Telegraf
čtrnáctideník ze života Fakulty informatiky a managementu
Fakulta informatiky a managementu - špičkové ekonomické vědecké pracoviště
Na konci roku 2005 se na stránkách odborného tisku rozvinula diskuse o kritériích hodnocení institucionální a individuální výkonnosti v české ekonomické vědě. Časopis Ekonom uveřejnil v č. 49/2005 (8. 12. – 14. 12. 2005) článek s názvem „Nejsme vědeckými tygry v ekonomii“.
Katedra ekonomie a managementu, Fakulta informatiky a managementu se umístila na 8. místě v žebříčku TOP 10 veřejných ekonomických vědeckých pracovišť (podle počtu a vlivu vědeckých publikací uvedených v mezinárodních databázích WoS – Web of Science a EconLit za období 1994 – 2003).
Výsledek je o to cennější, že Katedra ekonomie a managementu není personálně složena jen z pracovníků s ekonomickým zaměřením, ale je katedrou víceoborovou. Zajišťuje výuku celkem 50 předmětů, z nichž je méně než polovina ekonomicky zaměřených (většina předmětů je z oblasti managementu, marketingu, práva, psychologie aj.). Ze sedmi institucí, které nás předstihly jsou dvě především na výzkum orientovaná pracoviště (Výzkumné útvary České národní banky a oddělení ekonometrie Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR). Další dvě místa před námi obsadila úzce ekonomicky specializovaná pracoviště na Univerzitě Karlově, a to CERGE-EI (společné pracoviště Univerzity Karlovy, Centra pro ekonomický výzkum a doktorská studia a Ekonomického ústavu Akademie věd ČR) a Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zajímavé je rovněž to, že se naše fakulta a katedra umístila v tabulce jako první regionální (mimopražská) instituce.
V roce 2005 bylo tzv. „rankingu“ ekonomických pracovišť věnováno celé poslední dvojčíslo časopisu Finance a úvěr (č. 11-12/2005). Jeden ze čtyř článků věnovaný tomuto tématu od prof. F. Turnovce má název „Institucionální vědecký kapitál a individuální výkonnost ekonomů v ČR“. V žebříčku veřejných institucí podle průměrného publikačního skóre se Katedra ekonomie a managementu, Fakulta informatiky a managementu umístila na 9. místě z 22 sledovaných českých institucí. Oproti předchozímu hodnocení v časopisu Ekonom nás předstihla Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Jde o stejná kritéria, sledované období i o stejný výchozí zdroj (výzkum prováděný prof. F. Turnovcem). Vysvětlením může být to, že se původní data na základě odezvy jednotlivých institucí a ekonomů upravují (rozhodující byl počet pracovníků v hlavním pracovním poměru na katedrách a institucích s ekonomickým zaměřením v roce 2004). Z hlediska hodnocení individuální výkonnosti v ekonomické vědě zmiňované v následujícím odstavci se dodatečně rozšířil původní „ranking“ o 4 další ekonomy, kteří pracují v jiných než ekonomických vzdělávacích a výzkumných institucích.
V článku prof. F. Turnovce v časopise Finance a úvěr je uvedeno i pořadí „TOP 50“ v ČR působících ekonomů podle tzv. publikačního skóre (vážený počet publikací autora v mezinárodních databázích WoS a EconLit) v letech 1994 – 2003. Tabulka vychází ze souboru údajů o 1 230 pracovnících ekonomického zaměření, z nichž pouze 251 má alespoň jeden záznam o výzkumné publikaci v mezinárodních databázích WoS a EconLit. Celá studie zahrnuje „TOP 100“ v ČR působících ekonomů, mezi kterými se umístili (na začátku druhé padesátky) i 2 pracovníci Katedry ekonomie a managementu (doc. Ing. Ladislav Hájek, CSc. a Mgr. Petr Duczynski, Ph.D.).
Z uvedeného dvojčísla časopisu Finance a úvěr je v mnoha směrech zajímavý článek autorů M. Macháčka a E. Kolcunové s názvem: „Jak se v ČR žije kandidátům na docenty a profesory?“, který analyzuje publikační aktivity v domácích i zahraničních impaktovaných časopisech u docentů a profesorů, jejichž habilitační a profesorské řízení probíhalo na ekonomických fakultách ČR v ekonomických oborech v letech 1999 – 2005. V úvodu svého článku ukazují autoři na působivém příkladu z konce 19. století jakou velkou prestiž mělo tehdy v Evropě povolání vysokoškolského učitele. Celá kritická stať pak končí optimisticky vírou autorů v to, „…že o co jsou nastávající docenti a profesoři u nás slabší pisatelé odborných statí, o to lepší jsou pedagogové a poradci“.
V roce 2005 pokračoval růst počtu publikací Katedry ekonomie a managementu a poděkování patří všem, kteří se na dobrých výsledcích naší katedry v oblasti vědy, výzkumu a publikování podíleli. Z výše uvedených důvodů se však budou pravděpodobně pronikavě měnit kritéria hodnocení vědeckovýzkumné činnosti a publikování na všech vysokých školách, a to při odměňování, habilitačním a profesorském řízení, kritéria při přidělování prostředků Ministerstva školství ČR na vědu v rámci rozvojových projektů a financování vědy, prostředků z grantů Grantové agentury ČR aj. fondů. Hlavním kritériem hodnocení bude (jako je tomu jinde ve světě) umístění univerzity, fakulty, katedry a jednotlivce v žebříčku institucionální či individuální výkonnosti. Během krátké doby může dojít k dalšímu růstu rozdílů v rozsahu získaných prostředků na vědu, bude snaha rozdělit vysoké školy na ty, které mají prokazatelné výsledky ve vědě i publikování a ty ostatní, které budou mít po všech stránkách horší podmínky z hlediska učitelů i studentů. Zostří se konkurence mezi školami a podobně jako v jiných oblastech budou hledány cesty jak i organizačními změnami (např. vytvářením menších jednooborových, specializovaných kateder nebo specializovaných pracovišť uvnitř školy zaměřených především na výzkum jako je CERGE-EI, IES UK aj.), ale jak i personálně posílit pozici katedry, fakulty a univerzity (např. získáváním nových pracovníků ze škol s horším hodnocením a perspektivami). Změněným kritériím musíme proto přizpůsobit naši publikační činnost, zaměřit se především na publikace v časopisech s tzv. „impakt faktorem“ doma i v zahraničí. „Impakt faktor“ mají časopisy sledované v mezinárodní databázi WoS - Web of Science, u kterých tento faktor udává četnost citací v jiných časopisech. Jen takové výstupy se v domácích i zahraničních přehledech započítávají. FIM spadá pod akreditační komisi Ministerstva školství pro fakulty s ekonomickým zaměřením, a proto je také sledována v uvedeném „rankingu“ 22 veřejných ekonomických pracovišť.
Již první zveřejněné výsledky hodnocení vědeckého potenciálu vysokých škol rozdělily fakulty a ústavy na „research oriented“ a „teaching oriented“ instituce. Tyto studie přes různé nedostatky a výhrady odrážejí individuální i institucionální vědecký kapitál. Pravidelné zveřejňování výsledků za ČR i v rámci zemí Evropské unie zesílí konkurenci mezi školami. Jak na tyto nové podmínky a kritéria hodnocení reagovat na úrovni katedry, fakulty a univerzity naznačuje celý tento příspěvek.
Ladislav Hájek
vedoucí Katedry ekonomie a managementu
Fakulta informatiky a managementu
Univerzita Hradec Králové