… aneb trocha historie nikoho nezabije :-)
Chladno, zataženo, sychravo, ráno… tak obyčejně začínají výlety Buddy Systemu i v tomto semestru. A ani náš třetí výlet nebyl výjimkou. Tentokrát jsme měli namířeno za památkami UNESCO na Vysočinu - do Telče a Třebíče.
Hned po odjezdu autobusu od Palachových kolejí se všichni uložili ke spánku, protože nám bylo sděleno, že cesta potrvá přes 2 hodiny… A tak jsme probuzení a odjezd brali jako pouhé přerušení nočního odpočinku a s radostí v něm pokračovali…
Větší problém než usnout v teplém a pohodlném autobuse však představovalo se vzbudit, když jsme dorazili do Telče. S tím ale náš průvodce Lukáš počítal, a proto s procesem buzení spáčů začal 5 minut před vlastním příjezdem. Ve skutečnosti to bylo minut 15, ale Lukáš si duchaplně převedl české minuty na minuty turecké, kde 5 minut ve skutečnosti opravdu znamená minut 15 (i více…) :-)
V Telči jsme došli k nepříjemnému zjištění, že je zde taková zima jako v Hradci Králové, přesto jsme se statečně vydali směrem k historickému centru Telče na náměstí Zachariáše z Hradce. Zde jsme chvíli obdivovali malebná renesanční průčelí domů, kašnu i mariánský sloup a když jsme se dostatečně vynadívali, vrátili jsme se zpět k autobusu, abychom se přesunuli do Třebíče.
Protože nás v Třebíči čekal bohatý program, museli jsme se nejdříve posilnit a také trochu ohřát, a tak jsme zamířili nejprve do restaurace. Po příjemném posezení a popovídání a výborném jídle se nikomu nechtělo vyrazit na prohlídku města, ale Lukáš jinak nedal… A tak se šlo: viděli jsme krásné třebíčské náměstí a potom jsme vstoupili do slavné židovské čtvrti ležící na druhé straně řeky Jihlavy. Náš průvodce Lukáš nám objasnil historii těchto starých domů i jejich obyvatel, kteří byli za druhé světové války prakticky vyhlazeni. Pokračování výkladu se ujala průvodkyně Židovského muzea, umístěného v bývalé synagoze. Následovala prohlídka zajímavé expozice muzea.
Další zastávkou naší exkurze byla unikátní bazilika sv. Prokopa – pro cizince i našince více než obdivuhodná stavba! Bazilika a její interiér náš všechny zcela uchvátil. Mohli jsme se dokonce podívat do podzemní krypty, která dříve sloužila i jako pivní sklad! Když jsme se vrátili na denní světlo, tak jsme shledali, že počasí, které se až dosud chovalo docela moudře, začalo zlobit a my jsme se museli smířit s deštěm. Zatímco všichni doufali, že naše další kroky již směřují k autobusu, naše vedení mělo ještě jiný plán: v Třebíči přece nelze vynechat návštěvu židovského hřbitova! Cestou na návrší, kde se hřbitov nachází, jsme ještě měli možnost se pokochat neobvyklým výhledem na město. Pak už jsme vstoupili velkou branou na půdu hřbitova… Jemný déšť, vítr a soumrak vytvořily jedinečnou atmosféru a my jsme se vydali do ztemnělých uliček mezi staré židovské náhrobky… Pro všechny to byl jistě nezapomenutelný zážitek! :-o
Cestou k autobusu jsme ještě udělali krátkou, ale velice příjemnou zastávku v místní cukrárně. Příjemně osvěženi jsme vyrazili zpět do Hradce Králové a abychom si tu dlouhou cestu zpříjemnili, rozhodli jsme se uspořádat soutěž ve zpěvu – karaoke! Prvním zpěvákem byl Lukáš a písní Love Me Tender dojal celou posádku autobusu. Iniciativa zahraničních studentů nebyla valná. Slyšeli jsme pouze píseň Underneath Your Clothes v podání Tanyi z Běloruska a situaci zachránila Nur z Turecka českou písní Prší prší, za níž sklidila ohromný potlesk! Snaha naučit cizince nádhernou českou lidovku Šla Nanynka do zelí se ukázala jako marná. Přičtěme to celkovému vyčerpání a únavě našich studentů po celodenním náročném programu… :-)
A tak nezbývá než poděkovat Lukášovi i ostatním, kdo se zasloužili o další povedený výlet Buddy Systemu! A Šla Nanynka do zelí se snad povede příště…
Za Buddy Systém UHK
Liduška Nerudová