aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

Sociální antropologie a vzdělání

V prosince loňského roku se na Dolnoslezské univerzitě v polské Wroclawi konala panelová diskuse s mezinárodní účastí na téma Antropologie a vzdělání: jak vyučovat kulturu v post-socialistickém kontextu.

Organizátorkou akce byla Hana Červinková, Ph.D., ředitelka Mezinárodního institutu pro studium kultury a vzdělávání při tamější univerzitě. S dr. Červinkovou jsme se měli možnost seznámit koncem minulého roku, když v rámci začínající mezirezortní spolupráce přednesla na hlavní budově univerzity zde v Hradci Králové svůj referát na téma Kulturní antropologie: nové přístupy. Mnozí si její jméno spojují se zdařilým překladem publikace R.F. Murphyho Úvod do Kulturní a sociální antropologie a též překladem knihy Clifforda Geertze Interpretace kultur.

Při příležitosti její návštěvy hradecké univerzity došlo k podpisu dohody o spolupráci mezi naší alma mater a wroclawskou Dolnoslezskou univerzitou. Rýsuje se tedy před námi zajímavá společná práce, a proto považuji za nutné zmínit prosincové setkání, jenž lze vnímat jako první krok k další spolupráci.

Socio-kulturní antropologie se dostává do popředí akademického zájmu, i když dosud není jako samostatný obor na hradecké univerzitě etablována. Nicméně i tak je již integrální součástí nejrůznějších spřízněných oborů, vyznačujících se mezioborovým přístupem k vyučovaným předmětům jak na FIM, tak i na PedF včetně Ústavu filosofie, politických a společenských věd. Tak například na FIM se studenti s antropologií jako vědou zabývající se studiem lidských kultur seznamují v přednáškách předmětu Kultura a literatura anglicky mluvících zemí.

Prosincová panelová diskuse měla za cíl diskutovat základní otázku ohledně role, jakou může sociální antropologie sehrát v post-socialistickém kulturně pluralitním kontextu terciárního vzdělání. Účastníci panelu ve svých příspěvcích reagovali na tři širší tématické okruhy, vymezené předem organizátorkou akce.

První oblast byla zaměřena prakticky a týkala se zkušeností jednotlivých diskutantů s výukou antropologie v terciární sféře vzdělávání. Ve druhém tématickém okruhu byla diskutována otázka metodologie; nejproblematičtějším bodem, zejména díky finanční náročnosti, se zde ukázal být /především pro účastníky z bývalého východního bloku/ samotný raison d´ętre sociálně-antropologického zkoumání, tedy terénní výzkum. Třetí okruh nastolil otázku přínosu antropologie do vzdělávání. V tomto bodě se příspěvky lišily pouze nepatrně, téměř unisono zaznívala potřeba etablovat, popřípadě udržet antropologii jako vědní disciplínu ve vysokém školství.

Na fóru se sešlo sedm diskutantů z nejrůznějších akademických institucí, vyznačujících se různou mírou zkušeností s výukou socio-kulturní antropologie. Moderátorkou panelu byla dr. Červinková, která vystudovala antropologii na New York University ve Spojených státech. Ve své práci se zabývá politickou antropologií, genderovou problematikou a tématem násilí. Ze Spojených států přijel Čechoameričan Zdenek Salzmann, emeritní profesor antropologie, autor mnoha odborných publikací v oblasti antropologie, lingvistiky a folkloristiky včetně dalších sub-disciplín antropologie. V českém prostředí /včetně naší univerzitní knihovny/ je mimo jiné známý svou publikací Jazyk, kultura a společnost: úvod do lingvistické antropologie. Salzmann prováděl rozsáhlé terénní výzkumy mezi Severními Arapahy ve státě Wyoming, indiány Navaho a Hopi na jihozápadě USA, ale také v Rumunsku žijících Čechů. Jako významný odborník na lingvistickou antropologii je neobyčejně ceněn za práci, kterou věnoval záchraně jazyka indiánů Arapaho.

Krista Hegburg, absolventka antropologických studií na Columbia University v New Yorku, USA, je v současné době výzkumným pracovníkem Fulbrightovy nadace v Praze. Zabývá se zejména otroctvím včetně současných problémů odškodnění, a také politickým násilím.

Z Wroclawské státní univerzity se panelu zúčastnil dr. Marcin Brocki a dr. Monika Baer, dva mladí antropologové, jejichž odbornými zájmy jsou antropologie těla, sémiotika či otázky genderové identity. Naši univerzitu zastupoval Mgr. Martin Paleček, jenž přednáší v Ústavu filosofie, politických a společenských věd problematiku filozofické antropologie, a autorka tohoto příspěvku, jež se zabývá antropologickým pojetím kultury, etnicitou a národní identitou, kolonialismem a post-kolonialismem. V současné době provádí dlouhodobý terénní výzkum ve dvou oblastech: v Jižní Africe a v českém rurálním prostředí.

Po přednesení referátů se rozvinula živá diskuse, která potvrdila zájem jak studentů tak i jejich vyučujících o problematiku sociální antropologie. Tato vědní disciplína představuje komplex věd o člověku a jeho kultuře, o národech a etnikách světa. Jejím strategickým cílem je hledání pravdy o společnosti; klade otázku, co to znamená být člověkem, v jakých různých podobách se člověk vyskytuje a jak máme těmto podobnostem a odlišnostem rozumět. Antropologie tím, že problematizuje procesy vnímání a zaznamenávání kulturní jinakosti a hermeneutiky cizích kultur, je vědou vysoce aktuální zejména v dnešním prostředí kulturní různorodosti. Sociální antropologie je díky svému holistickému přístupu s akcentem na problémovost schopna reagovat na měnící se podmínky našeho světa. Reflektuje souběžné procesy kulturní homogenizace a diverzifikace, témata interkulturality a multikulturality. Vychovává k toleranci a respektu k odlišnostem, svým celkovým vyzněním narušuje stereotypní uvažování o tzv. jiných a v důsledku tak akcentuje potřebu vymýtit xenofóbní myšlení.

Sociální antropologie byla až do roku 1989 označována za „buržoazní pavědu“. Posledních 14 let je ukázkou složitosti cesty k uznání a oborové institucionalizaci této disciplíny v naší zemi. Na rozdíl od ostatních post-komunistických zemí se totiž sociální antropologie v ČR jako akademický obor v tradičních vzdělávacích a výzkumných institucích vyznačuje velmi nízkou mírou institucionalizace. Je však přednášena v rámci jednotlivých kurzů na řadě fakult většiny českých univerzit. Bude mít jistě v budoucnu své místo v systému terciárního vzdělávání i na naší univerzitě.

Hana Novotná
katedra aplikované lingvistiky FIM