aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

Buddy team v Kutné Hoře

V posledním dubnovém víkendu, se za přenádherného počasí uskutečnila již třetí a ne poslední exkurze zahraničních studentů, v tomto semestru, v režii Buddy teamu.

Naším cílem byla tentokrát poněkud kulturněji orientovaná návštěva Kutné Hory, nicméně i odtud jsme si odvezli spolu se spoustou zážitků promáčené boty.

V porovnání s předchozí akcí zahraniční studenti skutečně překvapili, ba přímo zaskočili samotné organizátory svým včasným příchodem. Též informace o originalitě a profesionalitě našeho průvodce Ondry přilákala více zájemců, a to nejen z řad Erasmus studentů! Takřka přesně podle plánu jsme vyrazili vstříc dalším krásám Čech.

První plánovanou zastávkou byl v lese ukrytý klasicistní zámek Kačina.


Málokdo z nás tušil, kolik historických souvislostí v sobě tato stavba skrývá, tím méně dvě nové francouzské spolužačky, které se konečně dověděly podrobnosti o Napoleonově cestě do Egypta. Po krátké procházce parkem jsem se již plni nedočkavosti vydali do Ondrou slíbené Kostnice.

Přes veškerou naší snahu vysvětlit zahraničním kolegům, co je čeká, jsme až na místě zjistili, že jsme si příliš nerozuměli, a to co uviděli, skutečně nečekali. Jejich úžas nebral konce. Zdržení v kostnici nám znemožnilo návštěvu interiérů katedrály Sv. Barbory, nicméně ohnivý výklad našeho průvodce a pečlivě připravené pracovní listy dali všem jasnou představu, o co přicházíme. Smutek jsme proto vykompenzovali vynikajícím obědem a zlatavým mokem v restauraci Dačický.

Po krátké pauze jsme plni elánu vyrazili směrem k místnímu hornickému muzeu. To již byl dlouho očekávaný zlatý hřeb našeho výletu. Po krátkém úvodu a seznámení s milou průvodkyní Šárkou, jsme si procházkou v uměle vystavěném dole otestovali, zda netrpíme klaustrofobií. Negativní výsledek byl předpokladem pro návštěvu 35 metrů hlubokého originálního dolu. Testem neprošla pouze Řekyně Gianna, která se tak připravila o možnost navléci se do vlhkých bílých plášťů a musela vyčkat našeho příchodu v parku. Přítel Mihalis jí nechal čekat samotnou s odůvodněním, že to pro ni musí nafotit (fair enough).

Procházka podzemím byla vskutku zajímavá. Prohlédli jsme si štoly, ve kterých horníci pracovali v leže, podzemní jezírko a kromě jiného jsme si též vychutnali pocit absolutní tmy. Přání některých z nás, najít alespoň kousíček stříbra se bohužel nenaplnilo, zato boty promočené spodní vodou měli téměř všichni.

Podzemní procházku jsme završili prohlídkou interiérů „Hrádku“, kde šlechtic Jan Smíšek ilegální ražbou mincí okrádal krále.

Po velice poutavém výkladu a náročné prohlídce jsem zamířili do nedaleké restaurace a na terase si vychutnali kávu a pohled do rozkvétajícího údolí. Někteří z nás též obdivovali vnady místní servírky, která byla následně zvolena Miss Kutná Hora. Cestou zpět k autobusu jsme měli ještě jednu možnost zhlédnout klenot gotické architektury, katedrálu Sv. Barbory, patronky horníků a poté jsme zamířili zpět do Hradce Králové.

Zpáteční cesta nás zavedla k zámku Žleby, kde nás nadchl především zámecký park a několik velmi úspěšně rybařících mladíků. V západu slunce jsme si vychutnali klidný průjezd Železnými horami.

Z ohlasů je patrné, že výlet se všem moc líbil. Většina účastníků se již těšila na Stáňou organizovaný výlet na divokou vodu. Ale o tom v jejím příspěvku.

S pozdravem za BUDDY TEAM Vlasta Štrunc