Telegraf - elektronický časopis Fakulty informatiky a managementu UHK

Telegraf

čtrnáctideník ze života Fakulty informatiky a managementu
číslo 2/2007, vyšlo 01.03.2007

Taiwan – Rok na krásném ostrově. Část první – Závod s časem.

Tak si tak sedím na A5 a říkám si, že bych zase někam jela. Po půl roce v Portugalsku a několika měsících v Čechách už se mi zase začalo chtít do světa. Otevřela jsem stránky FIMu a už po několikáté na mě vyskočilo „Taiwan“.

A pak jsem se podívala pozorněji: uzávěrka do 1. listopadu do 12:00. Bylo 1. listopadu, 11:50 „Zkusím to, třeba to nevyjde“, honí se mi hlavou. Vyplnila jsem přihlášku, raději za oba obory (tou dobou jsem byla studentkou MCR a SM), abych měla víc šancí a odešlu.

Jedno kliknutí tlačítka myši změní člověku život…

Druhý den potkám na kolejích Martin Kožíška, který se mě ptá, jestli už jsem to slyšela..Nechápavě na něj koukám, co jsem jako měla slyšet… „Jedeš na Taiwan!“ Aha. Tak to mi opravdu nedochází. Přece jenom, jeden den máte před sebou vidinu státnic a toho děsu před nimi a druhý den už vás pronásledují noční můry „jak teda, kurňa, zaplatit půl roku na Taiwanu, když mám na účtě 20 000 a to si připadám po pracovním létě bohatá...“.

První závěr je že nikam nejedu. Sice mě vybrali, ale přece tam nemusím, jenom jsem to tak zkusila. Ale pak se mi to rozleží v hlavě, proberu to s pár lidma, kteří už tam byli a nakonec vítězí myšlenky typu „je to v Asii, kde jsem nikdy nebyla“ nebo „kdy ti zase někdo dá 60 000, aby sis jela na výlet“ a s vidinou desetitisícových dluhů říkám ano, protože přece někam nepojedu jenom proto, že na to nemám peníze.

Na chodbě během následujících několika dnů potkávám doc. Štyrského, Ing. Janečka a další, kteří mi gratulují k úspěšnému přijetí ke stipendijnímu pobytu na Taiwan.

Vybíráme školu. Slyšela jsem, že Wenzao je katolický, ale pořád mě láká výběrem jazyků, Dong Hua je zase úplně mimo civilizaci a koukají tam na vás jako na mimozemšťany. A pak se na Sun Yat-sen přihlásila Klárka Dlouhá, takže bych jela s ní?

Příprava je poněkud složitější než do Portugalska. Vízum, HIV testy a všechna ta očkování dokážou člověku pěkně zaplnit diář. Ještě dodělávám zkoušky, samozřejmě na poslední chvíli, resty z loňska, v sobotu ještě právo...Ve škole se mě všichni ptají, kdy že to letím. Odpovídám, že v úterý brzo ráno. Balím. Prý jestli s sebou nemám moc spodního prádla, ptá se sousedka, tak jí vysvětluju, že kdo by se s tím pral a že to zase tolik neváží. Vezměte si na půl roku 20 kilo, to je neskutečně málo. Kdybychom letěli přes Ameriku, tak si můžeme vzít 60. Já letím s velkým batohem, který má 28 kg a příručním, který nikdo nevážil, ale pod 15 kg mít určitě nebude. Odbavení prochází v pohodě, tak teď už jenom předstírat, jak je to příruční zavazadlo lehký...

Na letišti ve Frankfurtu, kde máme 5 hodin pauzu, se učím na rukou počítat do deseti podle příručky čínštiny. Konečně zjišťuju, že to opravdu asi nebude taková legrace.

Letiště Ruzyň. Je -20°C.Karel Karlík a poslední české pivo.
 
Tainan.Dobyvatelka.

V Taipei na letišti na mě čeká moje buddy Yanni. Konečně s Klárkou zjišťujeme, že je to holka a že pro nás s typickou Taiwanskou pohostinností připravila mnoho výletů, ale nejdřív musíme jet k ní domů do Taichungu, kde nás čeká celá rodina. Mým jediným přáním je osprchovat se a sundat si zapařené boty. Koupelna vypadá jako u nás, až na to, že ze sprchy teče jen studená voda. Ve vaně ale objevuji kýbl a malou naběračku a zjišťuji, že v umyvadle teče teplá. Po lžičkách si napouštím kýbl a s pocitem největšího blaha ze sebe smývám dvoudenní špínu.

Večer samozřejmě hned musíme na noční trh a ochutnat „stinky tofu“. Smrdí to jako moje ponožky z letadla a jak to chutná, na to se taky názory různí. Já osobně si po Taiwanské zkušenosti myslím, že než ochutnáte čínské jídlo, tak si musíte programově zakázat nějaké očekávání chutí a zapomenout na doposud známé kombinace. Pak můžete být sice překvapení, ale odpustíte si komentáře typu „čekala jsem, že to bude chutnat úplně jinak“. Všechno je tu totiž jiné. Otevírání dveří, záchody, nápisy, lidé, chuť vína a cigaret, vzdušná vlhkost a hlavně časový posun. …

Faktické informace:

Jméno: Zuzana Folprechtová

Studijní obor: MCR-A

Délka pobytu: 1 rok. Únor 2006-leden 2007

Finanční podpora: 
50 000 Kč – FIM UHK
10 000 Kč – T-Mobile

Před odjezdem:

Očkování: žloutenka typu A+B, břišní tyfus
HIV test
Pojištění u České Spořitelny a Komerční banky ke kartě
Pojištění na další měsíce u České Spořitelny
Víza: Typu Visitor

 

Článek byl zobrazen 2172x.


 
redakční rada: Ing. Věra Palánová, doc. Ing. Václav Janeček, CSc.
© 2005 Fakulta informatiky a managementu