číslo 6/2004, vyšlo 16.04.2004
Do Evropy i jinak :-)
Tento semestr mám možnost poznávat život za hranicemi; poznávat Anglii, Angličany, cizince v Anglii vyprávějící o vlastní zemi.
Mám možnost zkoumat vlastní znalosti angličtiny i (nejen mé, hlavně ostatních) znalosti Evropy, její historie a kultury. Jsem sice v půli cesty, ale již teď mohu porovnávat a hodnotit…
Na co jsem se nejvíc těšil, když jsem se připravoval na studium ve Velké Británii? Přesně si to nepamatuji, ale nejspíše na diskuse všeho druhu: s Angličany o Shakespearovi, Churchillovi a britské rockové hudbě, s jejich sousedy přes „kanál“ o Camusovi a Kunderovi, se všemi o fotbale a kinematografii. Možná jsem pomýšlel i na kontroverzní debatu s Němci o historii… Samozřejmě jsem se těšil na odlišný způsob výuky, který avizovali mí předchůdci; na jemnost (gentle) ostrovanů ve všech směrech; na přizpůsobení se jinému životnímu stylu i jídlu; na dočasnou změnu. V pozadí panovala obava z jazykové bariéry a nedostatku peněz.
Čeho jsem se zatím dočkal?
Dospěl jsem k překvapivému zjištění, že Shakespeare není pro Angličany příliš srozumitelný. Důvod – zastaralá angličtina, kterou Mistr psal a která je v dnešním kontextu mnohdy matoucí. Churchilla si samozřejmě váží, mají rádi jeho „hlášky“ a jeho socha v Londýně je možná jediná neposkvrněná holubími exkrementy, protože je v ní zabudován magnet, což holubům vadí:-)
O britské rockové hudbě jsem si nejvíce popovídal se sympatickými Finy, kteří zde (tam:-)) právě Music Management studují; paradoxně s nimi jsem probral vše zmíněné – od hudby a literatury přes sport a filmy jsme se prodebatovali až k politice… Oni v EU již jsou, jako platidlo používají EURO, nemají se špatně. Zároveň nejsou lhostejní vůči ostatním, zkrátka nepřehlížejí (což se pozná podle znalostí)… Za necelé dva měsíce jsem si je jako národ zamiloval:-) (nejen proto, že o nás vědí opravdu dost!)
A co jsem si ještě zamiloval? Některé Angličany, ovšem nikoli bez výhrad; angličtinu, i když jde spíše o nerovný souboj; Anglii, ale žít bych tam nechtěl… Myslím, že v rodné zemi je mi lépe. Přišel jsem na to až tam, protože jsem mohl porovnávat a hodnotit…
Jsem moc rád, že jsem si podal přihlášku a vyšlo mi studium v zahraničí! Chcete-li také poznávat, není moc jednodušších cest, než si také podat přihlášku do programu SOKRATES/ERASMUS. Hodně štěstí všem přeje
Honza Ryšavý