číslo 8/2004, vyšlo 16.05.2004
Topstudent, soutěž v marketingu a managementu - očima Kristýny
Cesta do Brna pro mě začala už velmi brzy ráno, v 5:20 jsem autobusem vyrazila do druhého největšího města republiky,
pro mě doposud neznámého. Vyzbrojena mapou a informacemi, kterou tramvají se do místa Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity dostat, jsem krátce před půl devátou dorazila do místnosti, kde se konala prezence.
Přivítaly mě usměvavé studentky, které mi podaly organizační informace, poprosily mě o vyplnění přihlášky, která slouží jako informační zdroj firmám, které v této soutěži zajišťují kontakt s reálným světem. Z nápojové nabídky jsem si vybrala bonaquau zamířila jsem do přednáškového sálu, kde jsme všichni soutěžící čekali na začátek soutěže.
V rozlehlé posluchárně se sedělo po hloučcích, těm, co se znali, ubíhal čas nejrychleji, ostatním zbylo jen okukování ostatních. Většina soutěžících byla jak vystřižena z nějaké manažerské pozice, dominovaly obleky a kostýmky. V hloučku přede mnou seděli naopak jedni z našich „zkoušejících“, soudě podle jejich rozhovoru, byli též začátečníci jako já a měli možná i stejný strach.
O půl desáté vše vypuklo, přivítala nás děkanka provozně ekonomické fakulty a hlavní manažerka soutěže. Obě nám popřály hodně štěstí a nových zkušeností.
V místnosti, kde se konala prezence vyvěsili časový harmonogram podle jednotlivých soutěžních oborů a já zjistila, že jdu ve svém oboru jako první. Problém nastal při hledání místnosti, která byla určena na přípravu. Mé tápání ale naštěstí netrvalo dlouho, k dispozici byla spousta studentů-organizátorů, kteří mi ochotně poradili.
V místnosti určené pro přípravu nás sedělo celkem pět, od každého soutěžního oboru jeden. Pořadatelky nám rozdaly zadání a mohla jsem začít. Ve své fantazii jsem se vžila do role manažerky reklamní agentury, která mi byla v zadání určená a začala jsem vymýšlet, jakou reklamní kampaň zvolím pro nové obchodní centrum. Naštěstí mi má fantazie pracuje na plné obrátky, a tak jsem po 15 minutách už měla popsanou celou A4.
Pak si každého vzal na starosti jeden průvodce a ten nás odvedl do učeben, kde na nás čekali naši oponenti. Má cesta skončila v jedné nevelké učebně v posledním patře, kde mě přivítali dva usměvaví porotci. V té chvíli jsem ale raději zapomněla na to, že jsou to porotci, že mě natáčí na kameru, a radši jsem se plně vžila do role manažerky, která na setkání se svým klientem ukazuje výsledek své práce.
Mí oponenti byli oba velmi příjemní lidé, jako manažeři obchodního centra mi kladli všetečné otázky, ale i na ně jsem dokázala odpovědět. Po deseti minutách, které mi utekly neuvěřitelně rychle, jsem se rozloučila, poděkovala za spolupráci a tím byla má role manažerky u konce.
Musím se přiznat, že se mi v té roli líbilo. A co je důležitější, líbila jsem i svým porotcům. Po 3 hodinách, které jsem strávila v okolí školy, následovalo závěrečné vyhodnocení.
Při vyhlašování hlavní manažerka postupovala od posledního místa k prvnímu, a já, abych se přiznala, byla šťastná i po vyhlášení posledního místa v mém oboru.
To co následovalo mě příjemně překvapilo, umístila jsem se na třetím místě, hned za jedním mladým mužem, který se účastní „Topstudenta“ již poněkolikáté, ale ještě nedosáhl prvního místa. Snad mu to vyjde příště, bude mít ale konkurenci, ráda se za rok znovu této soutěže zúčastním.
Kristýna Marková
studentka 1. ročníku IM5