Telegraf
čtrnáctideník ze života Fakulty informatiky a managementu
Easter trip aneb Hody hody doprovody
Umíte si představit skupinu 50 mladých lidí z různých koutů světa (převážně však z horkého a temperamentního jihu), se kterými byste strávili tři dny v kuse? Pokud ne, tak se to dá vystihnout krásně a jednoduše slovem crazy :-) Ale jak to tedy bylo doopravdy?
V sobotu (22.3.) v 7:45 ráno jsme se všichni sešli na recepci kolejí s ještě zalepenýma očima, jedni hladoví, druzí s tak velkými kufry, jako by jeli na týdenní zájezd, a byli i tací, kteří raději ani nešli spát, aby náhodou nezmeškali danou hodinu srazu. Jedno však bylo pro všechny společné – touha sedět pohodlně ve vlaku do Ostravy a dospávat to, co nestihli předtím. Bohužel naše touhy nebyly vyslyšeny, takže jsme tuto 3,5 hodinovou cestu strávenou v uličce krátili povídáním, zpíváním a hraním různých společenských her, což nás zaměstnalo natolik, že jsme si ani nevšimli, jak nám ta cesta rychle utekla.
Po příjezdu do Ostravy jsme se vydali na prohlídku věže tamní radnice, která nám poskytla jedinečný výhled na celé město, o kterém se později všichni zahraniční studenti shodli, že jim připadá „very industrial and communistic“ v porovnání s ostatními městy, která již v České republice navštívili.
Ačkoliv se po následném vydatném obědě všichni cítili na pokraji svých sil a zhrouceni, naštěstí jsme se velmi rychle vrátili do své kůže a doslova se vyžívali v parku Miniuni se zmenšeninami nejznámějších staveb světa. Během 30 minut každý z nás procestoval celý svět, vyfotil se u Eiffelovy věže, egyptské pyramidy, v Pise či v Athénách. Samozřejmě, že takové cestování vysílí i takové národnosti, jako jsou Španělé či Portugalci, takže naše další kroky směřovaly na malou siestu do hotelu, abychom nasbírali nové síly na večer.
Pak už následovala jen dlouhááá noc na „ulici, která nikdy nespí“ a o které se můžete dozvědět více na webu.
V neděli jsme se opět všichni sešli s ještě více zalepenýma očima a velmi pomalu jsme se vydali do ostravského hornického muzea. Tato prohlídka uhelných dolů byla pro všechny „Erasmáky“ první podobnou zkušeností v jejich životech a ještě navíc byla zakončena „opičí“ dráhou, která dříve sloužívala záchranářům k výcviku.
Po několika hodinách strávených v tomto unikátním muzeu jsme opustili Ostravu se skvělými zážitky celí nadšení, co nás ještě čeká. Zbytek neděle jsme věnovali už jen odpočinku ve Valašském Meziříčí, ale našli se mezi námi i neúnavní nadšenci, kteří se i v tuto sváteční noc rozhodli vyrazit do víru maloměsta a rozbouřit tak místní vody svou exotickou tváří.
V poslední den našeho zatím nejdelšího výletu tohoto semestru na nás čekala opravdová třešnička na dortu. I přes velmi nepříznivé počasí se stal Rožnov pod Radhoštěm na Velikonoční pondělí zcela nejoblíbenějším místem našeho třídenního putování. Každý ze zahraničních studentů byl unešený ze všech dřevěných staveb skanzenu, ukázek tradičních řemesel, stánků se všemi možnými dobrotami a úžasného vystoupení cimbálovky. I tady jsme budili obrovský zájem místních obyvatel, kteří se s radostí fotili s Afričanem Odjukwuem ze Zambie a nestačili se divit, kde se tam u nich vlastně vzal. Poslední společné chvíle jsme nakonec završili ve staré hospůdce ochutnávkou typických moravských nápojů, které nikomu ze studentů nenechaly zcela čistou mysl a jistý krok.
Veselé Velikonoce za Buddy Systém přeje Míša Muroňová