aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

Procházka po Hradci Králové

13. října jsem se zúčastnila další akce pro zahraniční studenty – procházky po našem milovaném Hradci. Sraz byl stanoven na 14. hodinu u rektorátu. Protože jsem do té doby neměla to štěstí poznat nové zahraniční studentíky, byla jsem za tuto příležitost ráda.

Přesně ve dvě hodiny se nás sešlo poměrně málo, ale po předchozích zkušenostech nás to nevyvedlo z míry. Věděli jsme, že další dorazí. A měli jsme pravdu. Po zhodnocení situace jsem zjistila, že tam skoro nikoho neznám, protože kromě studentů přibylo i hodně nových „buddíků“. Konečně i zástupci mužského pohlaví, což v minulém semestru nebylo zvykem. Role průvodce se ujal Ondra Tikovský, který je v této oblasti naprosto dokonalý a nenapodobitelný. Jeho výklad opět neměl chybu a myslím, že jsme se všichni dobře bavili.

Začali jsme u katedrály sv. Ducha a Bílé věže na Velkém náměstí, pak jsme pokračovali po schodech kolem bývalého pivovaru směrem k muzeu, kde se k nám připojili další opozdilci. Dohromady nás bylo okolo dvaceti. Největší část obecenstva zaujímali studenti z Turecka, potom Španělé, Poláci, Portugalci, Taiwanky, jedna Němka a myslím, že i Bělorusky. Podařilo se nám navštívit muzeum, výklad nám podal opět Ondra, který tvrdil, že je tam jako doma a jehož zásluhou nás prohlídka jindy celkem nudného muzea bavila. Mohli jsme si sednout na sedátka v přednáškovém sále, na všechno si sáhnout a velkou senzací byla kancelář pana ředitele, jež je velmi zajímavě řešena. Zájem vzbudil i zmenšený model města Hradce. V muzeu jsme strávili asi hodinu a potom jsme se vydali k soše T.G. Masaryka na Masarykově náměstí a následně k „Hučáku“, čili k místní elektrárně. Zde, po 16. hodině, byla prohlídka oficiálně ukončena a každý se vydal za svými dalšími plány. Pro velkou část to byla společná „kávička“.

Tuto procházku jsem absolvovala poprvé, a tudíž jsem nevěděla, kudy povede a jak bude probíhat. Byla jsem velmi spokojená, moc se mi to líbilo a Ondra opět nezklamal. Díky němu nebyl výklad nudný a dovoluji si říct, že by k historii dokázal strhnout i její zapřísáhlé odpůrce. Myslím, že se všem prohlídka líbila, určitě vzniklo plno krásných fotografií. A pro mě je to další příjemný zážitek s buddy teamem.

Další fotografie z výletu naleznete na stránkách Buddy Systemu – www.uhk.cz/buddy/

Za Buddy System
Monika Suchánková