aktuální číslo archiv o telegrafu hledání

Technická univerzita v Košicích

Učitelské mobility. Kdo by je neznal, kdo nevyužil. Jedna taková cesta „na zkušenou“ mne letos zavedla na Východní Slovensko, do Košic, do jedné ze tří (!) místních univerzit – na Technickou univerzitu v Košicích, přesněji na katedru matematiky fakulty elektrotechniky a informatiky.

Postřeh první – mají tu Internet!
Přiznám se, že tuto větu jsem dal na začátek úmyslně – byla to skutečně jedna z prvních starostí, jak se ukázalo zbytečných, které jsem po příjezdu řešil. Záhy se ukázalo, že přístup ke všem síťovým službám budu mít k dispozici 24 hodin denně. Později jsem se dozvěděl, že vysokorychlostní páteřní síť byla dokončena poměrně nedávno a právě v Košicích že se nachází její nejvýchodnější bod.

Studenti
na Slovensku mají podobné problémy jako u nás – jak co nejsnáze vystudovat, jak se vyhnout matematice, kde sehnat peníze na studium. Vzhledem k početním limitům například i řada doktorandů nemá nárok na stipendium a musí studovat při zaměstnání. Pokud mají to štěstí a nějaké se jim podaří v okolí sehnat.

Učitelé
na Slovensku si v poslední době prý polepšili, alespoň na vysokých školách je znát růst platů. Přesto nemusíme místním kolegům příliš závidět – právě během mého pobytu v Košicích zde proběhla protestní akce pracovníků ve školství.

Technická univerzita
Velkou výhodou je univerzitní kampus, ve kterém je soustředěna většina pracovišť, poslucháren a laboratoří. V rámci univerzity působí osm fakult – Fakulta baníctva, ekológie, riadenia a geotechnológií, Hutnícka fakulta, Stronícka fakulta, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Stavebná fakulta, Ekonomická fakulta, Fakulta výrobných technológií (ta sídlí v nedalekém Prešově) a Fakulta umění. Celkem zde studuje na 12 tisíc studentů, okolo 700 doktorandů a působí zde přibližně 900 pedagogů. Poměrně rozsáhlá prezentace je na www adrese www.tuke.sk, zde si mohou případní zájemci zjistit další konkrétní informace.

Košice
jsou zajímavé město – řekl bych, že pro odborníka – architekta úplná lahůdka. Historické centrum města (nejstarší památky pocházejí ze 13. století) je kompletně zrekonstruované, hlavní náměstí s chrámem, parkem a hrající fontánou (nostalgicky vzpomínám na naši „fontánu“ na Masarykově náměstí) nabízí místo k příjemnému odpočinku, zatímco po obvodu je spousta restaurací a obchodů.

Stačí ale poodejít několik málo ulic stranou a rázem se člověk potká nejenom s památkami na všechny slohy, které během staletí prošly městem, ale i na „památky“ doby nedávno minulé, někdy i současné. Okrajové čtvrti tvoří z větší části panelová sídliště. Jsou tu ale i klidné čtvrti, kde vyrůstá jeden nový dům vedle druhého; mezi jinými zde můžete projít i okolo střežené vily současného prezidenta Rudolfa Schustera.

Výlety do okolí...
Pokud nejste vysloveně technický typ, vyhnete se nedalekým Východoslovenským železárnám – tedy dnes už spíše US Steel – a porozhlédnete se raději po okolní krajině. Možností na výlety je celá řada, osobně dávám přednost kopcům a lesům, zde jsou tedy některé postřehy.

Nedaleko kolejí v severní části města je svah s umělou lyžařskou dráhou. Hnán geny Praotce Čecha jsem minul botanickou zahradu druhé místní univerzity – P.J. Šafárika – a vyšplhal vzhůru, abych se mohl kochat pohledem po okolí. Rozhled nebyl špatný, ale při pokusu přejít na druhou stranu kopce jsem narazil na fatální nedostatek – druhá polovina kopce nebyla, prostě chyběla. Později jsem se dozvěděl, že se jedná o magnezitový lom.

Na podobný problém jsem narazil ještě jednou – tentokrát při návratu z rozhledny na vrchu Hradová (název skutečně připomíná, že zde kdysi stával hrad; dnes už z něho zbývá jen část opevňovacích zdí a základy věže) – v tomto případě mi zahradil cestu kamenolom. Naštěstí se dalo uniknout zpět do lesů a do obydlené civilizace se vrátit příjemnější a bezpečnější cestou.

... a do vzdálenějšího okolí
Dobrodružnější povahy mohou využít blízkosti hranic (Maďarsko cca 20km, Ukrajina necelých 100km) a vyrazit do další ciziny. Místní samozřejmě také poradí a upozorní na nedaleký Slovenský kras, samozřejmě na Tatry, lázně Bardejov a spoustu dalších, méně známých míst. Bohužel časové rezervy byly tentokrát značně omezené, tyto možnosti jsem musel oželet a odložit na příště.

Závěrem
Třítýdenní pobyt na Slovensku mi přinesl mnoho užitečných zkušeností, a to především díky vstřícnosti a zájmu místních kolegů. Prohloubila se zde řada osobních přátelství, podařilo se navázat nové zajímavé kontakty a vytvořit vazby na odborníky a pracovní skupiny, především z oblasti informatiky, ale i cestovního ruchu a e-learningu. Došlo i na velmi konkrétní diskuse o tématech vhodných pro společný výzkum a na zhodnocení možností vzájemných kontaktů po vstupu Česka a Slovenska do EU.

S případnými zájemci se rád kdykoliv podělím o další postřehy a informace.

Ing. Karel Mls