Telegraf
čtrnáctideník ze života Fakulty informatiky a managementu
Vizuální reprezetace ´třetího světa´*: ohlédnutí
V minulých několika týdnech měli naši posluchači i další zájemci z řad akademických pracovníků možnost účastnit se cyklu věnovanému vybraným filmům a dokumentům o tzv. třetím světě.
Na úvod byl promítnut francouzsko-alžírský dokumentární film o Frantzi Fanonovi (Frantz Fanon), legendárním ´bojovníkovi´ proti kolonialismu a světoznámému tvůrci tzv. koloniálního diskurzu. Proslulá Fanonova teze o kolonizaci myslí kolonizovaných subjektů, jež přetrvává navzdory formální nezávislosti bývalých kolonií, je nadčasová a pozorný divák či posluchač může vysledovat určité paralely takové ´kolonizace´, či závislosti, i v jiných společnostech, ocitajících se ve fázi přechodu.
Druhé setkání bylo ve znamení hraného filmu s názvem Plač, má milovaná zemi v koprodukci USA a JAR. Šlo o zfilmování slavného románu jihoafrického autora Alana Patona (v anglickém originále Cry, the Beloved Country) z roku 1948, v němž Paton v dojemně laděném příběhu předjímá katastrofické dopady nechvalně známého apartheidu na celou jihoafrickou společnost, s nimiž se JAR potýká dodnes.
Třetí díl cyklu zamířil do dějin nedávno minulých, do roku 1994, jenž byl pro Afriku nejen rokem naděje – připomeňme jen, že v roce 1994 zvítězila v JAR demokracie a svoboda – ale i jedné z nejotřesnějších událostí v nezávislé Africe, tj. genocidy ve Rwandě. Film Hotel Rwanda (Velká Británie, Itálie, JAR, 2004) nabídl divákům působivý lidský příběh (ač s minimem krve i patosu) podle skutečné události a spolu s ním i nový, neotřelý pohled, překonávající stereotypní klišé typu ´mezirasová nenávist´, či ´etnický konflikt´.
Poslední setkání bylo věnováno problematice Indie a její cestě k nezávislosti. Britský film Gándhí byl úspěšně uveden i v našich kinech, navíc Ben Kingsley, britský herec a držitel Oscara za roli v tomto životopisném filmu, je od té doby spojován právě s Gándhím.
Tématika ´toho druhého´ viděného jak očima západní, tak i nezápadní kinematografie, se ukázala přitažlivou zejména pro studenty MCR a CRJP nejen proto, že většina produkce byla v angličtině (částečně ve francouzštině), ale zejména proto, že se podobnými tématy zabývají v přednáškách na téma kolonialismu, postkolonialismu a britského impéria.
Pozitivní ohlasy nad právě ukončeným cyklem Vizuální reprezentace ´třetího´ světa jsou silnou motivací pro uspořádání dalšího cyklu v příštím akademickém roce.
Hana Novotná
Katedra aplikované lingvistiky
* Termín ´třetí svět´ použil poprvé Alfred Sauvy v roce 1952, tedy krátce po rozdělení na ´první´, západní svět, a svět ´druhý´, tedy východní blok socialistických zemí. Sauvy chtěl ukázat nově vznikajícím postkoloniálním zemím třetí cestu mezi kapitalismem amerického stylu a komunismem sovětského typu.