aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

SHETLANDY, jak jsem je poznala já

Shetlandy – toto nejseverněji položené souostroví Velké Británie se na pět nezapomenutelných měsíců stalo mým domovem.

Jsem studentkou oboru Management cestovního ruchu na FIM v Hradci Králové. Jelikož univerzita nabízí různé programy studia v zahraničí, neváhala jsem a v roce 2005 vyrazila studovat a poznávat svět v rámci programu Sokrates – Erasmus.

Na konci třetího ročníku jsem se rozhodla, že si studia ještě chvíli prodloužím. Když jsem objevila letáčky oznamující možnost práce a zároveň účasti na novém projektu na Shetlandech, neváhala jsem a po konzultaci s koordinátorkou projektu PhDr. Sieglovou se zúčastnila pohovoru s potencionálními zaměstnavateli. Projekt je nový a jistě cenný, protože přes něj student přinejmenším získává zajištěnou a hlavně kvalifikovanou práci bez vysokých poplatků agenturám.

Možnosti zaměstnání byly různorodé od práce asistenta na informačním centru po rozličné pozice v hotelnictví a gastronomii.  Měla jsem zájem o práci max. na půl roku. Po několika týdnech se mi ozval manažer dvou největších hotelů v Lerwicku, hlavním městě Shetland. Jak jsem zjistila, tyto ostrovy jsou velmi originální a pro mnohé neznámou destinací a i to přispělo k rozhodnutí odložit státnice a vydat se vstříc dobrodružství. Ne že by Seychely, jak místo mého odjezdu neustále nazývala má babička, nezněly špatně. Ale kdo si na celé léto vyrazí do země bez stromů, bez McDonald´s a bez ruchu velkoměst (hlavní město a přístav Lerwick má okolo 7 000 obyvatel)?

Dva dny po poslední zkoušce studia jsem již z okénka letadla pozorovala Londýn, na Heathrow úspěšně stihla letecké spojení do Aberdeenu a po krátké přestávce jsem malým letadlem dosedla na letiště Sumburgh Hd. na Shetlandech. Lerwick, přístav s bohatou historií a ropným bohatstvím, je z letiště asi 40 minut cesty autem. Myslím, že je jasné, že i samotná cesta je zážitek. Třikrát vzlétat a přistávat v jediném dni! Na ostrovech mne jako dobré znamení přivítala krásná duha.

Druhý den potom, co jsem se ubytovala, jsem si vyzvedla uniformu a vrhla se do práce. A že to byla práce urputná. Začínala jsem na Grand Hotelu, kde jsem také měla svůj opravdu skromný pokoj. Jak jsem však zjistila později, i malé místečko ke spaní je člověku útočištěm. Pět měsíců mne budil křik racků a jejich rvačky na plechové střeše pod mým oknem, kam jim kuchař „šprýmař“ házel chilli párečky a pozoroval, co to s nimi udělá, zatímco připravoval mastné anglické, pardon skotské (jak mne často hrdě upozornili) snídaně. Později jsem začala pracovat na Queen´s Hotelu, který se specializuje na mořskou kuchyni. Pracovala jsem jako číšnice střídavě na obou hotelech a také za barem na diskotéce. Dá se říci, že po pár směnách na místní diskotéce, jsem měla tu čest vidět většinu mladých na Shetlandech, kteří se za zábavou do Lerwicku sjížděli z blízkých i vzdálených ostrůvků. Práce mne totálně pohltila. Chtěla jsem pracovat hodně, vydělat na pár studentských dluhů a ještě si přivézt něco pro sebe. Velkou nevýhodou byly dělené směny. Měla jsem na starost snídaně, obědy i večeře plus v pátek šichtu za barem. Propsané hodiny určitě neodpovídaly hodinám skutečně stráveným na nohou, což mi nateklé nohy často dávaly najevo.

Na práci servírky jsem získala naprosto jiný pohled. Je to velká škola a zkušenosti, které se do života jistě neztratí. Co mne na tom všem koloběhu bavilo nejvíc? Odpověď je jednoduchá: LIDÉ. Ta spousta tváří, milých lidí z celého světa, které jsem potkala, místní, s kterými jsem se dala do řeči nebo pracovala – ti všichni zanechali své otisky v mé duši. Přes léto bylo dokonce období, kdy na restauraci pracovali jen Češi. Když jsme pak na sebe v kuchyni spustili česky, kuchařům to pořádně cuchalo nervy. Jak jsem zjistila, člověk má nakonec tendence vzpomínat a pamatovat si jen to dobré, ale nezapírám, že byly chvíle, které rozhodně příjemné nebyly. Chce to zůstat nad věcí a hlavně respektovat kuchaře, protože kuchař to je šéf. Kdo četl Kitchen Confidential od Anthonyho Bourdaina, pochopí a dost se přitom i nasměje. Vřele doporučuji. Ostatně byl to dárek, který jsem od svých kuchařským mistrů dostala na rozloučenou jako osvědčenou příručku životem.

Místní lidé jsou známí svou přátelskou povahou a láskou k drsné přírodě Shetland. Volného času k poznávání přírodních krás jsem moc neměla. Za těch pět měsíců to bylo skutečně jen pár dnů, ale i ty stály za to. Jakmile člověk vyrazí mimo Lerwick, teprve pozná kolik tváří v sobě Shetlandy ukrývají. Krása ostrovů nevezme dech na první pohled. Sama na sobě jsem poznala, jak se člověku pomalu vkrádá pod kůži, až ho pohltí. Svou hrubostí i křehkostí zároveň. Plážemi, které v daném okamžiku patří jen vám, mořem jiskřícím barvami tak okouzlujícími a různorodými každý den, každou denní dobu či azurovým nebem s mléčnými mraky nízko nad mořem  a strmými útesy připomínajícími konec světa. Tak to vypadá, když je jasný den.

Upřímně však takových dnů bylo podstatně méně než těch mléčných, šedivých, deštivých, kdy na cestách nevidíte nic než mlhu, mlhu a zase mlhu a možná sem tam na vás vykoukne ovčí hlava a máte co dělat, abyste nějakou (jen pro zajímavost - je jich několikanásobně více než obyvatel) nesestřelili. I proto se na Shetlandy vyplatí vyrazit na delší dobu a počkat si třeba i na jediný jasný den, kdy se krása Shetland skutečně projeví v plné síle. Počasí má velký vliv na celkovou atmosféru a dojem. Hezké počasí na Shetlandech nikdo nezaručí a je třeba mít na vědomí, že i letní měsíce vyžadují teplé oblečení. Takový svetr z pravé shetlandské vlny jistě nikoho nenechá chladným, i když vysoká cena může mít poněkud zmrazující účinek (většinou od 100 liber výše). Co zaručí tyto ostrovy na sto procent, je neskutečná rozmanitost. Moře má jinou barvu každý den, stejně tak jako obloha. Místa, která navštívíte, ať už to jsou majestátné útesy Eshaness, které mořské vlny krájí jako břitva, nebo severní ostrovy Yell a Unst pyšnící se vzácnými ptačími rezervacemi a plážemi, pro vás s každou návštěvou přichystají originální zážitek. Na Unstu je dokonce místní pivovar Valhalla a ze zkušenosti potvrdím, že toto pivo s názvy např. White Wife, Shetland Bere či Simmer Dim (jak je nazýván nejdelší den v roce), jsou velmi populární. Nás, jako výpravu českých studentů účastnících se na projektu, zaujalo vybavení nejmodernější českou pivovarskou technikou. Je vidět, že Češi se opravdu neztratí. Díky projektu, na kterém se účastnilo okolo 10 studentů, jsme měli možnost svou zemi představit v rámci konání českého večera na jednom z hotelů. Nechyběla slivovice, české pivo, medovina, bramboráky, roštěnky, české buchty a dokonce i pravé perníčky od mé babičky, která mi je až na daleké Shetlandy poslala v balíčku. Zájem by nevídaný a setkali jsme se s mnoha zajímavými lidmi.

Jak jsem již zmínila, Shetlandy jsou mezi ornitology známy jako významná ptačí destinace. Takovým klasickým symbolem ostrovů je jistě legrační mořský ptáček Puffin, který je i přes svou nepříliš statnou konstrukci a legrační styl letu a zpěvu, pozoruhodným jedincem. Ptáci ale rozhodně nejsou jediní zástupci vzácné fauny na Shetlandech. I v samotném přístavu při největším ruchu, když si turisté pochutnávají na vynikající Shetlandské zmrzlině Blue Coo Ice Cream (doporučuji malinovou a čokoládovou) na lavičkách u mola, často připlave jeden či více tuleňů a zvědavě vystrkují hlavičky nad hladinu nebo řádí ve vodě. Z oken restaurace bylo několikrát možné zahlédnout hejno kosatek, které zabloudily do přístavu. Nakonec i Shetlandští poníci si svými krásnými hřívami a přátelskou povahou získají zájem nejednoho návštěvníka. O příjezdu každé větší lodi či rozměrech největší vypěstované brambory sezóny každý týden informují místní noviny The Shetland Times.

Samostatnou kapitolou byla kuchyně a jídlo. Měla jsem možnost ochutnat všelijaké mořské potvůrky, humry, čerstvé mušle, ryby na všechny způsoby a také jehněčí, které u mě ani spolupracovníků z ČR a Polska moc neuspělo. I když shetlandská ovce je prý ve světe gastronomie pojmem.

S jazykem jsem výraznější problémy neměla, i když místní dialekt má od angličtiny skutečně daleko. Pro zajímavost např. perrie znamená malý, muckle je naopak velký, lass je dívka a lad chlapec. Děkuji se řekně zkráceně „ta“.  Na restauraci se člověk setká s angličtinou opravdu v různých formách a uměleckých variacích. Výhodou nás, zahraničních zaměstnanců, je rozhodně trpělivost, kterou máme s ostatními méně komunikačně vybavenými. Zvláště partám opilých námořníků či mezinárodním týmům dělníků z ropných platforem, které činí Shetlandy tak bohatou zemí, bylo po pár pivech opravdu nelehké porozumět.  Komukoli, kdo zabloudí do Lerwicku, doporučuji navštívit Perrie Shop Caffe a ochutnat místní carrot cake. Sám majitel kavárny nám prozradil, že o jeho pochoutce se rozepsal již nejeden průvodce. No a kdo vynechá živou hudbu v Lounge Baru v Commercial Street každou středu, jako by snad ani v Lerwicku nebyl. Shetlandská hudba je plná života, hrají staří i mladí zároveň a svou hru si vyložení užívají a mají z ní radost. Příkladem je i světově známá parta mladých lidí - skupina „Fiddler´s Bid“. Čtyři mladíci hrají na housle jako ďáblové a v kombinaci s něžnou harfou, kterou mistrně ovládá jejich kolegyně, je koncert skutečným zážitkem a divák má chuť vyskočit s nimi na jeviště a nechat se unášet divokým rytmem skotské hudby.

 

Co říci na závěr? Cítím, že pobyt na Shetlandech, stejně jako Erasmus, mne obrovsky otevřel lidem a světu. Zjistila jsem, jakou moc v sobě cestování skrývá a že může skutečně představovat most mezi lidmi z různých koutů světa. Přestože jsme každý jiný, spousta věcí nás spojuje. Člověk má možnost porozumět základním životním hodnotám, oprostit se od materiálních statků, televize, pocítit větší sepětí s přírodou apod. To ho nesmírně obohatí. Poznává druhé, ale také sám sebe - hranice svých možností. I samotné rozhodnutí odjet a víra, že bylo to jediné správné, je životní zkouškou.

Shetlandy jsou ostrovy ovcí, poníků jako z pohádek, přátelských lidí a přírody, která si svou drsnou krásou získá kus srdce nejednoho návštěvníka. Kousek mého srdce si tyto ostrovy získaly určitě a vím, že jednou se ráda vrátím…

 Mirka Ciglerová