aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

Snídaně s děkanem

Premiéru měla akce, která se konala druhý březnový týden tohoto roku. Každý den se v osm hodin ráno otevřela pracovna děkana Fakulty informatiky a managementu Doc. RNDr. Josefa Hynka, MBA, Ph.D.

a provoněla kávou a čerstvým pečivem okolí, kde již čekali studenti na přijetí.

Snažili jsme se přiblížit vám smysl a průběh těchto setkání prostřednictvím rozhovorů s oběma zůčastněnými stranami.

Pana děkana jsme se zeptali:

- co vás vedlo k tomu posnídat se svými studenty?
Každý vedoucí pracovník potřebuje zpětnou vazbu, informace o tom, jak jeho firma funguje a jakým způsobem to vnímají ti, kteří jsou v zájmu našeho snažení. Naše fakulta je už dost velká firma – máme již více než sto zaměstnanců a téměř 1650 studentů. Přestože se na všech úrovních snažíme o maximální otevřenost a spousta informací se šíří neformálními způsoby, považoval jsem za vhodné vytvořit další příležitost pro vzájemnou výměnu názorů a informovanost.

Sám jsem na fakultě již třináct let, pracoval jsem na nejrůznějších postech, ale jedna zkušenost mi chybí a chybět vždy bude – nikdy jsem nebyl studentem této fakulty, nezapisoval se tu na zkoušky, neřešil problémy se stravováním, nebydlel na kolejích atd. Navíc se tento typ zkušenosti v čase poměrně rychle mění, což bylo často vidět v pohledu studentů různých ročníků na stejný problém. Proto je důležité znát aktuální problémy a názory našich studentů.

A pokud se ptáte, proč zrovna snídaně – už jsem se zmínil o tom, že dobrá škola se musí chovat jako kterákoliv jiná dobrá firma. A v podnikatelské sféře je myšlenka snídaní s klíčovými zákazníky či obchodními partnery dávno vyzkoušená.

- jaký byl zájem o účast ze strany studentů?
To byla samozřejmě otázka, kterou jsem si kladl, když jsem o celé akci přemýšlel a plánoval jak nejlépe ji zorganizovat. Věřil jsem tomu, že studenti mé pozvání přijmou a byl jsem příjemně překvapen jejich reakcemi a projeveným zájmem.

Kromě pěti míst nabídnutých každému studijnímu oboru měl na každé snídani svoje „křeslo“ vždy i náš student-senátor. Jsem rád, že i toto místo bylo každý den využito a všichni senátoři studentské komory AS FIM plus předseda studentské komory AS UHK tak měli možnost spolu se mnou vidět a slyšet, co naše studenty trápí, co chtějí změnit a co naopak oceňují. Jejich aktivní účast na snídaních byla určitě přínosná a rád bych jim i touto cestou poděkoval.

- proč členění do diskusních skupin právě dle studijních specializací?
Důvodů pro tento krok je hned několik. Kvůli své vlastní specializaci mám možnost se při výuce setkat pouze se studenty dvou oborů a většina učitelů je na tom obdobně. Přitom již z povahy studovaných oborů na fakultě je zřejmé, že sportovní manager řeší při svém studiu zcela odlišné problémy než třeba informatik či student zaměřený na cestovní ruch. Obával jsem se toho, že pokud by se reprezentanti jednotlivých oborů sešli na jediné snídani, nebyl by dostatek času věnovat se jednotlivým tématům do hloubky a diskuse by byla značně roztříštěná.

Rozdělením snídaní podle oborů jsme občas dosáhli i toho, že zástupci starších ročníků diskutovali stejný problém s mladšími kolegy a viděli jej ze zcela odlišné perspektivy. A já mohl jen klidně naslouchat a vytvářet si vlastní názor.

A chcete-li ještě jeden důvod úplně nakonec – máme pět různých oborů, týden má pět pracovních dnů … :-)

- o čem se hlavně diskutovalo?
Otázky pokrývaly obrovsky široké spektrum problémů od výuky konkrétních předmětů až po možnosti parkování v okolí fakulty. Mým cílem bylo nejen vše vyslechnout, pokud možno i hned odpovědět a případně naznačit i možnosti řešení. Přitom jsem si byl vědom velké zodpovědnosti a dával jsem neustále pozor na to, abych nesklouzl do líbivé, ale velmi krátkozraké pozice „nic není problém/slíbím Vám cokoliv“.

Pokaždé jsem proto pečlivě vážil, co je řešitelné pouhým zvednutím telefonu, co můžeme udělat v horizontu několika týdnů, co bude trvat ještě déle a jsou samozřejmě i problémy, které mohu ovlivnit jen velmi málo a nebo vůbec ne. Abych to uvedl na příkladu, nabízený sortiment minerálek v automatu lze ovlivnit i přes již zmiňovaný telefon dodavatelské firmě, řešení problémů s parkováním v centru města je zcela mimo naše možnosti.

- bylo nějaké téma, které nad kávou zaznělo každé ráno?
Takovým tématem je například stávající systém iExam včetně nejednotného způsobu jeho využívání učiteli. Všechny studenty bez rozdílu mezi obory trápí nedokonalý systém oznamování přesunů a rušení výuky. Každý den jsme se také nutně museli dotknout prostorových omezení a s tím související otázky výstavby nové budovy FIM.

- překvapila(zaskočila) vás nějaká otázka?
Snad nejvíce mne zaskočil dotaz, kdy a zda vůbec se přestěhuji do Hradce Králové. Nečekal jsem, že když se já zajímám o to, kde studenti bydlí a jak se dostanou do školy, že se i oni budou zajímat o totéž. Ale udělalo mi to radost.

- splnila tato akce vaše očekávání, v čem vidíte přínos?
Snídaně se studenty moje očekávání určitě naplnily a doufám, že i studenti je budou hodnotit pozitivně. Přínos vidím v několika rovinách. Vyzkoušeli jsme si novou formu komunikace a o zájmu studentů svědčí i to, že nejkratší snídaně trvala dvě a půl hodiny, nejdelší končila v pravé poledne.

Ve velmi neformální atmosféře jsme si vysvětlili celou řadu problémů, společně jsme vygenerovali množství nápadů, které nám umožní dále posilovat a zlepšovat naši fakultu.

A co považuji za vůbec nejlepší – naši studenti svými otázkami a náměty neustále prokazovali zájem o dění na fakultě a vysokou míru ztotožnění se s fakultou.

- mohou se studenti těšit na opakování, kdy?
Svoji komunikaci se studenty bych rozhodně nechtěl zúžit pouze na několik snídaní, ale protože takto koncentrované seznámení se s problémy studentů je užitečné a smysluplné, určitě zopakuji tuto akci i v příštím akademickém roce.



A co na to studenti?:

- posnídal jste raději doma nebo jste doufal, že něco dobrého na zub dostanete? A dostal jste?
Petr Cihlář: Jelikož jsem byl pozván na snídani, tak jsem doma nesnídal. Připravené menu bylo velmi bohaté a chutné.

Petr Holodňák: Já jsem musel posnídat doma. Kvůli dietě. Jinak něco na zub jsem samozřejmě očekával, když to byla "snídaně s děkanem". Jinak nabídka jídla musela uspokojit každého (kdo nedrží nějakou dietu;-).

Lucie Jelínková:Samozřejmě jsem posnídala doma. Nicméně pohoštění bylo k dispozici po celou dobu "snídaně".

Dušan Skopec: Doma jsem nejedl a věřil v pravdivost názvu akce (Snídaně s děkanem). Ano snídani jsem dostal.

Zuzana Štočková: Nikdy ráno nesnídám, takže jsem ani ten den nesnídala. Myslím, že snídaně byla pestrá a všechny přítomné potěšila.

Martin Wohanka: Posnídal jsem i doma, ale jen proto, že jsem z domu vyjížděl už v 6 hodin ráno a snídaně s děkanem začínala až v 8 hodin. Každopádně jsem od kolegů věděl, že nám pan děkan "najíst dá", proto jsem si vychutnal dobrou kávu a koblihy i na snídani s děkanem.


- přišel jste s nějakým konkrétním problémem, svěříte nám s jakým?
Petr Cihlář: Ano, jelikož se studenty Sportovního managementu jezdím na různé kurzy a znám se s nimi, často mi o svých problémech povídají. Některé z nich jsem panu děkanovi přednesl a proběhla velmi přínostná diskuze. Za všechny snad zmíním jen jeden. Hodně studentů z FIM jezdí na různé outdoorové či jiné sportovní závody. Většinou dopadnou velmi dobře a mezi námi je několik mistrů či vícemistrů republiky. S panem děkanem jsme diskutovali o možnosti spolufinancování takovýchto akcí. Příslibil jsem, že společně se členy Katedry rekreologie a cestovního ruchu zpracujeme projekt, který by finanční stránku obsahoval a předložíme ho panu děkanovi.

Petr Holodňák: Ano, měl jsem v hlavě srovnaných několik věcí. Například styl výuky některých vyučujících, zrušení některých předmetů (pro AI3), nedostatek a kvalita hardwarových předmětů (zejména PSITE) atd. A mimo těchto negativ i několik pozitivních ohlasů na některé vyučující (Doc. V. Hálek - cvičení z MRKTG např.)

Lucie Jelínková: Spíše jsem potřebovala několik informací týkajících se studia (systém státnic v následujícím roce a budoucí formy navazujícího studia, atd.)

Dušan Skopec: Ano, přišel jsem s konkrétními problémy (nebudu vypisovat).

Zuzana Štočková: Ptala jsem se např. na parkování před budovou B, bohužel vyřesení této otázky je na magistrátu města Hradec Králové, a dále na to, zda v budoucnu bude z bakalářského studia Finančního managementu studium magisterské...

Martin Wohanka: Já osobně jsem se snídaně účastnil jako senátor AS FIM, tzn. spíše "na straně děkana" a odpovídal na otázky studentů, ale konkrétně jsem se i já děkana zeptal na problémy nově zřízených skříněk vedle nové počítačové učebny a problematiky jejich zamykání.


- co vás na debatě zaujalo, překvapilo?
Petr Cihlář: Překvapilo asi není nejvhodnější slovo, byl jsem velmi potěšen, kolik problémů a připomínek se nám podařilo za dvě hodiny rozebrat a případně zjistit názor p. děkana na nastolenou otázku.

Petr Holodňák: Nepřekvapilo mě asi nic, s panem děkanem jsem už debatoval několikrát. Ocenil jsem neformálnost rozhovoru.

Lucie Jelínková: Překvapil mne vstřícný postoj pana děkana ke všem zmíněným problémům a zároveň rozsah působnosti studentského senátu.

Dušan Skopec: Zaujala mě přátelská atmosféra a cítil jsem se příjemně.

Zuzana Štočková: Zaujal mě velmi příjemný přístup pana dekana Hynka. Osobně jsem se s ním takto tváří v tvář setkala poprvé. Diskuze byla oboustraná.

Martin Wohanka: Chutná káva .. jinak nic :)


- splnilo toto setkání vaše očekávání?
Petr Cihlář: Ano, dokonce ho velmi překonalo.

Petr Holodňák: Ano. Uvidíme, jak rychle se s přednesenými problémy začne něco dít.

Lucie Jelínková: Ano.

Dušan Skopec: Ano, mé očekávání to naprosto splnilo.

Zuzana Štočková: Jsem spokojena s průběhem schůzky.

Martin Wohanka: Setkání bylo nad míru mého očekávání. Studenti i děkan mluvili otevřeně a setkání proběhlo v přátelské náladě.


- přišel byste znovu?
Petr Cihlář: Jistě, a neříkám to kvůli snídani, ale kvůli velmi poučné diskuzi.

Petr Holodňák: Určitě, pokud bude někdy příležitost.

Lucie Jelínková: Určitě.

Dušan Skopec: Ano, přišel bych znovu, již proto, že by mě zajímalo, jestli se na námi navržených věcech pracuje a v jakém jsou stavu rozpracování. Moje zpětná vazba, zda nešlo pouze o populistickou akci, ale pevně věřím, že ne!

Zuzana Štočková: Určitě bych se zúčastnila znovu.

Martin Wohanka: Rozhodně. A to nejen kvůli dobré kávě.

Děkujeme všem, které jsme oslovili a kteří ochotně odpověděli na naše dotazy.

Redakce