V pátek 19.5.2006 se uskutečnil druhý ročník univerzitního poháru s názvem Hry bez hranic. Stejně tak jako loni se her účastnili zahraniční studenti z universit v Hradci Králové a Pardubicích.
V areálu Stříbrný rybník na okraji Hradce Králové se sešlo více než 40 zahraničních studentů. Nechyběli ani čestní zástupci z vedení UHK v podobě rektorky Jaroslavy Mikulecké, proděkanky Petry Poulové a prorektora Antonína Slabého. Moderátorem her byl kancléř Ondřej Tikovský, který Buddy System provází na všech výletech, a organizaci her dokonale zvládal.
Studenti z Pardubic nastoupili tradičně v červených dresech. Hradečtí studenti netradičně v modrých kšiltovkách. Na pravidla dohlíželo sedm nestranných rozhodčích z Buddy Teamu, oděných do universitních barev. Po úvodních slovech pořadatelů a představení jednotlivých soutěžících, proběhlo slavnostní zažehnutí olympijského ohně, který po doběhnutí běžce s pochodní zažehl docent Slabý.
Kromě obvyklých skupinových her jako je fotbal, plážový volejbal nebo stolní tenis se v letošním jubilejním druhém ročníku objevila také speciální hra Twister, nebezpečné závody na lodích nebo naprosto bezpečné deskové hry v podobě šachů nebo hry „ Člověče nezlob se “.
Po zahájení se hráči rozprchli k jednotlivým disciplínám. Tradičně silnou zbraní pardubické university býval fotbal. V letošním ročníku Her bez hranic však jinak výborní hráči z Pardubic zůstali doma, a tudíž se v poli objevila i děvčata. Dokonce jsme soupeři museli propůjčit posily z našeho družstva. I přes to, nebo právě proto, jsme Pardubice ve fotbale deklasovali rozdílem třídy.
Další hrou byl Twister. Je to speciální tulivá hra, ve které se hráči postupně přemisťují po vyznačených kruzích různé barvy. Náhodné vržení kostkou určí, kam má daný hráč položit svou ruku nebo nohu. Vyhrává ten ohebnější.
Při plážovém volejbalu jasně dominovalo družstvo naší university. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že jsme si hru předem nacvičili. Klání ve stolním tenisu bylo po několika setech ukončeno pro nepřízeň počasí. I tentokrát stál vítr na naší straně.
Jedinou hrou, kde jsme za svými soupeři zaostávali, byly šachy. Zde se nemohla uplatnit mrštnost a vytrvalost našich hráčů, ale zvítězily zde zkušenosti a dobře svedená taktika. Ještě že tato hra trvá tak dlouho a případný opakovaný nezdar našich hráčů již nemohl ohrozit výsledek her.
Po uzavření soutěžních disciplín přišlo na řadu malé občerstvení v podobě grilovaných kuřat. Kdo chtěl, mohl namísto kuřat dát třeba grilovaného krocana a to vše a zapít lahodným pivem.
Poslední disciplína již nebyla soutěžní. Byla to jízda na veslicích po vlnách Stříbrného rybníka. Zpočátku se studentům na vodu moc nechtělo. Po první odvážné posádce se ale rychle osmělili a dokonce se na lodích vystřídalo i několik skupin studentů. Na břehu na bezpečnost dohlížely sličné plavčice, které byly v případě nehody připraveny vrhnout se do chladných vod rybníka. Naštěstí se tak nestalo.
Každá posádka měla jiný styl veslování. Někteří vsadili na indiánský způsob, jiní se po vzoru otrokářů nechali vozit. Pomalu se začínalo stmívat, a tak jsme museli plavby přerušit. Byl ten nejvyšší čas na vyhlášení výsledků.
Po loňské prohře ve fotbale se jsme se jako pořádající strana obávali o výsledek. Posílili jsme proto soutěžní team. Po pečlivém výběru her a soutěžících jsme nakonec zaslouženě zvítězili. Cenou byl třípatrový olympijský dort a každá universita obdržela památeční diplom. Odměnou všem soutěžícím a organizátorům akce za několika denní přípravu byla skvělá přátelská atmosféra a radost ze spolupráce studentů z obou universit.
Letošní Hry bez hranic se opravdu povedly. Na závěr snad jen výstižný citát, který nás provázel celými hrami „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“. Těšíme se na příští rok, kdy Hry bez hranic hostí Pardubice.
Za Buddy System
Jiří Vršecký
Poznámka: Hry bez hranic Vám také přiblíží reportáž (v angličtině) studenta z Rakouska Markuse Fleischhackera.