číslo 1/2005, vyšlo 01.02.2005
Osobnost profesora Richarda Werbnera
Nestává se každý den, aby na regionální univerzitě působil vědec světového formátu. Naše fakulta takové štěstí měla.
Začátkem prosince 2004 zde zakončil svou přednáškovou činnost profesor Richard Werbner, člověk, se kterým se mělo možnost setkat od května 2004 mnoho zdejších studentů i pedagogů.
Připomeňme jen, kdo je profesor Werbner (viz Telegraf 8/2004 ze dne 16.5.2004). Dnes již emeritní profesor africké antropologie je neodlučitelně spjat s univerzitou v Manchesteru. Všichni ti, kteří mají jen základní znalosti o historii sociální antropologie v Británii, vědí, že tzv. manchesterská škola byla a je jednou z nejvýznamnějších akademických institucí na světě, spjatá zejména se jménem jejího zakladatele Maxe Gluckmana. Profesor Werbner na své předchůdce nejenže úspěšně navázal, ale zasloužil se také o další rozvoj tohoto pracoviště mimo jiné i tím, když v roce 1992 založil při této univerzitě Mezinárodní centrum pro současný výzkum kultury (The International Centre of Contemporary Cultural Research), jehož je zároveň ředitelem. Tuto instituci reprezentuje mezioborový tým výzkumníků, jejichž společným zájmem je studium kultury v rozvojových zemích i zemích Východní Evropy z mezikulturní a komparativní perspektivy.
Jeho vědeckou erudici potvrzuje nejen úctyhodný počet knih, které vznikly zejména na základě jeho dlouhodobých antropologických terénních výzkumů v oblasti jižní Afriky (konkrétně Botswany a Zimbabwe), ale i četné přednáškové pobyty na prestižních univerzitách po celém světě.
Žádná z předešlých informací by neměla takový účinek a takovou vážnost, kdyby byl profesor nudný, ač vzdělaný suchar. Naštěstí tomu tak není.. Ti, kteří se s profesorem setkali, ať už na mnohých přednáškách zde na fakultě v rámci jeho dvou přednáškových pobytů (poprvé v letním a nyní v zimním semestru), nebo jen při osobních setkáních, mohou jistě potvrdit, jak příjemné chvíle to byly. Jeho laskavý humor, příznačné zaujetí (mnohdy připomínající až herecké nadání) pro přednášenou látku, jeho vtipné paralely vycházející ze schopnosti rychle vstřebat ´neznámé´ kulturní prostředí (vzpomeňme jen na přednášku Memory and Postcolony: Images of Public Space, kdy v úvodu vtipně využil našich (ne)znalostí o umístění sochy Lenina předešlým režimem před budovou, která je dnes naší fakultou), to jsou prvky, které jeho přednášky výrazně obohacovaly a dávaly jim lidský rozměr.
Přednáškový pobyt profesora Werbnera se uskutečnil mimo jiné díky podpoře Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Profesor Werbner s sebou do Hradce Králové přivezl jako dar dvě desítky knih, které budou posluchačům zdejší fakulty sloužit i po jeho odjezdu. Z jeho iniciativy nyní probíhá jednání o darování velkého počtu knih (až 900!) od britského nakladatele Olivera Stonemana. Zmíněné knihy zahrnují široké spektrum oborů, včetně politické ekonomie, historie, sociologie, afrických studií, děl z oblasti feminismu a genderových studií, až po literární kritiku anglické literatury či Viktoriánská studia. Odkaz návštěvy profesora Werbnera tak pocítí všichni, kteří budou rozsáhlou bibliotéku využívat.
Zdálo by se, že slova uznání a pochvaly směřují výlučně k postavě profesora Werbnera. Pro vyrovnanější pohled mi dovolte ocitovat z jeho nedávného dopisu, který přišel po ukončení jeho pobytu zde na fakultě: „I found it a pleasure to lecture to the students, and I am sure that reflects the considerable interest you have already generated in your very bright students, such a good number of whom seem remarkably fluent in English. Please convey to the University my gratitude for the honor of being invited to give the public lectures in April and again in November.” Hana Novotná
Katedra aplikované lingvistiky
