní do prvních ročníků. Jsou narození na začátku devadesátých let, tedy v době vzniku katedry. Současně (symbolicky) je výročí fakulty časově blízko loňskému dvacátému výročí oficiálního spuštění webu dne 13. 2. 1992 v (tehdy) České a Slovenské federativní republice. Ačkoliv ve světě se internet v té době používal již zhruba třicet let, u nás byl prakticky neznámý a málo lidí si dovedlo představit jeho využití. Jeho zavedení u nás znamenalo obrovský pokrok, který si plně uvědomujeme až nyní.

Internet a vývoj informačních technologií ovlivnil tuto generaci studentů, kteří již téměř nepoznali život bez osobních počítačů, internetu, nebo mobilního telefonu. Výpočetní a komunikační techniku považují za samozřejmou součást života, potřebné informace za kdykoliv dosažitelné mobilem, internetem, nebo pomocí webu, na fakultní počítačové učebně mohou pracovat třeba z domova s využitím tabletu nebo PC prostřednictvím virtuálního privátního cloudu. Očekávají, že absolvováním vysokoškolské výuky budou pro svoji budoucí praxi dobře připravení. Víme ale dnes, jakým směrem postoupí vývoj technologií a jaké budou požadavky na znalosti našich současných studentů v příštích dvaceti, čtyřiceti nebo více letech jejich aktivního života? Které profese budou nejvíce žádoucí a které naopak zaniknou? Jaké znalosti budou nejvíce ceněné? Odpověď je jednoduchá: „Nevíme to přesně“, ale uvědomujeme si tuto nejistotu a nechceme budoucnost ponechat náhodě. Snažíme se vybavit naše studenty všestranně a rozvíjet vlastnosti, které budou potřebovat pro svůj život a pro svůj profesní rozvoj, což v oborech studovaných na naší katedře je zřejmě nezbytnost celoživotního učení se novým znalostem a vědomostem, těm schopnostem, ve kterých zatím samotná technika neumí člověka zcela překonat. Totéž, co přispělo k rozvoji naší katedry a očekávali jsme od sebe navzájem, se snažíme předávat studentům. Budoucnost studentů i katedry je ve schopnosti a ochotě učení se.

Hana Skalská
vedoucí katedry v letech 1996 - 2012