Telegraf - elektronický časopis Fakulty informatiky a managementu UHK

Telegraf

čtrnáctideník ze života Fakulty informatiky a managementu
číslo 4/2006, vyšlo 16.03.2006

Translatologický seminář Katedry aplikované lingvistiky

Dne 27.02.2006 se na Katedře aplikované lingvistiky uskutečnil další z translatologických seminářů, jejichž garantem je vedoucí katedry. Přednáška „Analýza výchozího textu jako předpoklad překládání. Překlad jako cíl a překlad jako prostředek“, kterou připravila paní prof. PhDr. Jana Králová, CSc. z FFUK v Praze, byla doplněna o konkrétní práci s textem, do níž se zapojili účastníci semináře.

 

Zleva: prof. PhDr. Jana Králová, CSc. a doc. PhDr. Ilona semrádová, CSc.

 

Zájemci, jichž bylo přítomno asi 50, a další, kteří se přednášky nemohli zúčastnit, si mohou v další části tohoto sdělení přiblížit podstatné momenty teoretického výkladu.

V posledních letech se znovu oživují diskuse o překladu jako prostředku pro zvládnutí cizího jazyka, a to nejen v pracích zaměřených přímo na didaktiku jazyků, ale také v publikacích orientovaných translatologicky. Oživení zájmu o tyto otázky od devadesátých let zřejmě souvisí s jistou tendencí k usmíření mezi překladem a didaktikou cizího jazyka a k rehabilitaci překladu v rámci komunikativní výuky jazyků, a to z několika důvodů:

1) nové postavení překladu ve společnosti,

2) nový pohled na překládání v souvislosti s vývojem translatologických bádání,

3) nové pojetí didaktiky překladu,

4) přehodnocení úlohy mateřštiny při učení se cizímu jazyku.

Překladem zde rozumíme cílenou aktivitu, zaměřenou na produkci takového textu, který v cílové kultuře slouží specifickým komunikačním cílům, a to prostřednictvím zpracování informace z jiného předcházejícího textu, vytvořeného v jiném jazykovém a kulturním společenství. Rozdíl mezi oběma činnostmi lze tedy vyjádřit z hlediska cíle komunikace, zatímco didakticky pojaté překládání je zcela nezávislé na komunikační situaci a má v podstatě nulový komunikační cíl, překlad v translatologickém pojetí je situačně vázanou metatextovou aktivitou s poměrně přesně danou, i když pro didaktické účely často fiktivní, komunikační funkcí (při zadání textu studentům sdělíme např., že překlad daného textu je určen pro denní tisk / jako informativní materiál pro odborníky v daném oboru / jako učební text / jako turistický průvodce apod.), ostatně tyto informace má zpravidla k dispozici profesionální překladatel.

Chápeme-li komunikační kompetenci jako souhrn dovedností, které umožňují efektivní verbální komunikaci, zahrnuje rovněž prostředky pro výstavbu a efektivní využívání diskurzu v odlišném jazyce včetně zvládnutí textových modelů a příslušných žánrově specifických konvencí. Právě interference textových modelů výchozího jazyka představují největší překážku pro efektivní výstavbu cizojazyčného projevu v souladu s konvencemi daného žánru v odlišném kulturním společenství. Na druhé straně je však třeba si uvědomit, že tyto otázky jsou daleko složitější, než popis morfologických a syntaktických odlišností, a jsou v podstatně menší míře rozpracovány teoreticky. Zmíněné rozdíly jsou specifické pro každý jazykový / kulturní pár.

Problémy, na které v počátcích výuky překladu narážíme, se kterými se setkává i každy začínající překladatel, jsou specifické pro každou jazykovou / kulturní dvojici a lze je sledovat na třech rovinách:

a) výběr relevantní informace,

b) její náležitá strukturace,

c) jazykové a stylizační prostředky určené pro její prezentaci.

Je tedy logické, že před vlastním nácvikem překladu je nezbytné provést analýzu originálního textu, k níž nelze přistoupit bez předchozí znalosti o jeho zdroji (zdroj je nutno vždy uvádět), s jakým cílem byl publikován, jaký je či bude (byť fiktivní) cíl překladu, jaká je dominantní komunikativní funkce originálu (informativní, expresivní, persuasivní), jakému publiku je text určen, jaký je jeho funkční styl, žánr, jakého je užito slohového postupu. Ve všech těchto aspektech mohou nastat rozdíly z hlediska tzv. vstupní normy, tj. požadavku zadavatele na povahu konečného produktu.

Ilona Semrádová
vedoucí Katedry aplikované lingvistiky

           

 


 
redakční rada: Ing. Věra Palánová, doc. Ing. Václav Janeček, CSc.
© 2005 Fakulta informatiky a managementu