číslo 11/2003, vyšlo 01.11.2003
Olympiáda pro děti s Orbitem
Letošní letní praxi nás část absolvovala v Litomyšli, Chocni a Svitavách, kde se 14. – 19. 6. 2003 konala Olympiáda pro děti s Orbitem.
Hlavním centrem těchto prvních her byla Litomyšl. Na tamním nově zrekonstruovaném atletickém stadionu se konalo slavnostní zahájení. Jím provázeli sportovní redaktoři Vojtěch Bernatský a Petr Svěcený.
V duchu olympijských tradic na stadion nastupovaly, za zvuků hudby a trefných komentářů obou hlasatelů, výpravy jednotlivých krajů republiky. Každou výpravu doprovázela slavná osobnost z řad současných i bývalých sportovců. Takové hvězdy jako Jarmila Kratochvílová, Martin Doktor, Tomáš Dvořák, Jiří Mužík a mnoho dalších byli, jsou a budou jistě dobrým vzorem a motivací pro deseti až čtrnáctileté sportovně nadané děti účastnící se této prestižní akce. Vrcholem slavnostního zahájení byl nádherný projev stále neuvěřitelně vitální paní Dany Zátopkové kontrastující s davem obléhajícím idol dnešních dní, Pavla Nedvěda. Doktor Jirásek po té prohlásil hry za zahájené a my se rozjeli do „svých“ měst starat se o malé olympioniky.
Hned po zahájení začal v Litomyšli boj o medaile. Soutěžilo se zde v atletice, stolním tenise, volejbalu, basketbalu, lukostřelbě, tenise, triatlonu, cyklistice a ve spoustě dalších sportovních odvětvích. Naší prací nebylo jen starat se o olympioniky, zaznamenávat výsledky, pomáhat na stanovištích jednotlivých disciplín, ale někteří z nás pracovali na městském úřadě, kde se každý den výsledky proběhlých disciplín zpracovávaly.
Všichni účastníci mohli během olympiády v Litomyšli využít bohatý kulturní program, zajít do divadla, kina, večer na diskotéku nebo na koncerty skupin No Name a Ready Kirken.
V Chocni nám práce začala již toho dne ráno. Přes tři sta basebalistů, softbalistek a jejich trenérů bylo třeba ubytovat v obrovských stanech vybavených lehátky a spacáky, vše originálního vojenského původu. Spartánské ubytování překvapilo nás i samotné trenéry družstev. Možnost bezplatného přístupu na koupaliště, v jehož těsné blízkosti stany stály, alespoň trochu vyvážila menší počet hygienického zařízení a noční chlad. Nejen děti, ale i my toho v parných letních dnech hojně využívali.
Rozdělit olympioniky do stanů, předat vedoucím instrukce, dovést je na oběd a pak s poslední výpravou všichni rychle do Litomyšle na zahájení. Další dny už tak pestré a hektické nebyly. Drželi jsme nepřetržitou službu ve „velitelské místnosti“, sestavovali programy na jednotlivé dny, vydávali klíče od šaten, zapisovali výsledky zápasů do počítače, drželi dozor při vydávání jídla, zkrátka byli k ruce, kde bylo zrovna potřeba. Jelikož nás ale bylo šest, nebyl problém činnosti si rozdělit a ve volných chvílích shlédnout nějaký ten basebalový či softbalový zápas. Troufám si říci, že po pěti dnech zaplněných od rána téměř do půlnoci těmito sporty, se nám jejich složitá pravidla dostatečně vryla do paměti. Však ve škole je brzy uplatníme při zkoušce z her.
Také ve Svitavách jsme měli asi nejvíce práce první den. Naváděli jsme autobusy k základním školám, kde byli olympionici ubytováni. Další dny jsme pomáhali všude tam, kde bylo potřeba. Zejména u basketbalu, kde se kontrolovali zápisy z každého utkání, přepočítávali se výsledky a sestavovalo se pořadí nejlepších střelců. Ve volném čase jsme se podívali i na ostatní sporty – volejbal, fotbal, plavání a show-down. Show-down byl pro nás všechny neznámým sportem. Je to modifikovaný stolní tenis určený pro zrakově postižené sportovce. Hraje se na speciálně upravených stolech s mantinely a úkolem je dopravit ozvučený míček do soupeřovy branky. Ve Svitavách si tento sport mohl vyzkoušet každý – k dispozici byly tmavé neprůhledné brýle.
Po celou dobu olympiády nám přálo počasí, využívali jsme volného vstupu na koupaliště. Večery jsme trávili různě. Kyvadlová doprava do Litomyšle fungovala do pozdních hodin, takže jsme zajeli na koncert skupiny No Name a stihli i promítání Haryho Pottera.
Pro všechny z nás byla letní praxe cennou zkušeností. Vždyť komu se poštěstí nejen nahlédnout do tak velké a prestižní akce, ale i organizačně se jí účastnit? Odvezli jsme si poznatky z oboru našeho vzdělání a spoustu zážitků. Jen víc takových praxí do budoucna!
Studenti 3. ročníku sportovního managementu
Petr, Šárka a Jana