aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu

Je již dobrou praxí pořádat konferenci „Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu“. V pořadí tedy již pátý a tak jubilejní ročník konference Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu byl zaměřen především na příkladné geoturistické a ekoturistické produkty, a to zejména v podmínkách České republiky.

Proto byli jako přednášející pro konferenci aktivně osloveni zástupci národních parků, CHKO a geoparků z České republiky a do přípravy konference se aktivně zapojili zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Rada národních geoparků ČR. Další příspěvky zpracovali volně přihlášení účastníci. Tento ročník byl již třetí, který byl podpořen projektem IKLIM (Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia), reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0104.

Záštitu nad konferencí převzaly významné osobnosti – děkan Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové doc. Ing. Václav Janeček, CSc., ministryně pro místní rozvoj Ing. Karla Šlechtová a ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec. Zahájení konference se ujali děkan Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové doc. Ing. Václav Janeček, CSc., Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., náměstek ministra - ředitel sekce ochrany přírody a krajiny za MŽP ČR a RNDr. František Pojer – ředitel samostatného odboru za AOPK ČR.

Program konference byl zaměřen na příklady dobré praxe v analýze a prezentování geodiverzity destinace, na příklady využití různých typů geologických atraktivit, na management geolokalit a následné vytváření vhodných produktů geoturismu a na vhodné přístupy při vytváření návštěvnické infrastruktury chráněných území. Inspirující může být pro destinační manažery i státní správu ochrany přírody a krajiny také úvaha nad příklady „udržitelnosti“ cestovního ruchu, které (ne)vycházejí ze základních zásad udržitelnosti cestovního ruchu, resp. které souvisejí s nedůsledným uplatňováním participativního a destinačního managementu a nevhodnými investicemi. Významné jsou i studie, zabývající se koexistencí chráněných území z hlediska destinačního managementu a managementu chráněných území, a to vzhledem k infrastruktuře cestovního ruchu, sportovním aktivitám, monitoringu aktivit návštěvníků a hledání konsenzu mezi různými zájmy v území. Inspirovat se lze také tradicí venkovského cestovního ruchu v Rakousku, kde se přirozeně propojuje ekoturismus a agroturismus s dlouholetými zkušenostmi s rozvojem cestovního ruchu, případně nabídkou komplexních geoturistických produktů a přípravě informační infrastruktury a geotopů pro návštěvníky území.

Velký prostor byl na konferenci věnován zejména vhodné interpretaci přírodního dědictví, způsobu průvodcování a vzdělávání průvodců přírodou, vytváření návštěvnické infrastruktury, prožívání návštěvníka a rozvoji jeho senzitivity ke krajině a jejím (nejen lidským) obyvatelům a rozvoji geoparků v ČR i ve světě.

Josef Zelenka
katedra rekreologie a cestovního ruchu FIM UHK