aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

Krátký pohled do Bulharska…

Zdravíme ze Sofie, kde snad konečně začíná jaro. Jsme tu více než měsíc a půl a můžeme tedy prohlásit, že jsme se  adaptovaly na místní prostředí a poměry. Jediné, na co si dodnes nemůžeme plně zvyknout, je odlišný bulharský pojem o čase. To, že čekáte na učitele třeba hodinu, je naprosto normální. A to, že tu neexistují jízdní řády, pochopíte brzy taky.

Bydlíme v celkem ucházejícím pokoji s vlastní koupelnou a připojením k internetu, čehož intenzivně využíváme. Náš panelový dům se nachází v části Sofie zvané Studentski grad, což značí, že zde žijí všichni studenti navštěvující kteroukoliv jinou sofijskou univerzitu a podle toho to také vypadá. Máme tu vše, na co si jen vzpomenete, internetové kavárny (otevřené nonstop!), obchodní domy, banky, cluby, diskotéky, kina, bary, život tu neutichá ani v noci.

Blízké okolí sice vypadá jako ghetto, samé paneláky, volně pobíhající psi a odpadky všude kolem, ale dá se to při troše dobré vůle ignorovat. Vždyť jen pár kilometrů odtud se nachází pohoří Vitosha, kde lze v zimě lyžovat či jezdit na snowboardu, v létě pak můžete podnikat túry.

Co se stravy týče nemůžeme si stěžovat. Potraviny stojí přibližně jako u nás a přibližně také tak chutnají :o) Český chléb a české pivo je v obchodech běžnou samozřejmostí a kdo neochutnal pravý bulharský jogurt anebo sýr, ten jakoby požíval jen pouhé náhražky. ¨

Studujeme čtyři předměty, a to mezinárodní marketing, mezinárodní management, evropskou integraci a monetární ekonomii. Bohužel jiný výběr nebyl z důvodu jazykové nevybavenosti kantorů. Studenti jsou na tom podstatně lépe a nemáme problém se s většinou z nich anglicky domluvit.

Bulharština nám problémy nečiní, navštěvovaly jsme jeden semestr ruského jazyka u paní magistry Balcarové a chtěly bychom jí touto cestou poděkovat za velmi užitečnou přípravu.

Prozatím se loučíme a přejeme krásné počasí

studentky 2. ročníku MCR-NJ
Blanka Marková a Ludmila Ďuricová