Telegraf - elektronický časopis Fakulty informatiky a managementu UHK

Telegraf

čtrnáctideník ze života Fakulty informatiky a managementu
číslo 12/2003, vyšlo 16.11.2003

ROZHOVOR s ...

Jak jsme již upozornili v předchozím příspěvku, poskytl nám ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. velmi zajímavý rozhovor.



Jak jste se k této práci dostal? Nestýská se vám po vaší profesi lékaře?
Jsem původem rentgenolog a měl jsem možnost pracovat několikrát dlouhodobě v zahraničí. V době, kdy se zde management z pohledu obyčejného lékaře redukoval na leninské principy řízení, jsem postupně objevil, jaké jsou možnosti tam, kde se řídí skutečně profesionálně. Tehdy mě to začalo asi bavit. Pokud jde o vlastní medicínu, tak někdy se mi opravdu stýská po něčem, co je dobré a poctivé řemeslo. Ale na druhou stranu, management není žádné suché papírování a má-li člověk zájem něco posunovat kupředu, je to velmi tvůrčí profese, kde se dá mezi neustálými dramaty nalézt vysoké pracovní uspokojení.

Co znamená, že máte v názvu fakultní nemocnice? V čem spočívají vazby s fakultou?
Přívlastek fakultní znamená, že nemocnice tvoří výukovou bázi pro lékařskou fakultu. Přestože jsou nemocnice a fakulta dva právní subjekty, je jejich propojení velmi těsné. Kliniky jsou společná pracoviště a velká část plně kvalifikovaných lékařů má pracovní úvazky u obou institucí. Práce pro každou z nich, to je medicínská činnost, výuka a výzkum, se na klinice nedá dost dobře ostře oddělit. Toto uspořádání funguje v praxi docela dobře, ale můžete si představit, že přináší i celou řadu různých administrativně-formálních problémů.

Co považujete na vaší manažerské práci za nejtěžší?
Prostředí, zejména legislativní, ve kterém se pohybují nemocnice, je velmi proměnlivé a v řadě případů ne dobře vyjasněné. Pokud jde o subjektivní pocity, tak nejhůře snáším časové stresy.

Podle čeho si vybíráte nejbližšího spolupracovníky do svého týmu?
Mám rád pracovité, spolehlivé lidi, kteří se snaží pracovat vysoce profesionálně. Pro některé situace je důležité, aby spolupracovník dobře ovládal oblasti, kde jsou šéfova slabá místa, i když ne každý manažer si je to ochoten připustit. Pro mě jako pro lékaře je z uvedeného důvodu velmi potřebné, abych měl ve svém nejbližším týmu dobré ekonomické a právní zázemí a lidé, se kterými spolupracuji, ho skutečně vytvářejí.

Co by dle vás potřebovala konkrétně hradecká nemocnice teď nejvíce?
Samozřejmě peníze. Dostavujeme nový velký pavilon pro interní obory a na vybavení, které musíme zaplatit z vlastního rozpočtu, musíme teď moc šetřit. Ale abych nevypadal příliš přízemně, dodávám k tomu, že z dlouhodobého hlediska by bylo pro nás ze všeho nejlepší, kdyby ve zdravotnictví existovala férová pravidla hry, která dají šanci úspěšným získávat ty výhody, které dnes pobírají neúspěšní, např. ve formě oddlužování.

Co považujete za úspěch či vítězství za dobu svého působení coby ředitele?
Zvýšení produktivity správy nemocnice, nastolení průhledných pravidel hry a posílení vzájemné důvěry. To vše postupně vedlo k větší angažovanosti klinických pracovišť při hledání cest, jak v nemocnici zlepšovat medicínu v daných ekonomických podmínkách.

Jaký je váš vztah k výpočetní technice a informačním technologiím vůbec?
Musím přiznat, že jsem v tomto směru poměrně konzervativní a je mě sympatický přístup Američanů, kteří ještě nedávno počítali volební hlasy pro své prezidenty přes děrné štítky. Případné katastrofy jsou možné, ale zdá se, že se to stále vyplatí a ušetřené peníze se použijí tam, kde je nová technika opravdu maximálně využita. Možná je to dáno výborným sekretariátem, který mám k dispozici, ale počítač zatím používám čistě uživatelsky a jestli je starý nebo poslední model, je mi celkem jedno.

Jste špičkový manažer, kolik hodin denně pracujete?
Jsou období, kdy musím pracovat 12 - 14 hodin denně, 7 dní v týdnu, ale jsou to spíše výjimky, které člověk musí přežít, je-li potřeba. Dlouhodobě takovýto způsob práce bez devastace těla a osobního života není možný a ideálem je samozřejmě rozdělit povinnosti tak, aby si manažer zachoval pracovní pohodu a čas na klíčové věci. Schopní lidé to zvládají a užívají si volný čas, já se to po 10 letech stále ještě občas učím.

Máte čas na odpočinek? Jak relaxujete?
Po mnoha pokusech a omylech už vím, že se musí občas stát nejvyšší prioritou, aby člověk nepropadl do bludného kruhu přetížení a snižování vlastní efektivity. Způsob relaxace je velmi individuální záležitostí, u mě stoprocentně funguje sport a fyzická aktivita.

Ovládla vás někdy skepse s myšlenkou nechat této práce a dělat něco pohodovějšího?
Ano, mnohokrát každý rok, i když zatím jsem se z toho vždy dostal. Ale stejně se těším, že to jednou nastane. Jednou se ptal jeden novinář úspěšného, vysoce postaveného manažera, jestli se cítí být workoholikem a on mu odpověděl způsobem mně blízkým: nejsem workoholik, jsem v podstatě lenoch, kterého jen okolnosti nutí pracovat.

V čem vidíte největší problém dnešního zdravotnictví a je dle vás řešitelný?
Podle dobrých manažerů prý nejsou problémy, ale jen příležitosti ke zlepšování. Snad se jednou takovíto lidé objeví na vrcholu našeho zdravotnictví.

Co byste popřál našim budoucím manažerům, mají se opravdu těšit, že budou jednou řídit třeba velké nemocnice?
Dám jim do vínku svůj nejoblíbenější pracovní slogan z Anglie, konce 19. století: "Zvyšovat produktivitu neznamená pracovat usilovněji, ale chytřeji."

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho zdaru i spokojenosti ve vaší práci a pohodu ve chvílích volna.

redakce Telegrafu


 
redakční rada: Ing. Věra Palánová, doc. Ing. Václav Janeček, CSc.
© 2005 Fakulta informatiky a managementu