Sobota, 6. květen 2006, 8 hodin 24 minut: mikrobus plný veselých studentů zblízka i zdáli právě vyjíždí od Palachových kolejí. Nikdo nepochybuje o tom, že se i náš poslední Buddy výlet v tomto semestru vydaří. Sešel se nás opravdu hojný počet, a to samo o sobě poskytuje jistou záruku, že se nebudeme ani chvilku nudit! :o)
Hlavním cílem naší pouti byla Kutná Hora – město ve středověku nazvané pokladnicí a klenotem České země. Naší první zastávkou však byl klasicistní skvost – zámek Kačina. Přestože jsme očekávali, že zakusíme poklidnou atmosféru loveckého zámečku skrytého uprostřed lesů, s údivem jsme dorazili na rušné místo hemžící se lidmi, ale hlavně psy, neboť se na zámku Kačina zrovna konala výstava loveckých psů. To nám však nezkazilo náladu, naopak!
Po procházce kolem zámečku jsme se nalodili na náš mikrobus a pokračovali k další zastávce, a to k sedleckému kostelu Nanebevzetí Panny Marie, kde jsme mohli alespoň nakouknout do (z důvodu rekonstrukce dočasně nepřístupné) goticko-barokní chrámové lodi. Dalo by se říct, že ta nejhrůznější část výletu byla teprve před námi. Ano, nyní jsme směřovali do Kaple všech svatých s kostnicí, pyšnící se osobitou architekturou. Téměř veškerý interiér kaple je vytvořen z lidských kostí a lebek. Tato skutečnost však nezpůsobila nikomu z osazenstva žádnou psychickou újmu a tak jsme mohli ve zdraví a v plném počtu pokračovat dál.
A konečně jsme dorazili do Kutné Hory! Ovšem opět nás zde čekalo překvapení: město bylo plné cyklistických závodníků a sportovních fanoušků! Navzdory tomu jsme se v klidu pokochali krásami exteriéru i interiéru gotického Chrámu svaté Barbory. Po tomto dechberoucím zážitku jsme si ještě užili více než kouzelný výhled na samotnou Kutnou Horu a procházku historickým centrem včetně Vlašského dvora, vše podbarvené poutavým výkladem našeho osvědčeného průvodce Ondry Tikovského.
Ale to už jsme se všichni těšili do restaurace ve staročeském stylu, nazvané podle slavného kutnohorského rodáka Dačický, na zasloužený orosený půllitr a nějaké to sousto.
Zlatým hřebem programu byla prohlídka stříbrných dolů. Před vlastním sestupem do temného podzemí jsme si všichni oblékli slušivé bílé hornické haleny s kápěmi (to abychom vypadali stylově a moc se neumazali), nasadili si na hlavu bílé helmy (to nejspíš abychom vypadali ještě kapánek stylověji a částečně i z bezpečnostních důvodů) a nakonec se chopili bílých svítilen (to abychom se tam dole neztratili a samozřejmě abychom si měli s čím hrát ;-) ). Naše milá průvodkyně nás bezpečně provedla 250 metry podzemních chodeb, chodbiček a chodbičiček. Tato exkurze do podzemí se všem velice líbila, přesto jsme cítili jistou úlevu, když jsme opět spatřili denní světlo. Následovala ještě prohlídka Muzea stříbra se zajímavou expozicí věnovanou historii královského horního města.
Čas pokročil a na našem programu zbyl poslední bod – procházka romantickým parkem zámku Žleby. A protože už nám docela vyhládlo, spojili jsme procházku s piknikem na břehu řeky – prostě ideální kombinace, co říkáte? :o)
Na zpáteční cestě se obligátně většina výletníků oddala sladkému spánku. K Palachovým kolejím jsme dorazili kolem 9. hodiny večerní, a i když jsme byli po náročném dni unavení, nikdo nelitoval, že se této velkolepé výpravy zúčastnil.
Nelze zapomenout na srdečné poděkování Ondrovi Tikovskému za perfektní organizaci a vyčerpávající výklady a překlady! :o)
Co dodat? Těšíme se na další akce v příštím semestru!
Liduška Nerudová
Buddy Team UHK